Petr Holub: Státní rozpočet – jízda tunelem pokračuje

V druhém roce energetické krize stát příliš zvyšoval sociální dávky a platy zaměstnanců, zároveň dotoval podniky, a tak se ušetřit ani nemohlo.

Čtěte také

Petr Holub: Inflace skončila, zapomeňte

Ve stejný den, tedy v pondělí, zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad svou výroční zprávu, v níž se podrobně věnuje rovněž rozpočtu. „Také v roce 2023 se vlivem vysokého deficitu státního rozpočtu zvyšoval státní dluh České republiky,“ shrnuje zpráva situaci veřejných financí a mimo jiné poukazuje na to, že se schodek nedaří snižovat, ani když se historickým tempem zvyšují příjmy.

Nejde o politiku, v této chvíli by si každý daňový poplatník přál, aby se státní rozpočet pokud možno rychle zlepšil. Úroky u státních dluhopisů v inflačních časech vyrostly a podle aktuální předpovědi Mezinárodního měnového fondu nelze spoléhat na to, že se to zlepší v perspektivě několika let.

Pokud se tedy rozpočtový schodek nesnižuje a státní dluh v důsledku rychle roste, pak ještě rychleji porostou částky, které bude stát vlastníkům svých dluhopisů odvádět na úrocích.

Snížení schodku není možné odkládat

Jak upozornil Nejvyšší kontrolní úřad, už v příštím roce úroky překročí hranici 100 miliard korun, které stát předtím od občanů vybere na daních a které se mohly utratit za něco užitečného. Tak je možné bez ohledu na politické sympatie popřát současné vládě, ať vyjde její ozdravný balíček, který by měl srazit schodek o 40–50 miliard.

Čtěte také

Petr Holub: Stejné preference. Co si vlády kupují za schodek rozpočtu

Kontroloři upozornili na jeden ještě důležitější rozměr rozpočtových potíží. Existují totiž rizika, která mohou cestu ke zlepšení notně zkomplikovat. Jednotlivá ministerstva mají na svých účtech velké částky tzv. nespotřebovaných výdajů. Tím se myslí, že ministři nedokážou utratit peníze, které jim vláda přidělila, a tyto částky na fiktivních účtech v průběhu let rostou.

K novému roku 2024 dosáhly dohromady už 212 miliard. Pokud by je teď ministerstva rychle začala utrácet, staly by se zmíněné miliardy najednou zcela reálnými a státní dluh prohloubily.

Něco podobného platí pro obce a kraje, které neutrácejí peníze přidělené státem a přebytky ukládají na bankovních účtech. Loni neutratily 70 miliard a jejich rezervy dosáhly téměř půl bilionu.

Čtěte také

Petr Holub: Rozpočet zachráněn. Proč se ale musel zachraňovat

Pokud obce a kraje začnou své rezervy rozpouštět, ohrozí celkovou bilanci veřejných financí. Ještě horší však je, že stát platí vysoké úroky za své dluhopisy, aby získané peníze ztrácely hodnotu na bankovních účtech spořivých obcí.

Ve výčtu nedostatků systému veřejných financí by se dalo pokračovat, třeba tím, že tři čtvrtiny všech výdajů státního rozpočtu definují speciální zákony, někdy zákony nařizují i povinnost vlády tyto výdaje zvyšovat. Někdy se jim říká mandatorní výdaje a tvoří efektivní bariéru proti reformátorům, kteří by snad chtěli některé výdaje snížit.

Petr Holub|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Státní rozpočet je složitá věc, obsahuje spousty čísel a laik se v nich snadno ztratí. Přesto z posledních zpráv o rozpočtových dluzích vychází poměrně jednoduché poselství. Snížení schodku není možné odkládat, zároveň má k tomu vláda příliš slabé pravomoci. Musí tedy zlepšit výběr daní, a pokud jí to neumožní dlouho očekávaná ekonomická konjunktura, bude muset zvýšit sazby, tedy vzít větší podíl z příjmů daňových poplatníků.

Nejsou to veselé vyhlídky, proto by aspoň teoreticky stálo zato přemýšlet, jak zlepšit neutěšené hospodaření rozpočtu. Začít se může změnou předpisů, které vládu nutí vyhazovat peníze oknem.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy