Nové skafandry pro astronauty navrhne Prada, do vesmíru v nich odletí možná už v roce 2025

Studie italských a amerických vědců upozorňuje na riziko, které představuje kombinace stárnutí světové populace s oteplováním planety. Předpokládá, že v roce 2050 bude extrémním horkům čelit až 270 milionů lidí. Vystaveni by měli být nebezpečným teplotám v průměru okolo 37,5 °C.

Výzkumníci dodávají, že vliv vysokých teplot na stárnoucí populaci se bude v jednotlivých regionech lišit, hlavně ve srovnání zemí globálního Severu a Jihu. V roce 2050 by měly žít dvě třetiny lidí nad 69 let hlavně v zemích s nízkými a středními příjmy, kde je vliv klimatické změny na obyvatelstvo velmi pravděpodobný.

„Klíčovým sdělením je příběh o nerovnosti. Země globálního Severu a globálního Jihu jsou na řešení této výzvy vybaveny velmi odlišně. Společnosti s lepší infrastrukturou a znalostmi jsou mnohem lépe chráněny. Tato studie jasně ukazuje potřebu mechanismu, který by nás přiblížil ke spravedlivějšímu rozložení dopadů,“ řekl jeden z autorů Giacomo Falchetta z Evropsko-středomořského centra pro změnu klimatu.

Starší lidé častěji trpí chronickými onemocnění, třeba srdce nebo dýchacího ústrojí a faktor vysokých teplot to může ještě zhoršovat. Lidé ve starším věku také často užívají léčiva, která přispívají k dehydrataci organismu.

Globální Jih označuje různé země světa, které jsou někdy označovány také jako „rozvojové“ – mnoho z těchto zemí se nachází na jižní polokouli, převážně v Africe, Asii a Latinské Americe.

Aktuální situace v Amsterdamu je podle místních neudržitelná. Nájemné za pokoj ve sdíleném bydlení běžně dosahuje 900 eur, tedy v přepočtu přes 22 tisíc korun. Na sociální bydlení pak lidé čekají neúměrně dlouho, třeba až 20 let.

„Je to prostě hrozné. Lidé se neustále stěhují, v průměru tak jednou za rok. Nemůžete se usadit. Chtěli jsme nějaké cenově dostupné místo a komunitu,“ vysvětluje Iris Luden, jedna ze zakladatelek studentského bytového družstva.

O bytovém družstvu začala skupina 26 studentů uvažovat v roce 2020. Tehdy o tom spíš jen tak fantazírovali. Amsterdamská radnice ale schválila plán na realizaci 15 až 20 projektů družstevního bydlení, které má vzniknout do čtyř let a polovina z nich má být postavena svépomocí. Toho využila i skupina studentů a pozemek se jim podařilo získat.

„Založili jsme pracovní skupiny pro financování, udržitelnost a další úkony. Museli jsme se toho hodně naučit. Zaregistrovali jsme se jako družstvo, sepsali projektový plán a podali žádost,“ popisuje další z členů Lukas Nerl.

Studentská rezidence se bude jmenovat De Torteltuin, tedy Holubí zahrada. Dům by měl být čtyřpodlažní, obložený dřevem a mělo by v něm být 40 bytů od garsonek po třípokojové. Třetina bytů by měla navíc fungovat jako sociální bydlení. Celý projekt by měl být vystavěný udržitelně.

Finance na výstavbu získala skupina prostřednictvím půjček od banky i radnice, crowdfundingu od přátel a rodiny a dvou emisí dluhopisů. Nyní mají na stavbu 9 milionů eur, její celkové náklady pak odhadují až na 13 milionů eur. Stavba bytového domu by měla začít do konce roku.

Vědci se v téměř devíti tisících nahrávkách zaměřovali na typický hlas vorvaňů obrovských, který vydávají pomocí stlačování vzduchu v dýchacím ústrojí. Vzniká tak zvuk podobný rychlému cvakání nebo klikání. Výzkumníci se snažili pomocí umělé inteligence sledovat, jak velryby v komunikaci toto cvakání mění v závislosti na tempu, rytmu nebo délce jednotlivých sekvencí.

Typický cvakavý zvuk velrybího hlasu obsahuje čtyři základní složky. Kombinováním prvků této „fonetické abecedy“ můžou vytvářet i delší fráze. Komunikační sekvence vorvaňů lze přirovnat k lidským slovům nebo delším větám. Skrze ně si mezi sebou předávají širokou škálu informací.

„Naše práce navazuje na řadu předchozích výzkumů zaměřených na porozumění zpěvu vorvaňů. Rozluštění základních fonémů, které velryby různě variují, nám pomáhá pochopit, jak ve svých voláních kódují informace,“ řekla spoluautorka studie Daniela Rus z Massachusettského technologického institutu.

