Představujeme Beatu Bocek a Milli Janatkovou
289. Neon je věnován dvěma originálním písničkářkám
BEATA BOCEK
Narodila se v Českém Těšíně a hudební talent projevovala už od malinka. Od dětství se také pohybovala v bilingvním prostředí – žila v Česku, ve škole se učilo polsky a o přestávkách se mluvilo „po našem“, což je nenapodobitelná směs polštiny, moravské češtiny, slovenštiny, němčiny a dalších jazyků. Ona sama se cítí jako slezan.
Řeč je o Beatě Bocek, originální písničkářce, která své příběhy veršuje v polštině i češtině. Jako hudební samouk se doprovází na akordeon, kytaru, koncovku i mbiru. Podstatné pro ni není dokonalé zvládnutí nástroje, ale předat posluchači sdělení. Jak sama Beata říká: „mám touhu lidem skrze hudbu ukázat, jak se potýkám se životem, ale každá píseň se také posluchačů nějak dotýká, podtrhává v životě veselé i smutné události, a díky písním je možné je společně sdílet.“
Beatin dosavadní život je velmi pestrý a zahrnuje studium speciální pedagogiky v Litomyšli, hraní na ulici i práci v montovně televizí. Mezitím stihla natáčet a vydávat alba – vloni na podzim vyšlo čtvrté nazvané Ja tutaj mieszkam – a koncertovat, kde se dá. Na příklad ve středu 19. června bude k vidění ve svitavské čajovně Namaste. Beatu také toto úterý čeká vystoupení v rámci 34. ročníku Folkového festivalu Eurorádia v bulharské Varně, kam rodačku z Českého Těšína vyslal Český rozhlas. Beatu zde doprovodí Filip Kramer na kontrabas a Tereza Včelicová na housle a violu.
MILLI JANOTKOVÁ
A po Beatě Bocek tu máme další nevšední písničkářku. Milli Janatkové před měsícem vyšlo debutové album Proměna, na kterém nalezneme 13 (až na jednu výjimku) autorských písní. I Janatková střídá jazyky – v jejím případě jde o kombinaci češtiny, portugalštiny a svahilštiny – nebo chcete li vlastního unikátního jazyka. Originalita Janatkové spočívá v používání přírodních nástrojů jako jsou vrbové větve, makovice, lusk, suché listí v igeliťáku, papírová taška, které slouží jako perkuse, zní tu i voda z potoka, v jedné písni Janatková, která je velmi činná jako malířka, paličkuje.
Milovnice improvizace, pro kterou je typická velká citlivost vůči všem okolním podnětům, na albu přeskakuje od jazzu a latiny až k experimentálnější poloze world music. Na koncertech ji potkáte v triu s pianistou Markem Novotným a kontrabasistou Petrem Tichým, nebo v duu s Jaroslavem Kořánem v jeho projektu Orloj snivců.
GOČÁROVY KULTURNÍ MLÝNY
Událost, která by vám neměla utéct, je zpřístupnění Gočárových automatických mlýnů široké veřejnosti. Jak jste asi zaznamenali, úžasná průmyslová památka nedávno přestala sloužit svému původnímu účelu a hledá se pro ni využití. Firma Goodmills mlýny nabídla mlýny městu a to zvažuje, jak se k celé věci postaví. My všichni milovníci kultury a architektury doufáme, že tady nevzniknou další byty, kanceláře nebo snad obchoďák. Dostatečným mementem je, jak dopadly další průmyslové areály v Pardubicích – viz zdevastovaná Tesla nebo už zdemolovaná Prokopka.
Ideální budoucí využití mlýnů naznačuje akce Automatické kulturní mlýny, která vypukne už tento čtvrtek a potrvá až do pátku 14. června. V programu je celkem 20 akcí, které krásně prostor Gočárovy památky oživí a zpřístupní ho široké veřejnosti. Z hudebníků zahrají Lenka Dusilová, třiadvacetihlavý jazzfunkový big band Kyx Orchestra nebo americký jazzman Mike Parker. Hned třikrát se bude hrát stylový muzikál Divadlo Gočár, kde v režii Jana Nebeského vystupují tři významní architekti své doby: Josef Gočár, Pavel Janák a Slovinec Josip Plečnik. Dále v rámci festivalu proběhne řada přednášek, výstav, performancí a samozřejmě hojně se bude diskutovat nad další podobou Mlýnů.
Už jen kvůli tomu zdejšímu geniu loci stojí za to sem alespoň na jednu akci vyrazit.
Více na www.mlynymestu.cz, kde se můžete připojit i k výzvě, aby se pro Mlýny nalezlo nějaké smysluplné využití. Na www.divadlo29.cz pak naleznete podrobný program akce Automatické kulturní mlýny.
PLAYLIST
1. Lenka Dusilová – Mrazy
2. Beata Bocek – Pole máku
3. Beata Bocek – O jednej paní
4. Milli Janatková – Touha
5. Milli Janatková – Nebojsa
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
