„Rituál s žábou Bufo alvarius je skok do tmy, neprozkoumaný a nebezpečný,“ říká odbornice na tripy

Lidé, kteří rituál podstoupili, ve filmu i v našem nedávném rozhovoru mluví o silném mystickém, spirituálním zážitku, který jim změnil život. Veronika Andrashko jejich výpověď doplňuje svým varováním.

Co mohou lidé pod vlivem takového psychedelika vidět, zažít a vnímat?
Je to velmi různorodé. Dokázala bych to popisovat dlouho. Ve filmu je to znázorněné celkem jasně, ale nedokážeme se vžít do subjektivního zážitku druhého člověka. Popisuje se, že člověk může cítit rozpad ega, ztrátu vlastního já, a dokonce zážitky blízké smrti. Zážitky takové oceánské bezbřehosti, které jsou podobné jako i u ostatních psychedelik. Také může dojít ke změně vnímání chutí, prostoru. Objeví se neobvyklé myšlenkové pochody i emoce. Mohou se vynořit třeba vzpomínky z dětství nebo citlivá emocionální témata. To pozorujeme často i jako sitteři v psilocybinovém experimentu, kdy běžná situace může u dobrovolníka vyvolat silné emoce.

Žába se nelíže, žába se kouří, žába otevírá cestu k bohu. Jaké je vzít si nejsilnější psychedelikum?

• Upravit
• Smazat

„Nedá se na to připravit. I pro člověka, který je na psychedelika zvyklý, to bude překvapivý zážitek. Nemáte žádné vize, jen se rozpustíte na energii. Jste všude a všechno,“ říká Sláva Zemánek, který třikrát podstoupil rituál s jedem ropuchy coloradské. Směs psychedelik a dalších látek dostane člověka do stavu, který se přirovnává ke smrti i jednotě se vším. Změní život navždy.

Může látka 5-MeO-DMT opravdu změnit život? Co dělá s lidským mozkem?
Dokážu si představit, že ano. Psychedelika působí na serotoninové receptory v mozku, zejména ve struktuře, které se říká thalamus, a to jsou taková vrata, která filtrují informace proudící do mozku a působící na kůru. Svým účinkem psychedelika thalamus blokují. A naše kůra je přehlcena spoustou informací. Zážitek nás může vrhnout do neuvěřitelných rovin, může se vynořit spousta nevědomých informací, se kterými v tom křehkém stavu neumíme nakládat. Když porovnáme kinetiku, tedy jak tělo s látkou nakládá, běžných psychedelik a této látky, tak je mnohem rychlejší. Proto si myslím, že pro člověka to může být opravdu šokující.

Takže byste lidem nedoporučila, aby rituál podstoupili? Podle všeho je ale legální, na seznamu zakázaných látek u nás 5-MeO-DMT není.
Bavili jsme se o tom, co může vyvolat látka samotná. Pak je otázka kontextu. Rituál ve filmu Bufo Alvarius vnímám jako velmi nebezpečný. Základním spojením klinického i šamanského konceptu je správný set a setting. Co se týče setu, je důležité, aby člověk byl správně připraven a neměl žádné kontraindikace. Absolutní ani relativní.

Jaké jsou kontraindikace?
Vycházím z našich studií s psilocybinem, které provádíme se zdravými dobrovolníky. Důležitý je věk, minimum 28 let. Mluví se o tom, že by se u lidí s predispozicí k onemocnění z psychotického spektra mohla spustit psychóza, u ní je riziko vyšší v mladším věku. Pak pokud je v rodině anamnéza psychotického onemocnění nebo byla u člověka diagnostikována. Potom samozřejmě kardiovaskulární onemocnění. I v našich studiích vidíme, že somatické spektrum psychedelik je velmi bezpečné, ale u zdravých dobrovolníků. U pacientů s kardiovaskulárními onemocněními je to rizikové, protože i zdravým se pod vlivem psychedelik zvyšuje krevní tlak a zrychluje se tepová frekvence. Pokud má někdo zvýšený tlak nebo srdeční onemocnění, tak to může být smrtící.

Vyhnout se rituálu musí lidé, kteří jsou souběžně medikováni právě s vysokým krevním tlakem nebo berou antidepresiva. Člověk s depresí, který by chtěl rituál podstoupit, by mohl mít smrtelné důsledky v podobě třeba serotoninového syndromu. Což je velmi nebezpečný stav, taková serotoninová bouře v mozku. Ve filmu nebylo podle mě vysvětleno, že tam ta možnost existuje. Za kontraindikaci osobně také považuji těhotenství či kojení, v rozporu s tvrzením z filmu.

