Petr Hartman: Čtvrtstoletí v NATO jako užitečná investice do obrany země

Současná vláda i nejsilnější opoziční strana o takovémto kroku ani neuvažují. Shodují se na tom, že zajištění bezpečnosti země v rámci Severoatlantické aliance je národním zájmem. Její součástí jsme čtvrtstoletí a v dohledné době by tomu nemělo být jinak. Nic na tom nemění opakovaná snaha Okamurovy SPD vypsat referendum o našem členství v Severoatlantické alianci.

Čtěte také

Čtvrtstoletí v NATO: Jelcinovi rozšíření aliance nevadilo, podporu Čechů jsme museli odmakat, vzpomíná Vondra

Podobné návrhy padaly už v době, kdy Česká republika do této organizace vstupovala. Tento zásadní krok se bez hlasu lidu obešel. V otázkách národní bezpečnosti by totiž neměly rozhodovat momentální nálady, ale pokud možno chladné strategické uvažování. To politikům ulehčoval postoj občanů České republiky. Většina z nich se vstupem do NATO souhlasila.

Za 25 let se podpora nikdy nedostala pod 50 procent. Ruská agrese vůči Ukrajině názorně ukázala, že se válka nevyhýbá ani Evropě a že se může přiblížit na pár stovek kilometrů k hranicím České republiky. Právě v takovýchto krizových momentech si mnozí lidé v Česku uvědomují smysl členství v NATO.

Kvalitní armáda

Od 12. března 1999 mohou počítat s tím, že je obrana země dostatečně zajištěna. Severoatlantická aliance funguje na principu kolektivní bezpečnosti. Z příslušné smlouvy vyplývá, že případné napadení jedné členské země je považováno za útok proti NATO. Akceschopnost této organizace záleží na vzájemné spolupráci jednotlivých členů a také na plnění povinností.

Čtěte také

Hrozba útoku Ruska na NATO je reálná, míní exdiplomat Votápek. Připravujme se, ale nestrašme, oponuje europoslanec Kovařík

Zdaleka ne všichni je brali vážně, což narušovalo vnitřní jednotu Aliance. Patřila k nim i Česká republika. Její výdaje na obranu se ani nepřibližovaly požadovaným dvěma procentům hrubého domácího produktu. Naopak v době hledání ekonomických úspor většinou klesaly.

Symbolicky až v roce 25. výročí vstupu země do NATO se dostanou na požadovanou úroveň. Aby to nebyl jev ojedinělý, došlo k přijetí příslušného zákona, který zmiňovanou výši výdajů ze státního rozpočtu na obranu de facto vládě přikazuje. To umožňuje dále modernizovat tuzemskou armádu.

Petr Hartman, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Ta od vstupu České republiky do NATO prochází proměnou. Zásadní změnou byla její profesionalizace, ke které došlo na začátku roku 2005. Ani zhruba 20 let poté není možné tvrdit, že její transformace byla dokončena. Zároveň se ukazuje, že se nedaří naplňovat plánovaný počet vojáků a také členů aktivních záloh. Zkrátka dostatek peněz sám o sobě kvalitní armádu nezaručí.

Právě její dobudování může být českým příspěvkem k lepšímu fungování NATO. Tedy organizace, kterou většina politiků a občanů České republiky i po 25 letech považuje za nejlepší způsob zajištění bezpečnosti země.

Autor je komentátor Českého rozhlasu