Publicisté volí nejlepší jazzové album roku. Čtěte první díl ankety

31. leden 2017

Osud Cen Anděl je v době psaní tohoto textu nejistý (jejich pořadatel Lewron music udílení ukončil, nástupce znám není). Jazzoví fanoušci však zoufat nemusí, i letos stanice ČRo Jazz pořádá anketu odborníků o nejlepší české jazzové album. Níže čtěte její první část.

Oslovené osobnosti měly volit nejlépe jedno album z těch, která vyšla v roce 2016 a na nichž se podíleli čeští jazzoví hudebníci (sídlo vydavatele nebo poměr českých a zahraničních účinkujících nehrál roli). Nakonec většina oslovených uvedla nahrávek více. A jejich komentáře, jejichž první část vám dnes přinášíme, dokládají, že rok 2016 byl na české jazzové scéně silný:

Vilém Spilka (JazzFestBrno, JAMU)

David Dorůžka – Autumn Tales: Pokud by takové album vyšlo v USA, rozhodně by rozvířilo vody. Otázkou ovšem je, jak to bude u nás. Úroveň interpretace beru u Davida a jeho kolegů jako samozřejmost, ale otevřenost hudebním i nehudebním vlivům a schopnost je všechny schovat pod deštník jednotného kapelového zvuku už nikoliv. Neobvykle dlouhé čekání na novou desku se vyplatilo a pokorným přístupem k vydávání vlastní tvorby (autorské i převzaté) jde David příkladem zbytku naší jazzové scény.

Čtěte také

Vertigo – Nononononininini: S trochou nadsázky razí kapela Vertigo podobnou cestu jako The Beatles, jen z druhého břehu. Neustále se vyvíjí, nenechá se svazovat škatulkami a jde vstříc svým posluchačům. Ovšem ne cestou nejmenšího odporu, ale naopak použitím nových zvukových barev, zpěvu a citem pro píseň. Jestli za to může přirozený vývoj a skladatelské i interpretační zrání, nebo hojná účast členů kapely v nejrůznějších projektech z oblasti pop music, nevím, ale ve výsledku je to jedno.

Čtěte také

03737442.jpeg

Maxmilian Wittman (ČRo Brno)

Vilém Spilka Quartet – Podvod: Citlivá aranžmá, která nám pomohla poznat, že Nedvěd je nápaditý autor. Odvážný krok do jiného hudebního žánru.

Čtěte také

David Dorůžka – Autumn Tales: Špičkový kytarista světové úrovně zase potvrdil, proč patří mezi elitu.

Jan Hocek (Jazz Port)

Moje volba padla na Otto Hejnic Trio a album Lights. Je to prostě mistrovské dílo tria, ve kterém se sešly reinkarnace Keithe Jarretta, Charlese Minguse a Elvina Jonese.

Čtěte také

Jiří Švéda (Jazz do regionů, Jazz Brno)

Bez uvedení pořadí mě zaujaly tyto tituly:

David Dorůžka – Autumn TalesKIAPLuboš Andršt – CapricornusMuff – Hypnotix Bum BumPetr Beneš Quartet – PBQ + 1Petr Kalfus Sextet – Night TalksRidina Ahmedová & Petr Tichý – HLASkontraBASVertigo – NononononinininiVilém Spilka Quartet – Podvod

03499036.jpeg

Tomáš S. Polívka (hudební publicista)

Nadchlo mě album Points-Rataj Quintet – 2016. „Crossovery“ se sice stávají málem módou, jenže tenhle zní skutečně soudržně. Žádné švy mezi tradicemi, mezi různou zvukovou estetikou, přístupy hráčů „ze zdánlivě různých světů“ se přirozeně prolínají. Navíc nejde o umění pro umění, ale o hudbu přístupnou, sdělnou.

Velmi se povedl debut Petr Kalfus Sextet – Night Talks. O hráčských kvalitách členů se sice vědělo dávno, ale potěší rozvíjení autorského potenciálu Petra Kalfuse, Jakuba Doležala a Jiřího Neužila.

Poslouchat hravou, odlehčenou novinku Vertiga – Nononononininini je čirá radost. Asi bych jim zbaštil, i kdyby začali dělat čirý popík. Dělali by ho totiž skvěle a originálně.

Není možno nezmínit Autumn Tales tria Davida Dorůžky. Davidův cit pro melodii, pro prostor, pro vyvážené aranžmá… prostě pro krásu je vzácný.

A tak dál, loni vyšlo mnoho dobrého. Mimo žánrové škatulky působí jako malý zázrak třeba At Home, deska Ivy Bittové a Čikori.

autor: Milan Tesař
Spustit audio