Studio Hrdinů uvádí monodrama Bolest a chystá rekonstrukci
V pražském Studiu Hrdinů byla uvedena poslední premiéra sezóny 2017/2018 - divadelní adaptace knihy Bolest francouzské spisovatelky a dramatičky Marguerite Duras.
Současně je toto uvedení prvním větším režijním počinem fotografa a filmového dramaturga Ladislava Babuščáka, který byl v rámci Výzvy Studia Hrdinů vybrán před dvěma lety. Přední pražská divadelní scéna plánuje rozsáhlou rekonstrukci, měla by probíhat do poloviny července.
„K formátu monodramatu jsem měla jakousi vnitřní skepsi,” říká Anita Krausová
Porozumění i boj na život a na smrt! Festival Venušiny dny představuje ženy bojovnice
Gender, sebevědomí, svoboda, válka i láska jako stereotyp. Taková byla témata předchozích ročníků Venušiných dnů. Podle dramaturgyň festivalu, Barbory Šupové a Barbory Mitošinkové, určuje třetí ročník téma ženy-bojovnice.
„Marguerite Duras je fascinující autorka, podle mého názoru jedna z nejvýraznějších evropských spisovatelek a dramatiček. Byla to verzatilní žena, která zbořila spoustu klišé, a to nejen v literárním žánru, ale i ve filmové a scénáristické tvorbě. Nepřestává mě na ni fascinovat její strohý stylistický způsob psaní a zároveň hluboká emocionalita,” představuje autorku v úterním ArtCafé režisér. V románu Bolest, který vyšel roku 1985, autorka zachycuje hrdinku, která v okupované Francii čeká na návrat svého muže z koncentračního tábora.
Hlavní a jediné role se zhostila herečka Anita Krausová, k hereckému ztvárnění má k dispozici prázdné jeviště, slova a sama sebe, partnerem jsou jí světla, ticho a hudba. Od tématu, příběhu i postavy se snažila mít od začátku zkoušení odstup. „Celý proces s Lacem byl o tom zbavovat se odstupu. K formátu monodramatu jsem měla jakousi vnitřní skepsi. Doteď jsem si neuvědomila, jak je fajn mít na jevišti partnera, pro tu energetickou výměnu. Když je člověk sám, musí vydávat mnohem více energie, než je zvyklý,” říká Krausová.
Ladislav Babuščák se ve svém režijním debutu vydal cestou radikálního minimalismu
Královna duchů kritizuje moc. Ať už tu stávající, nebo tu minulou
Královně duchů od Elfriede Jelinek můžeme porozumět až teď. Jednoduše těch populistů je dneska tolik, že jsme si dovolili hru přenést do českého kontextu, říká režisér Ondřej Škrabal.
Kromě samotné dějové linie adaptace Bolesti sleduje představení také individuální příběh Marguerite Duras. Durasová i její muž byli zapojeni do protifašistického odboje a Bolest částečně vychází z deníkových záznamů, které si spisovatelka vedla poté, co byl její manžel v roce 1944 začten gestapem. „Text je vrstevnatý, my jsme ho naschvál s Anitou ponechali tak, aby měl divák volné pole působnosti, místo pro svou interpretaci a imaginaci,” vysvětluje Babuščák. Důležitou roli v představení hrají i světla. „Jelikož jsem se vydal cestou radikálního minimalismu, byla práce se světly stěžejní částí představení. Pracovali jsme na tom celých osm týdnů, kdy probíhalo zkoušení ve studiu.“
Studio Hrdinů potřebuje obnovit jeviště, zmodernizovat a dovybavit světelnou techniku
Nezbývá nic jiného než vyrazit za divákem. Jak se dělá politicky angažované divadlo?
Soubory Krutý krtek a Divadlo Feste nedělají umění pro umění. Snaží se ovlivňovat diváky a dostat palčivá témata současnosti k těm, kterých se bezprostředně týkají.
Premiéra Bolesti je poslední premiérou před plánovanou rozsáhlejší rekonstrukcí Studia Hrdinů. Divadlo potřebuje obnovit především samotné jeviště, zmodernizovat a dovybavit světelnou techniku. „Sál ve Studiu Hrdinů nikdy nebyl dostavěn, my tam fungujeme již šestou sezónu, poslední roky rapidně stoupl počet produkcí. Vlivem neustálého používání vybavení došlo na hranici životnosti. Je vlastně zázrak, že tam ještě něco rozsvítíme. Je potřeba dovybavit právě světelný park a zabudovat ho tak, aby naši technici nemuseli každé představení stavět třeba 5 hodin. A druhá naše bolístka je jeviště, které je betonové a vydrolené, nedá se do něj pořádně vrtat, nebo dá, avšak nenávratně,” popisuje stav Madla Zelenková. Poslední produkce v této sezóně je naplánovaná na 7. června.
Do 2. června běží crowfundingová sbírka na Hithitu, vybírá se právě na rekonstrukci, která by měla trvat do poloviny července.
https://www.hithit.com/cs/project/4847/studio-hrdinu-v-novem
Jak spolu souvisí individuální příběhy a osud lidstva? Jaký vliv měla na podobu představení choreografka Markéta Vacovská? Pusťte si celý rozhovor s Ladislavem Babuščákem, Anitou Krausovou a Madlou Zelenkovou. V záznamu celého ArtCafé si můžete poslechnout také vstup Pavla Sladkého z filmového festivalu v Kluži a hudbu podle výběru Václava Havelky.
Související
-
Anglické divadlo mi v Praze chybělo, říká Steve Gove, zakladatel Prague Fringe Festivalu
Program letošního ročníku představil v ArtCafé spolu s komikem Trygve Wakenshawem a Alenou Kopečnou.
-
Proti zdi! Divadelní Flora představuje nonkonformní hrdiny i klopýtající outsidery
„Proti zdi“, tak zní letošní motto jednoho z nejprogresivnějších českých divadelních festivalů. Dvaadvacátý ročník festivalu Divadelní Flora trvá v Olomouci do 20. května.
-
Když nám nemůžete pomoci, tak nám neraďte! Činohra Národního divadla uvádí hru Vítejte v Thébách
Současná hra s antickými figurami, které se v dialozích dotýkají palčivých témat současnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.