Petr Holub: Naděje na jarní oživení ekonomiky ještě žije
Kolikrát jsme si v posledních letech slibovali, že se poměry na ekonomickém poli zlepší – a vždy jsme byli zklamáni. Také počátkem letošního roku realita korigovala přísliby, které jsme si malovali v našich příliš smělých snech. Přesto je zklamání, které analytici a experti zažili po publikaci únorových ekonomických čísel, něčím úplně jiným než dřív.
„Průmysl rostl v únoru viditelně pod konsensem trhu.“ „Maloobchod lehce za očekáváním.“ Zmíněné komentáře Jana Bureše z Patria Finance vystihují určité zklamání z toho, že se vize rychlého návratu konjunktury nenaplnila, ovšem poměry se přece, byť pomalu zlepšují.
Čtěte také
Člověk může být ještě větší skeptik a prohlašovat, že při změnách o pár desetin procenta není možné mluvit o nějakém růstu, přesto by také on musel připustit, že tuzemská ekonomika dosáhla dna, a že se tedy někdy v budoucnu začne pohybovat nahoru.
Skutečně je tomu tak. Domácí spotřeba poklesla v uplynulých letech o desetinu, teď konečně začaly růst reálné mzdy, domácnosti se tedy mohou vrátit ke svým dřívějším nákupním zvyklostem. Nemluvě o tom, že lidé ještě koncem minulého roku spořili o polovinu víc než v normálních předkrizových časech. Nastal tedy čas, aby se pustili do větších nákupů nebo investic.
Vynikat v oboru
Poměry se zlepšují i tím, že nadále klesají ceny energií. Na trzích jsou u plynu ceny na polovině toho, kolik stály před rokem, podobným směrem míří ceny elektřiny, a už vůbec nemá smysl mluvit o drahotě z krizového roku 2022.
Čtěte také
Další snižování lze tedy čekat i v dodávkách energií pro domácnosti a firmy, proto se může člověk zbavit dalších obav.
Také Čechům pomáhá stejný efekt jako zemím, jejichž ekonomiky se po krizovém spánku probudily nejdřív. Vesměs jde o země, které sází na služby, a právě tyto země dnes vydělávají na tom, že služby překonávají svůj hluboký výpadek z časů pandemie.
Čechům při časnějším probuzení ovšem brání okolnost, že stejně jako v Německu jejich ekonomika stojí na průmyslu. Ten se sice rozjíždí, ale pomalu, a to ještě díky šťastné náhodě. Evropské automobilky pod dojmem ideologie Green Dealu a úspěchu americké Tesly se vrhly na výrobu elektromobilů, o ty však mezi zákazníky ochladl zájem, především kvůli jejich cenám.
Čtěte také
Na tom vydělávají značky, které jsou svými majiteli určeny, aby držely posty na upadajícím trhu automobilů se spalovacími motory. Z velkých firem se to týká prakticky jenom tuzemské Škodovky. Dnes se zjistilo, že trh spalovacích motorů neklesá dost rychle na to, aby Škodě zabránil stát se počátkem roku třetím největším výrobcem automobilů v Evropě.
Díky této paradoxní výhodě překonala výroba automobilů předkrizovou úroveň a postupně se k ní začínají přidávat další průmyslová odvětví, která s automobilismem souvisí, například produkce plastů a elektromotorů.
Lze tedy namítat, že spalovací motory nakonec skončit musí a sázet na ně znamená připravovat si potíže do budoucna. To je jistě správná připomínka. Přesto v globálním světě platí pravidlo, že každá ekonomika musí v daném čase vynikat v jednom konkrétním oboru.
Auta se spalovacími motory, případně klasické hybridy, dnes nabízejí lepší možnost vyniknout než elektromobily, o jejichž produkci se s malým úspěchem snaží několik velkých států. Pochopitelně by už stálo za to se rozhlédnout, v jakém oboru bude Česká republika vynikat někdy v budoucnu. Mohou to být polovodiče, farmacie anebo třeba drahý nábytek. To je ovšem úkol až do příštích let.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
