Ondřej Konrád: Podpora jen jednomu
„Navrhující poslanci nebo navrhující senátoři mohou podat pouze jednu kandidátní listinu. Kandidát může být uveden pouze na jedné kandidátní listině.“ Tak zní část zákona týkající se registrace prezidentských kandidátů, ve které je uveden také „navrhující občan“, ale o toho v téhle chvíli nejde.
Selským rozumem by se zdála věc jasná – poslanec nebo senátor může podpořit jen jednoho uchazeče. A před prvou volbou hlavy státu se také nestalo, aby někteří členové parlamentních komor podepsali příslušné listiny více kandidátům. Nikdo se tím tedy následujících pět let nezabýval.
Ústavní experti vs. ministerstvo
Letos na to ale došlo hned v pěti případech a následoval střet názorů části ústavních právníků s výkladem ministerstva vnitra. Které ústy náměstka Mlsny říkalo, že jen jedna skupina poslanců nebo senátorů nemůže podpořit více kandidátů, ale někteří z nich v jiné skupině ano.
Nakonec se k věci vyjádřil Nejvyšší správní soud při projednávání žaloby Terezie Holovské, jíž ministerstvo nezaregistrovalo, protože nenasbírala potřebných 50 tisíc signatur občanů.
Soud sice její žalobu z formálních důvodů odmítl, což znamená, že volby běží dál v plném počtu devíti uznaných kandidátů, ale hlavně se vymezil vůči názoru ministerstva vnitra: podle soudce zpravodaje Josefa Baxy může napříště poslanec nebo senátor podpořit toliko jednoho kandidáta.
Kandidátů jako máku
Jinak by totiž všelijak seskupovaní zákonodárci mohli – domyšleno ad absurdum – vyslat do boje o prezidentský úřad enormní počet uchazečů. A jednak tím znevýhodnit kandidáty sbírající pracně podpisy občanů, plus celou volbu znepřehlednit, značně prodražit a nakonec možná i zablokovat. Právě proto, aby se výběr nejvyššího ústavního činitele nestal absurdní fraškou, jsou stanovena pravidla limitující počet kandidátů.
Tomu není těžké porozumět, nicméně vyřčením svého názoru šel Nejvyšší správní soud nad rámec žaloby paní Holovské. Která se mimochodem ještě může obrátit na Ústavní soud.
Přesto je dobře, co ve středu zaznělo a musí to ovšem vést k zpřesnění pravidel pro příští prezidentskou volbu. Jinak se podobný problém jako letos bude opakovat. A zákonodárci si budou muset rozmýšlet, koho a zda vůbec do tak vážné věci podpoří. V některých případech jim to podle jejich vlastních slov bylo letos více méně jedno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.