Pověsti o jménech obcí a míst - Třemošnice, Skuteč, Říčky, Lanškroun, Adamova jezera, Krkonoše

Třemošnice - slyšíme dvě varianty pověstí, i v erbu města jsou tři mošny panen, které z hradu odešly. Pan prof. Vorel nás překvapil - žádné tři mošny - tře mošny, které se lépe vyslovovalo, a proto třemošnice - pověst odvrhl, název je prý od rostliny střemcha, která tam na potoce roste - jednoduché vysvětlení Pověst vznikla zpětně, z názvu Skuteč - pověst o babě, kterou čert táhl do pekla - jen skuč babo, skuč - čert se posmíval. Opět pověst vznikla zpětně, zatímco název vznikl z osobního jména či přezdívky, od jména skutek, tedy dvůr skutka, tedy Skuteč Říčky - původ od zdrobněliny vodoteče, proto jsou na různých místech Lanškroun - prý přišel národ Hermundury, kdysi před Čechem, jeho vůdce Panil byl korunován ve městě, které vybudoval - i sám dal svým jazykem městu název Landskron. Tak kdo tu byl - Germáni kdysi v dobách předslovanských či až ve 13. století (což už víme). Je původní obyvatelstvo v této zemi české či německé? Zapeklitá věc, v 19. a 20. století tvrdý boj historiků o původní obyvatelstvo této části Čech. Reálný základ určitě najdeme. Adamova jezera - všechno zavinilo krupobití. Mezi Lanškrounem a Letohradem bylo jezero, u kterého stála chalupa, u Adamů se tam říkalo, u jezera žily rusalky a Adam věřil, že způsobovaly krupobití. On měl nápad, aby se jezero zavedlo a tím rusalky zmizí. Kunčičtí, kteří žili nedaleko, pomohli Adamovi jezero zasypat. Zůstala jen louka - a název. Krkonoše - černé slepice, korky, lidé nosili obrům jako obětinu, aby neškodili. Příběh, který slyšíme, bohužel, není pravdivý. Krak je staročeské slovo a znamená kosodřevinu, člověku, který sbíral kosodřevinu, říkali krak-o-noš. Kosodřevina neboli krak rostla na horách, odkud ji lidé nosili, proto Krak-o-noše - vývojem Krkonoše. Neděle 10.2. od 17:30 hodin.