Stromy mají chemický alarm. Když je napadne housenka, dokáží si přivolat pomoc, líčí vědec
Rostliny mají stále navrch před býložravým hmyzem. To říká ekolog a entomolog Martin Volf, který vede laboratoř evoluční ekologie v Biologickém centru Akademie věd v Českých Budějovicích. Vědci se tu zabývají evolucí chemické obrany rostlin. „Vlastně zkoumáme, jaké mechanismy používají jako obranu před býložravým hmyzem,“ vysvětluje Martin Volf.
Výzkum potvrdil, že skutečně existuje chemický alarm stromů, a popsal jeho zajímavé projevy. „Chtěli jsme zjistit, jak se chemické změny ve složení rostlin podepisují na složení a četnosti společenstev housenek, které tyto stromy napadají, a jakou roli v těchto procesech hrají přirození nepřátelé housenek, jako jsou ptáci, masožravé kobylky, pavouci, případně vosy,“ popisuje biolog.
Hmyz a rostliny se navzájem ovlivňují miliony let. Jedna z teorií říká, že dochází k závodům ve zbrojení – rostliny se snaží přicházet se stále dokonalejšími mechanismy své obrany, měly by se stávat pro býložravý hmyz čím dál více jedovými a nechutnými, zatímco hmyz přichází se stále novými způsoby, jak tuto chemickou obranu rostlin překonávat.
Čtěte také
Vědci si už v dřívějších dobách začali všímat toho, že různé rostliny jsou okusované hmyzem, ale až v posledních letech se objevily metody k analýze chemického složení rostlin. „Když chtěl dříve člověk analyzovat chemické složení nějaké rostliny, do značné míry musel vědět, po jakých látkách pátrá. Dneska máme k dispozici necílené metabolomiky a jsme schopní zanalyzovat téměř kompletní chemické složení rostliny a říct, o jaké látky se jedná,“ uvádí Martin Volf.
V jakém případě stromy využijí svůj chemický alarm a volají o pomoc? „Je to ve chvíli, kdy jsou napadené býložravcem a dojde k poškození listu. Pak se signály šíří na krátkou vzdálenost v rámci listu, v rámci rostliny i vzduchem. Rostlina začne uvolňovat těkavé látky, které cítí predátoři, a ti jsou schopni je využít, aby našli a snědli býložravce,“ líčí Martin Volf.
„Rostlina bude vypouštět jiné těkavé látky, když jí napadne housenka, jiné když mandelinka. Míra signálů závisí na míře poškození,“ doplňuje.
Celý rozhovor s entomologem Martinem Volfem o výzkumu stromů a jejich napadení si poslechněte online.
Související
-
Africké slonice už se rodí bez klů, chrání se tak před lovci. Evoluce je hodně rychlá, říká biolog
Jak se udržuje rozmanitost v přírodě? Na jakých principech funguje společná existence organismů? Na hledání odpovědí získal vědec Jan Hrček prestižní evropský grant.
-
Vědci připravují přesun lidstva do Arktidy a Antarktidy. Možnosti pro život nabízejí, říká biolog
Lidí na planetě Zemi přibývá, už je nás osm miliard. Roste také průměrná teplota a celková ekologická zátěž. Vědci proto zkoumají možnosti osídlení chladných kontinentů.
-
Stromy v hrázích rybníků jsou spolehlivější než beton, připomíná dendrolog Petr Kunce
Stromy je potřeba si hýčkat. To zdůrazňuje dendrolog Petr Kunce. V jižních Čechách obdivuje například třísovskou lípu. Má rád i břečťany, typické svým neukončeným růstem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
