Ono si to samo řekne. Světoznámý kontrabasista Miroslav Vitouš se ohlíží za svou bohatou kariérou

8. prosinec 2017

Jeden z nejslavnějších českých jazzmanů oslavil 6. prosince sedmdesátiny. Přinášíme obsáhlý dvoudílný rozhovor, ve kterém uslyšíte mimo jiné vzpomínky na legendární Junior Trio, týden účinkování s Milesem Davisem, na skupinu Weather Report nebo spolupráci se stylotvorným vydavatelstvím ECM.

S hudbou jste začal v šesti letech. Vedla vás k ní rodina?

To byla shoda okolností. Jako malý pětiletý kluk jsem si hrál a vyrobil housle z papíru. Pak jsem šel k mamince, a říkal: „Maminko, potřebuju struny, dej mi nějaké nitě na struny!“ Když přišel domů táta a slyšel to, koupil mi housle. Otec hrál na klarinet a saxofon, byl profesionální swingový hudebník. Účinkoval i s Jaroslavem Ježkem a Karlem Vlachem. Maminka psala texty, povídky a podobné věci. 

Ale od malých houslí k velkému kontrabasu byla ještě dlouhá cesta.

Mezi tím piano a pak dohromady s pianem přišel kontrabas.

Co konkrétně Vás přivedlo ke kontrabasu?

To byla vlastně taky náhoda. Byli jsme u strýce na obědě a on měl v rohu basu. Já k ní přišel, začal hrát a celou návštěvu jsem strávil jenom s kontrabasem. Už tam jsem se hnal do palcové polohy a já nevím, do čeho ještě. Při odchodu strejda prohlásil: „Tak víš co? Vezmi si tu basu s sebou.“ Od té doby hraji na basu. Pak tatínek oslovil Zdeňka Bendu z filharmonie, aby mě připravil na konzervatoř do třídy Františka Pošty.

To znamená, že jste měl hned při prvním kontaktu s kontrabasem pocit, že k vám patří.

Bylo to symbolické. Ono si to samo řekne, takové věci si obyčejně samy řeknou.

Vy jste pak chodil k Františku Poštovi, který byl známý nejen jako virtuóz a šéf skupiny kontrabasů v České filharmonii, ale taky jako velký propagátor kontrabasu. Pan pošta údajně nesnášel, když se třeba řeklo basa.

Přesně tak.

A že všechny své žáky vedl k tomu, aby tento nástroj nějak povýšili.

Ano. Kde mohl, tak vyzdvihnul kontrabas, který býval a někde ještě je podřadným oproti houslím, hobojům a dalším nástrojům. Vyzdvihoval kontrabas na rovinu s ostatními. To je zvláštní, protože já jsem pak totéž dělal v jazzu způsobem mojí hry na kontrabas.

► Celý rozhovor včetně hudebních ukázek si můžete poslechnout v přehrávači výše.

Spustit audio