Pražské mosty. Galerie architektonických skvostů pod širým nebem

19. duben 2018

Praha je nejenom město věží, ale také mostů. V Mozaice jsme se vydali po proudu Vltavy, abychom připomenuli historii i význam některých z nich. Desetidílným seriálem od Železničního mostu až k mostu Libeňskému provází historikové architektury, Lukáš Beran a Richard Biegel.

Železniční most
První kamenný pražský most byl Juditin, postavený Vladislavem II. ve 12. století. Ve 14. století po jeho stržení jej nahradil Karlův most, který zůstal až do 19. století jediným mostem přes Vltavu v Praze. Dnes jich přes Vltavu a její ramena vedou desítky, a tvoří tak důležitou součást dopravní infrastruktury. První díl seriálu je věnován Železničnímu mostu, který pod Vyšehradem spojuje oba břehy Vltavy.

Železniční most

Palackého most
Ve druhém dílu seriálu se budeme věnovat architektonicky i konstrukčně mostu odlišnému, Palackého mostu. Je třetím nejstarším dochovaným mostem přes Vltavu v Praze. Vznikl v letech 1876-1878 pro zpřístupnění rychle rozvíjejícího se průmyslového Smíchova.

Palackého most

Jiráskův most
Od roku 1933 spojuje pražský Smíchov a Nové město také Jiráskův most, stavba navržená inženýrem Františkem Menclem a architektem Vlastislavem Hofmanem. Most ústí na pražské straně právě před domem, v němž žil Alois Jirásek.

Jiráskův most

Most Legií
Architektura pražského mostu Legií je dokladem eklektismu přelomu 19. a 20. století s náznaky secese. Národní třídu spojuje s Újezdem od roku 1901. Stejně jako řada dalších pražských mostů změnil i tento několikrát svůj název - byl to most císaře Františka I., pak most Legií, během druhé světové války z něj byl Smetanův most, pak opět most Legií, od roku 1960 šlo o most 1. máje a československé legionáře připomíná zase od roku 1990.

Most Legií

Mánesův most
Staroměstské Palachovo náměstí a malostranský Klárov v Praze spojuje Mánesův most od roku 1914. Tehdy byl otevřen, úplného dokončení se ale dočkal až o dva roky později. Svým stylem odpovídá moderně po roce 1910 s detaily ve stylu českého kubismu. A právě Mánesův most vám představíme v pátém díle našeho seriálu o pražských mostech.

Mánesův most

Čechův most
Bohatě zdobený secesní Čechův most v Praze je důsledkem asanace někdejšího Židovského města. Jediný ocelový obloukový most v Praze byl postavený podle návrhu architekta Jana Kouly v letech 1906 až 1908. „Podle původního návrhu měl navazovat na průkop nebo tunel letenskou strání; na jakousi triumfální bránu, která by byla velká jak letenský svah,“ říká historik a teoretik architektury Richard Biegel.

Čechův most

Štefánikův most
Železobetonový funkcionalistický Štefánikův most spojuje ulici Revoluční s Nábřežím Edvarda Beneše a Letenským tunelem od roku 1951. Původně ale na jeho místě stál řetězový most císaře Františka Josefa I. Pražané mu ale říkali Eliščin - podle jeho manželky. Ještě než angličtí inženýři tento most postavili, byla v těchto končinách periferie.

Štefánikův most

Hlávkův most
Pražský Hlávkův most vznikl ve dvou etapách - starší část mezi Karlínem a Štvanicí byla postavena v letech 1908 a 1910, ta novější mezi Holešovicemi a Štvanicí je z let 1910 a 1911. Stavba mostu souvisela s regulací Vltavy, stavbou Ústředních jatek v Holešovicích a elektrárny na Štvanici. Nejdřív tu ale stál most provizorní, dřevěný.

Hlávkův most

Negreliho viadukt
V předposledním devátému dílu se zastavíme u Negreliho viaduktu, který byl postaven mezi lety 1846 až 1847. Překonává trasu mezi pražským nádražím a Bubny.

Negreliho viadukt

Libeňský most
Seriál věnovaný pražským mostům uzavřeme posledním zastavením, a to u Libeňského mostu. Libeňský most spojuje od roku 1928 levobřežní čtvrť Holešovice s pravobřežní Libní. Po proudu řeky je v Praze patnáctým mostem, nachází se v ohbí řeky Vltavy a je po něm vedena dvoukolejná tramvajová trať. Samotný most je někdy označován jako takzvané Libeňské soumostí.

Libeňský most

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.