Po pracovním úrazu má zaměstnanec vždy nárok na odškodnění, někdy třeba i doživotní rentu, říká specialista

7. květen 2024

V Česku se ročně stane zhruba 40 tisíc pracovních úrazů. Patří mezi ně vše, co se nám přihodí v práci nebo v areálu firmy, případně i na pracovní cestě. K úrazu přitom nemusí dojít jen při činnosti spjaté s pracovním úkolem, můžeme si prostě zvrtnout nohu na schodech. Ve všech případech zaměstnanci náleží náhrada škody.

Výše náhrady je různě odstupňovaná a proplácí se z pojistky. „Povinností firmy je mít pojištění. Zaměstnavatel by měl být pojištěn na to, že se něco může stát jeho zaměstnanci, a z této pojistky potom půjdou peníze přes zaměstnavatele k pracovníkům,“ vysvětluje specialista na odškodnění po úrazech Tomáš Beck z platformy odškodníme.cz.

Zaměstnancům může být jedno, co všechno si firma do pojistky sjedná, případně jestli tuto zákonnou povinnost vůbec plní. Odpovědnosti ji to nezbavuje, naopak. „My jako zaměstnanci jsme ze zákona kryti, a pokud se někdy náhodou stane, že zaměstnavatel za svého zaměstnance pojistku neplatí, tak i přesto má povinnost nám vykompenzovat vzniklou škodu,“ zdůrazňuje Tomáš Beck.

Kromě náhrady škody může jít v některých případech i o kompenzaci sníženého společenského uplatnění, takzvané bolestné, dále o dorovnávání platu, náhradu cestovného nebo ošetřovného.

Čtěte také

„Případně nám zaměstnavatel může platit i doživotní rentu, a to pokud náš zdravotní stav neumožní vykonávat dál práci, kterou jsme dělali před úrazem. Může se stát, že po úraze vykonáváme práci, která je hůř finančně ohodnocená. Tak právě v tom případě by měla doživotní renta člověku životní úroveň dorovnávat,“ doplňuje specialista.

V průměru jde podle něj o částky kolem milionu korun. „Podle statistik naší společnosti, která pomáhá poškozeným odškodnění získávat, se dnes průměrná částka pohybuje kolem 980 tisíc korun,“ uvádí.

Je ale rozdíl, jestli do soudního řešení jdeme s někým, kdo problematice rozumí, nebo sami. „Podle našich průzkumů osmdesát procent lidí neví, na co mají nárok. Úplně zorientovaní nemusejí být ani pracovníci, na které zaměstnavatel řešení věci deleguje. Jestliže vše necháme jen na zaměstnavateli, riskujeme, že o některé položky úplně přijdeme, nebo se dostaneme na podstatně nižší částky. Proto je důležité přijít k opravdu kvalitnímu, ideálně soudnímu znalci, který vypracuje kvalitní posudek,“ uzavírá Tomáš Beck.

A jak se podle jeho zkušeností firmy k proplácení odškodného staví? Jaké mýty panují mezi zaměstnavateli a co netuší mnohý živnostník? Celý rozhovor se specialistou na odškodnění Tomášem Beckem si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.