Analýza nahrávek pomocí strojového učení by se pravděpodobně dala použít i pro studium jiných typů zvířecí komunikace. „Tempo nebo rytmus se pravděpodobně vyskytují i u jiných druhů velryb. Víme již, že to platí pro zpěv keporkaků. Existují ale důkazy o tomto typu komunikace i u dalších vodních nebo suchozemských druhů, na které by bylo možné tuto metodu aplikovat,“ uvedla další z autorek studie Brenda McCowan z Fakulty veterinární medicíny Kalifornské univerzity v Davisu.

Donald Glover se na scéně letos objevil po několikaleté hudební pauze, kdy pod jménem Childish Gambino vystoupil spolu s rapperem Tylerem, the Creatorem na festivalu Coachella. Letošní rok pro něj bude ale možná znamenat i závěr jeho kariéry. Podle serveru Variety má pod jménem Childish Gambino v tomto roce vydat dvě údajně poslední desky. Jednou z nich je v tomto týdnu vydané album Atavista, kde se objevuje třeba Ariana Grande nebo 21 Savage.

Při letošní světové tour Glover navštíví Severní Ameriku, Evropu, Austrálii a Asii. Vyrazí na něj poprvé od roku 2019 a představí na něm čerstvé album. Gloverovou předskokankou a speciální hostkou bude na některých koncertech americká zpěvačka a rapperka Amaarae, která v minulém roce vydala kritikou oceňovanou desku Fountain Baby. Vystoupí s ním také herečka a rapperka Willow.

Donald Glover začal svou hudební kariéru v roce 2013, kdy vydal své debutové album Because the Internet. V roce 2017 pak získal svou první Grammy za track Redbone a další v roce 2019 za track This Is America. Glover se mimo hudbu proslavil i jako herec, producent nebo scénárista. Stojí třeba za seriálem Atlanta, který v roce 2017 získal ocenění Emmy, nebo seriálovým hororem Swarm. Jako herec se objevil třeba ve Star Wars, Spider Manovi nebo v seriálové adaptaci Mr. & Mrs. Smith.

Město Zlín o výskytu šelmy informovalo na sociální síti Facebook. Bezpečnostní upozornění vydala místní policie v sobotu po poledni. Zástupce ředitele městské policie Pavel Janík řekl, že medvěd může vzhledem k velikosti stopy vážit až 200 kilogramů. Vyzval proto k opatrnosti. 

Na medvěda v lesích mezi místní částí Kudlov, osadou Pindula a obcí Želechovice nad Dřevnicí upozornil policii i strážníky muž, který si byl v těchto místech zaběhat. Medvěda spatřil nedaleko žluté turistické trasy v ulici Březovská. Medvěd po spatření mužem utekl.

Městská policie v této souvislosti upozorňuje veřejnost na možné riziko spočívající v nečekaném a nežádoucím kontaktu s touto mohutnou šelmou. Při pohybu v lesích by lidé  podle policie měli dbát zvýšené opatrnosti a vyhýbat se nepřehledným či hustě zarostlým místům. Psi by pak měli být z důvodu bezpečnosti uvázáni na vodítku. 

Střety lidí s medvědy jsou na území České republiky neobvyklé, stále častěji k nim ale dochází na Slovensku. Pozornost tamní veřejnosti vyvolal zejména případ z letošního března, kdy medvěd zranil několik lidí ve městě Liptovský Mikuláš. Slovenská vláda v dubnu schválila návrh nových opatření, kterými chce zjednodušit udělování výjimek na odstřel problémových medvědů.

Podle ABC je studie jakýmsi návodem pro ty, kteří si chtějí sestavit zdravý den. Z výzkumu vyplývá, že nejzdravější lidé spí 8 hodin a 20 minut. Sezení věnují něco málo kolem šesti hodin a fyzické aktivity provozují 4 hodiny a 20 minut. Vědci fyzické aktivity navíc dělí na dvě skupiny, lehké a středně těžké až těžké. Mezi lehkou zátěž patří například pomalejší chůze nebo domácí práce. Do středně těžké až těžké patří svižná chůze, běh nebo například náročné fyzické aktivity jako práce s lopatou.

„Myslím, že lidem by možná taková doporučení mohla vadit, ale cíl výzkumu je prostý, chceme prostě poukázat na to, že by se lidé měli hýbat více a sedět méně,“ říká vedoucí výzkumu Christian Brakenridge z Swinburneovy univerzity v australském Melbourne.

