Rakouská výtvarnice Lena Knilli se pohybuje v napĕtí mezi podvĕdomým a nepodvĕdomým
„Východiskem mi je lidské tĕlo, postava. Zabývám se procesem rozvíjení lidské osobnosti, s názvy obrazů jako „vĕno“, „zadání, možnosti“, „generace“. Tematicky se pohybuji v napĕtí mezi podvĕdomým a nepodvĕdomým, reflektovaným a nereflektovaným, mezi tím, co nám je „dáno“ a tím, co si sami vybereme.“
Zajímají mĕ výchozí body individuálního rozvoje a to, co nosíme jako kód s sebou, chtĕné/nechtĕné, vĕdomé/nevĕdomé, známé/neznámé, skrývané/neskrývané, tajemství, zadání, nadání, vzpomínky, onemocnĕní. Zajímá mĕ dítĕ se svým potenciálem a otevřeností. A také jako zpĕtná vazba k mému vlastnímu vývoji. Čas, ve kterém žijeme, nám svým plynutím umožňuje vidĕt procesy. Zdá se mi, že zobrazování křehkých procesů vyhovuje vrstvená technika koláží.“ Napsala Lena Knilli, rakouská výtvarnice, ke své výstavě nazvané věno. postava. čas. Výstava se uskutečnila v Galerii Caesar v Olomouci na podzim 2010.
Lena Knilli se narodila v roce 1961 v Grazu. S rodiči se přestěhovalal do Západního Berlína. Studovala v Berlíně a ve Vídni. V letech 1992 - 2001 žila a pracovala v Praze. Od roku 2002 žije opět ve Vídni. V Čechách vystavuje příležitostně dodnes. Rozhovor s Lenou Knilli pro Víkendovou přílohu natočila Lenka Nota.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.