Norské stopy Michaely Antalové a Vojtěcha Procházky

Norsko-česko-slovenské kvarteto Mikoo o sobě právem sebevědomě tvrdí, že vytváří nový „kontemplativně- indie“ žánr. Sound i styl Mikoo působí opravdu svébytně. Na albovém debutu nazvaném Dear se přirozeně mísí volná improvizace, ambientní zvukové plochy, minimalistické repetice i nosná, posluchačsky přístupná písňová forma.

Slovo kontemplativní nepoužili muzikanti v popisu svého přesahového žánru nijak povrchně. Skutečně tu jde o hudební modlitbu, o tichý muzikantský obřad. Hudba i texty alba Dear mají vyjadřovat pocit ze ztráty blízkých. Nečekejte však nic pouze smutného, je zde místo i pro naději a povznášející pasáže. K soustředění hudebníků přispělo i prostředí chrámu Sofienberg v norském Oslu, ve kterém nahrávka vznikla.

Hlavní autorkou komponované části repertoáru a „tahounkou“ kvarteta Mikoo je slovenská bubenice Michaela Antalová. Improvising a jazz studovala na Norwegian Academy Of Music v Oslu. Právě v Oslu se nakonec usadila natrvalo. Což však neznamená, že by zanedbávala slovenskou a českou scénu, kam často zajíždí koncertovat.

V minulosti jsme mohli Michaelu Antalovou slyšet v alternativně rockových kapelách Dunajská vlna či Květy a v Pražském improvizačním orchestru. Momentálně spolupracuje se švédským saxofonistou Martinem Küchenem, norským basistou Matsem Eilertsenem nebo s norským bluesovým zpěvákem a kytaristou Knutem Reiersrudem.

Michaela Antalová|foto:Jazzland Records

Dalšími členy kvarteta Mikoo, založeného v roce 2016, jsou norská zpěvačka Ina Sagstuen a norský, na berlínské scéně působící kytarista Fredrik Rasten. A samozřejmě Vojtěch Procházka, mimo jiné člen zdejší klubové ikony Vertigo, kterého není třeba představovat.

Z Norska do Indie

O svém působení v kapele houslistky Harpreet Bansalové se Vojtěch Procházka zmiňoval už před více než deseti lety. Začátek spolupráce totiž spadá do roku 2008. A byl tehdy velmi opatrný:

„Jde o dlouhodobou záležitost, která se musí řešit a růst. Není to jen taková sranda, že by člověk sedl a nahrál to. Houslistka Harpreet Bansal je Indka a my s hráčem na tabla Andreasem Bratliem jsme prostě Evropané. Harpreet chce dělat opravdovou indickou klasickou hudbu, a protože v Norsku moc indických muzikantů nesežene, zkoušíme. Ale mně jde o to dostat projekt spíš někam jinam, k něčemu originálnímu, vlastnímu. Tak se snažíme dát to nějak dohromady, což vyžaduje čas a hledání.“

V průběhu let se ono „dát dohromady“ opravdu povedlo. Svědčí o tom už debut Chandra (2015) v podání Bansal Tria, vydaný taktéž na značce Jazzland. A samozřejmě i dvě alba pod hlavičkou rozšířené sestavy Harpreet Bansal Bandu, včetně vydařené novinky Movements.

Harpreet Bansal Band, známý ostatně i z vystoupení v Česku, vznikl rozšířením původního tria Bansal – Procházka – Bratlie. Na kvinteto ho doplňují původem íránský hráč na santur Javid Afsari Rad a norský kontrabasista Adrian Myhr, „starý známý“ z Vojtěch Procházka Trio, později přejmenovaného na Bergljot.

„HBB hraje novou autorkou hudbu od Harpreet Bansal, vycházející z tradice rág. Aranžmá vznikají spoluprací Harpreet a všech ostatních členů kapely. Zaměřují se na hravost, kontrasty a mají dostatek prostoru pro improvizaci,“ popisuje styl kapely medailonek na Harpreetiných webových stránkách.

Ctitelům skandinávské scény není třeba vysvětlovat, že label Jazzland Recordings patří k těm opravdu vlivným vydavatelstvím. V roce 1996 ho založil nadžánrový pianista a skladatel Bugge Wesseltoft, proslulý mimo jiné jako novátor nu-jazzové vlny. Antalová a Procházka tu mají skutečně věhlasné „spolubydlící“. Desky pod stejnou značkou vydali i k ambientu i originálním world jazzovým fúzím inklinující kytarista Eivind Aarset, zpěvačka Sidsel Endresen či elektronický hudebník, kytarista a producent (a také spisovatel) Erik Honoré.

Pro úplnost, Vojtěcha Procházku můžeme slyšet ještě na třetím nově vydaném albu. Konkrétně na živém záznamu Christiania: Live At Borneteateret projektu Freetown Quartet. Tady ovšem jeho stopy vedly nikoliv do Norska, ale za Lubošem Soukupem do Dánska a titul má domácího vydavatele. O téhle desce se ostatně rozepíšeme jinde.