Vědkyně Dot Dumuid z Univerzity v Jižní Austrálii, která vědcům poskytla část dat, si ale myslí, že všechny aktivity nelze zvládnout během jednoho dne. Záleží také na zdravotním stavu člověka nebo jeho finanční situaci. Podle výzkumnice je tak lepší směřovat spíše k něčemu jako je „ideální týden“.

„Jeden den uděláte něco a druhý den zase něco jiného, takto si můžete naplánovat celý týden a aktivity vybalancovat,“ myslí si Dumuid.

Podle Národního zdravotnického informačního portálu je tělesná aktivita jedním ze základních pilířů zdravého života. Dostatek pohybu, který Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje na minimálně třicet minut denně, má taky vliv na to, jestli člověka postihne deprese nebo demence.

Rozhodnutí soudu získaly lidskoprávní organizace, které okamžitě vyzvaly čínskou vládu, aby nezávislou reportérku propustila.

„Zatím nemám informace o tom, že by Čang Čan opustila vězení a byla by se svojí rodinou, stále čekáme,“ řekla Jane Wang z britské organizace bojující za propuštění novinářky.

Bývalá právnička byla jednou z mála nezávislých reportérek ve Wu-chanu a přinášela důležitá svědectví o počátcích pandemie nemoci covid-19 v čínském městě. Tehdy úřady v jedenáctimilionovém městě zavedly přísný lockdown a informační embargo.

Policie novinářku zadržela v květnu 2020. Soud ji poté shledal vinnou z vyvolávání nepokojů a poslal na čtyři roky za mříže. Podle obžaloby žena rozesílala falešné informace prostřednictvím textů nebo videí a „záludně o nemoci covid-19 spekulovala“. Podle CNN prostřednictvím podobných obvinění čínské úřady perzekuují disidenty a lidskoprávní aktivisty.

Organizace Reportéři bez hranic, která novinářce v roce 2021 udělila cenu Press Freedom Award, po celou dobu zadržení reportérky úřady vyzývá k jejímu okamžitému propuštění.

Jihokorejský prezident Yoon Suk Yeol prohlásil, že plánuje vytvořit nové ministerstvo. To by řešilo „mimořádnou situaci“ v zemi v souvislosti s prohlubující se nízkou porodností a hrozící demografickou krizí. Prezident se zavázal, že příští tři roky svého funkčního období využije k řešení problému nízké porodnosti. „Zmobilizujeme všechny schopnosti národa, abychom překonali nízkou porodnost,“ řekl.

Populace v Jižní Koreji a dalších východoasijských zemích začaly rychle stárnout jen několik desetiletí po rychlé industrializaci. Podle odborníků jsou příčinami změn v celém regionu náročná pracovní kultura, rostoucí životní náklady a měnící se postoje k manželství a rovnosti pohlaví.

Navzdory ekonomickým faktorům, které v problému hrají roli, se přitom finanční pobídky neosvědčily. Jen v Koreji bylo například na zvýšení počtu narozených dětí vynaloženo za posledních 16 let více než 200 miliard dolarů. Iniciativy, jako je prodloužení placené otcovské dovolené, peněžní odměny pro novopečené rodiče a sociální kampaně povzbuzující muže, aby se podíleli na péči o děti a domácnost, zatím nedokázaly tento trend zvrátit.

Rychlé stárnutí populace řeší také řada evropských zemí. Dopad těchto změn ale na starém kontinentu výrazně zpomaluje migrace. Země jako Jižní Korea, Japonsko nebo Čína se zatím masovému přistěhovalectví brání.

Po letech práce bylo vztyčení prvního vodorovného úseku 210 metrů dlouhého přechodu historickým okamžikem. Most umožní volně žijící zvěři volně přecházet přes dálnici 101 bez
překážek a bude tak chránit mnoho místních druhů. „Všichni jsme jásali, když jeřáb spustil první betonový nosník přes dálnici,“ řekla nadšená Beth Pratt, výkonná ředitelka kalifornské Národní federace pro divokou přírodu.

Po dokončení v roce 2026 bude Wallis Annenberg Wildlife Crossing největším koridorem pro volně žijící živočichy na světě. Ochránci přírody doufají, že pomůže obnovit zdejší ekosystém, který poničila blízkost civilizace. Přecházení některých silnic je pro zvířata tak náročné, že se mu často raději vyhnou. Pak dochází k demografické i genetické izolaci, která má z dlouhodobého hlediska zničující následky.

Na projekt začali ochránci shromažďovat potřebných 92 milionů dolarů před osmi lety. Získali dary od více než 3000 soukromých, filantropických a firemních institucí z celého světa. Další finanční prostředky pak věnovala Nadace Wallis Annenberg.