Petr Vok prodal Rudolfu II. Český Krumlov i okolní vesnice, ale archiv si nechal odvézt do Třeboně
Ve víru historických událostí měl Petr Vok z Rožmberka podle smlouvy ze září 1600 prodat a postoupit své sídelní panství českokrumlovské císaři a králi Rudolfu II. K předání došlo o rok později.
Panství však neznamenalo jen hrad, město, vesnice a jejich pozemky. Byl to také archiv. Petr Vok se zavčasu rozhodl pro jeho přestěhování na své nové sídlo do Třeboně.
Přípravou a provedením této odvážné akce byl pověřen známý archivář a knihovník Václav Březan. Stěhování se přitom netýkalo všech písemností, třeba takové urbáře měly zůstat na místě pro potřebu vrchnostenského správního aparátu.
Listiny, listy i knihy určené k odvozu naskládal Březan do soudků a 23 truhlic, vystlal je papírem a slámou, vyčkal na přízeň počasí a v zimě, na přelomu let 1601 a 1602, nechal převézt.
Archiv byl umístěn nejprve do přízemí severního křídla třeboňského zámku u dnešní Lipovky a asi o půl století později pod známou Dlouhou chodbu. Tam je v rámci později přemanipulovaných archivních fondů uložen až dodnes.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Karel IV., otec vlasti. Jako první použil lichotivé označení učenec z jihu Čech, a to na pohřbu
Císař a král Karel IV. je po několik generací nazýván otcem vlasti. Poprvé se tohoto lichotivého označení dostalo Karlovi na jeho vlastním pohřbu v roce 1378.
-
Les u Třeboně byl důvodem ostré hádky mezi lesmistrem a proboštem, ta vyvrcholila pokusem o vraždu
Vztah mezi řeholníky z augustiniánského kláštera v Třeboni a zámeckými úředníky Jana Adolfa ze Schwarzenbergu měl ve druhé polovině 17. století k dokonalosti daleko.
-
Řeka Nežárka nemá pramen. Vzniká soutokem dvou jiných říček uprostřed Jarošova nad Nežárkou
Řeka Nežárka má tok dlouhý 56 kilometrů. Zatímco její soutok s Lužnicí si lze prohlédnout ve Veselí nad Lužnicí, její pramen bychom hledali marně. Žádný totiž nemá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
