Ingrid Jensen oživuje souljazzovou éru s pokorou a nadhledem

Možná to zní jako fráze, ale album Landings má šanci díky svojí spontaneitě, upřímnosti, pokoře a procítěnosti „přistát“ posluchačům rovnou do srdce. Nejde totiž o projekt ambiciózní, ale o dokonalou ukázku labour of love. Že je to běžné, neb na feelingu postavené desky se snaží točit všichni jazzmeni? Jenže zdaleka ne vždy je citovost spojená s nadhledem tak znát.

Do sestavy kvarteta si trumpetistka, známá jako sólistka Maria Schneider Orchestra či Vienna Art Orchestra (a u nás také spoluprací s Beatou Hlavenkovou), vybrala mj. hráče na hammondky Garyho Versaceho (John Scofield, John Abercrombie, zná ho i ze sestav Marie Schneider). Možná v tom hrál roli i fakt, že Ingrid Jensen v minulosti spolupracovala se samotným Dr. Lonniem Smithem. To si pak člověk elektrické varhany jistě zamiluje.

Výrazný sound hammondek pak pochopitelně do značné míry určil charakter nahrávky. A vyvolává asociace na souljazzovou éru, byť tu nejde o retro, ale u hudbou současnou.

Pocta jazzové historii ovšem určitě byla jedním ze záměrů kapelnice. Jak dokládá hned úvodní skladba Amsterdam After Dark z pera saxofonové legendy George Colemana.

Autorita i radost George Colemana

Ingrid Jensen totiž k nahrání téhle skladby nalákala do studia i samotného autora, v době natáčení devětaosmdesátiletého.

„Přítomnost George Colemana ve studiu byla prostě elektrizující. Výbuch energie a zároveň duchovno jednoho z jazzových velikánů, jehož sound vnesl do natáčení autoritu i radost,“ pochvaluje si Jensen v tiskové zprávě hostování ikonického hráče.

Vzájemné naslouchání si a napojení muzikantů je příkladné.

Nahrávka Amsterdam After Dark působí příjemně živelně, nehledí se na přesnou intonaci „podle pravidel“, ale opět především na nakašírovaný prožitek a komunikaci. Mile to dokládá i samotný závěr snímku, kdy je na desce ponecháno jásavé zvolání a povídání muzikantů hned po ukončení zdařilého „take“.

Na album kapelnice převzala i další kompozici ze 70. let, dedikaci Ida Lupino od Carly Bley. Zde má hvězdnou chvilku také Marvin Sewell, jenž v decentním sóle sáhne atypicky po subtilní akustické kytaře. Načež celé kvarteto odpovídajícím způsobem ztiší a zjemní, aby se „španělce“ ve zvukovém prostoru dobře dýchalo.

Podpora uprchlíkům

Třetí a poslední převzatá skladba na albu je novějšího data. Kapelník Jim Knapp napsal blues Home (Domov) v roce 1999, v době války v Kosovu, pohnut osudy lidí, kteří o domov přišli. Je nasnadě, proč Ingrid Jensen nahrála svoji verzi právě teď. A proč teskný nápěv zařadila na závěr alba jako poselství. Vše, co bylo napsáno o procítěnosti interpretace, tu platí dvojnásob.

Samotná Ingrid Jensen přinesla do studia tři melodicky nápadité, sevřené skladby New Body, Handmaidens Tale a titulní Landings. Zvláště kompozice Landings s rozvolněným, náladotvorným úvodem a vzletným motivem neseným trubkou, později překlopená do funkového groovu, patří k vrcholům alba.

Kvarteto Ingrid Jensen a varhaník Gary Versace|foto:Anna Yatskevich

Prostor ovšem dostali i spoluhráči. Na albu vyniká v dobrém slova smyslu chytlavá, zpěvná balada The Worker’s Dance, kterou přispěl Marvin Sewell. Opět tu exceluje na akustickou kytaru.

Gary Versace se blýskl kusem Many Homes, Many Places se sehranými unisony varhan a trubky hrané s dusítkem. Autor se předvede sólem a dialogem s trubkou v hybně swingující střední části.

V bookletu děkuje Ingrid Jensen spoluhráčům za „velké uši a ještě větší srdce“, sama má přitom srdce největší. Vzájemné naslouchání si a napojení muzikantů je příkladné, jinak tomu na takhle profesionální úrovni být nemůže. Ale přidanou hodnotou je právě slyšitelný pocit dobré nálady a vzájemné podpory.

Přestože Landings nebourá žádné hranice, nepřináší neobvyklé fúze a vůbec nejde o snahu o něco nového, ale o „normální“ straight ahead jazz, je deska Landings v dnešní protěžované fúzující jazzové produkci vlastně výjimečná. Třeba tím, jak si na nic nehraje a spokojí se s výtečným pocitem muzikantů ze vzájemné souhry. Což ocení nejen staromilci, ale každý posluchač s citem pro atmosféru.