Jan Jirucha pro projekt 100 let jazzu/100 let jazzu aranžoval skladby Bugatti step (Jaroslav Ježek) a Sám já chodívám rád (hudba Eman Fiala, text Josef Gruss).
Studoval hru na trombon u Bedřicha Beránka na pražské Konzervatoři Jaroslava Ježka a poté pokračoval na tamní Vyšší odborné škole pod vedením Svatopluka Košvance. V roce 2008 odchází studovat na Hudební akademii v polských Katovicích, kde se vedle hry na trombon věnuje orchestrální skladbě a aranžování pod vedením Eda Partyky.
Má bohaté zkušenosti s komponováním orchestrálních skladeb i s vedením orchestrů. V roce 2012 získal na Bohemia Jazz Festu cenu za nejlepší jazzovou kompozici Preludium for Jazz Orchestra. V roce 2014 řídil Euroradio Jazz Orchestra, který uvedl mimo jiné jeho kompozici o čtyřech větách Charles Mingus. Jako skladatel je také součástí skupiny The Prague Six, která komponuje pro pražský Concept Jazz Orchestra.
Na albu The Prague Six, oceněném cenou Anděl, má skladbu Byly jsme tam taky – zhudebněný poslední dopis Milady Horákové její dceři z roku 1950 v interpretaci Doroty Barové. V projektu 100 Years, který vznikl u příležitosti 100 let od vyhlášení první Československé republiky, je Jirucha autorem druhé části, připomínající léta 1938–48. V ní se – jak říká v rozhovoru pro časopis UNI – inspiroval životem „svého nejoblíbenějšího českého skladatele Miloslava Kabeláče, který byl za protektorátu nucen odejít z rozhlasu, kde byl zaměstnán jako hudební režisér a dirigent“. V roce 2019 měla v rámci řady 4 × CAO premiéru jeho autorská úprava Mussorgského Obrázků z výstavy pro rozšířený big band.
Čtěte také
Vedle jazzu se jeho tvorba objevuje i v oblasti alternativní rockové hudby. Jeho jazzová skupina Bucinatores Orchestra například v roce 2018 vydala společné album s rockovou skupinou Strom stínu.
Kromě toho Jirucha spolupracuje s Big Bandem Gustava Broma (na albu Correspondance vyšla jeho skladba Monka), se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Jazz Dock Orchestra, Prague Improvisation Orchestra a je také členem skupiny Mantaban, která propojuje lidovou hudbu s improvizací a jazzem. V roce 2018 natočil společné album se šansoniérkou Sylvií Krobovou Dívám se do noci, které obsahuje jeho autorské skladby Loučení bez slova… a Do dna.