Plody mraků. Animák o statečném Chlupáčovi od Kateřiny Karhánkové a Alžběty Skálové sbírá ceny
Studentský snímek pro děti i dospělé Plody mraků cestuje v současné době po různých festivalech po celém světě. Získal i několik ocenění. Na letošním studentském FAMUfestu vyhrál například cenu za nejlepší animovaný film a na Třeboňském Anifilmu si zasloužil Zvláštní uznání.
Celý záznam pořadu včetně dalších hostů a hudby podle výběru Václava Havelky si můžete poslechnout zde:
Za příběhem statečného a roztomilého stvoření Chlupáče a jeho přátel stojí režisérka Kateřina Karhánková a výtvarnice Alžběta Skálová, které byly hosty vltavského ArtCafé. „Delší dobu jsem sledovala Alžbětiny ilustrace dětských knih. Oslovila jsem jí a postupně jsme se dobraly k tomu, že bychom ten příběh chtěly dělat spolu. Při psaní scénáře jsem nápady s Alžbětou rovnou konzultovala a ona se pak snažila mé představy naplnit,” vysvětluje genezi snímku mladá režisérka. Výtvarná složka hraje v Plodech mraků výraznou roli, pro Alžbětu Skálovou to byla práce takřka na míru. Od začátku se počítalo s jejím tvůrčím vkladem.
Film z akvarelů vznikal dva roky
Podle Alžběty Skálové měla práce na Plodech mraků vývoj. „Představa byla, ale společnou prací jsme musely přijít na to, jakou technologií film vytvořit. Ve finále jsme došly k tomu, že jsem malovala menší akvarely, na které jsem zvyklá a mám v nich nějakou jistotu. Spíše jsem vytvářela jednotlivé komponenty, které jsme následně sesazovaly. K tomuto způsobu jsme docházely docela dlouho, protože jsme chtěly, aby v tvůrčím procesu zůstala zachována živost,” popisuje Skálová, která je známá především pro své autentické akvarelové ilustrace a malby. Za ilustraci ke knize Pampe a Šinka obdržela v roce 2011 cenu Magnesia Litera a několik dalších ocenění a nominací, například v soutěžích Nejkrásnější kniha a Zlatá stuha.
Rodina mi dala důvěru v to, co dělám, říká Alžběta Skálová
Chytá česká animace nový dech?
Jak je na tom v roce 2016 česká animace? Opatrný optimismus! Producent animovaných filmů Martin Vandas (Fimfárum, filmy Lucie Sunkové ad.) a mladí výtvarníci a režiséři Jan Saska (Happy End, Přepadení) a Filip Pošivač (Až po uši v mechu) diskutují v pořadu Slovo o filmu o animovaném filmu v Česku.
Skálová se kromě ilustrování knih věnuje také malbě, grafice a šperkařství a nebojí se ničeho, kde může uplatnit svůj tvůrčí talent. „Jako autor nejsem schopna dělat jednu knihu za druhou. Potřebuji činnosti střídat. Dávám do toho možná moc energie. Určitě poznám, když se mi něco nepodařilo. Pár takových věcí bych určitě našla, ale odfláknout něco, to neumím. Vždy na všem strávím strašně moc času,” přiznává výtvarnice, která je považována za pokračovatelku slavné české ilustrátorské školy. Velkou oporou jí v její tvorbě vždy bylo umělecké rodinné zázemí. „Rodina mi dala především důvěru, abych dělala to, co mě baví. Také věřili, že moje práce má smysl, i když za to třeba nejsou peníze,” dodává s úsměvem.
Odvaha vkročit do neznáma může být přínosem, shrnuje film Kateřina Karhánková
Kateřina Karhánková se snažila vymyslet příběh, ve kterém chtěla dětem jednoduchou a pro ně přístupnou formou ukázat, že odvaha vkročit do neznáma může být přínosem. Hlavní idea příběhu, ve kterém se Chlupáč sám vydá do temného lesa, jí připomíná bludiště. „Fascinuje mě pohled na bludiště, když se na něj člověk dívá z ptačí perspektivy. V té souvislosti mi přijde zajímavé, že když se člověk ocitne v nějaké životní situaci, ze které hledá východisko, také si trochu připadá jako v bludišti. V tu chvíli by uvítal, aby mohl vidět svou situaci z ptačí perspektivy a mohl se podívat, kde je správný východ.”
Kateřina Karhánková v těchto dnech připravuje večerníček Hladové medvědí příběhy spolu se Sašou Hetmerovou. Na otázku, jestli má nějaký sen, odpověděla, že by si přála natočit hraný film. „Nějaký hodně vtipný hraný film, ve kterém by se objevila animovaná postavička, něco jako Chobotničky z druhého patra,” říká. Alžběta Skálová podle vlastních slov prožívá šťastné období, protože se může věnovat volné práci, během které může hodně malovat. V Galerii výtvarných umění v Chebu probíhá do 8. dubna výstava jejích snových akvarelů, jež jsou těžištěm ilustrací ke knize Jiřího Dvořáka Rostlinopis, která roku 2012 získala ocenění Nejkrásnější kniha.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