Veronika Andrashko z Národního ústavu duševního zdraví|foto: Petr Bouška

Byl zaznamenám minimálně jeden případ, kdy člověk se srdečními problémy po rituálu zemřel. Buď o svých problémech nevěděl, nebo je zatajil.
Ve filmu mě zarazilo, že neošaman Octavio Rettig, který rituál provádí, neudává žádné kontraindikace. Byť je to lékař. Říká, že jedinou překážkou je strach, který vyžaduje podání většího množství medicíny. To jsou jeho slova z filmu, se kterými já bytostně nesouhlasím. Za celou Českou psychedelickou společnost se proti tomu chceme vymezit, je to velmi nezodpovědný přístup.

Jak moc je u podobných sezení důležitá příprava?
Velmi důležitá. Mluvíme o settingu, podmínkách, za kterých bude látka užita, a o kontextu, v jakém podání proběhne. Když se podíváme na studie s psychedeliky asistovanou psychoterapií ve světě, tak zjistíme, že vlastnímu podání látky předchází několik psychoterapeutických sezení. Pacient navazuje kontakt s terapeutem. Terapeut zjišťuje důležité události z jeho života. Snaží se zjistit, co je pro něj důležité, jaké jsou jeho hodnoty a problémy. Stejně jako se tomu děje při klasických terapeutických sezeních. Kromě přípravy je důležitá také integrace. Zážitek, ať je jakýkoliv, je potřeba dát do správného kontextu. Probrat, co se dělo a proč je to důležité, zda to navazuje na nějaké události ze života. Kontext podání takto silné psychedelické látky film postrádá, bohužel.

Během podání psychedelika může nastat tzv. bad trip. Nepříjemná zkušenost, kterou člověk neumí zpracovat a má pro něj poté klidně i dlouhodobé špatné následky. Je rozdílem mezi bad tripem a jen těžkou psychedelickou zkušeností ona integrace, to jak zážitek zpracuji?
Lze to zjednodušeně říci i takto. Ve světě jsou některé studie, které zkoumají, do jaké míry jsou zážitky na psychedelikách intenzivní nebo negativní. Překvapivě to vypadá, že ty nejintenzivnější zážitky byly hodnoceny jako nejdůležitější v životě, byť byly negativní. Jde o to, v jakém kontextu člověk integruje a jakým způsobem. Ale používáme pojem „náročná psychedelická zkušenost“. S bad tripem se setkáváme u nepřipravených jedinců, vidíme to třeba na festivalech, kde takovým lidem pomáháme v rámci projektu Psycare.

„Látky měnící vědomí se užívají všude.“ PsyCare nabízí pomoc proti bad tripu na festivalech

• Upravit
• Smazat

„Počítáme s tím, že lidé přijdou sami, když cítí, že jim není úplně dobře, nebo je tam přivedou jejich přátelé, kteří mají zájem, aby psychedelickou zkušeností prošli v pořádku,“ popisuje princip bezpečné festivalové zóny PsyCare zástupkyně České psychedelické společnosti Eva Césarová. Tato organizace se pomocí crowdfundingové kampaně pokouší vybrat 177 tisíc na pořízení vlastní jurty pro návštěvníky českých festivalů, kteří prožívají náročný psychedelický zážitek.

Co byste doporučila lidem, kteří se rozhodnou rituál podstoupit? Film působí jako reklama na onen rituál, říkají to i diváci, se kterými jsem mluvil.
Moje první reakce na film bylo zděšení. Ačkoliv jsem otevřena výzkumu psychedelických látek, tak film může působit na sugestibilní jedince. Mohou pak věřit, že jim to změní život, a rituál podstoupí. Ale samotný zážitek je skok do tmy, který po návratu nemusí sednout. Rozhodně to nedoporučuji. U psychedelik je základem správná informovanost. O nežádoucích účincích, o přípravě. Pokud je někdo tak neopatrný a naloží se svým vědomím tímto nezodpovědným způsobem, pak existuje síť odborníků pro integraci náročné psychedelické zkušenosti. Ať děláme jakoukoliv osvětu, tak stejně se najdou jedinci, kteří rituál podstoupí v nekontrolovaném prostředí. Snažíme se v České psychedelické společnosti sestavit síť odborníků, kteří mají zkušenosti s holotropním dýcháním nebo obecně se změněnými stavy vědomí. Takové psychology, psychiatry a psychoterapeuty najdete na našich stránkách. Nicméně ještě jednou chci zdůraznit, že to není vůbec žádná sranda.