Uloveno na síti: Avantgardní srpnové tipy k poslechu

John Zorn - Ballades

Malý krok pro hudební lidstvo, ale velký pro Johna Zorna. Geniální newyorský workoholik dlouho odolával pokušení nechat svoji hudbu streamovat. Nyní i on podlehl a nechal se strhnout digitálním proudem.

Album Ballades patří k těm Zornovým posluchačsky vstřícnějším. Nicméně harmonické i rytmické postupy Zornových klavírních trií v interpretaci Briana Marselly, Jorge Roedera a Chese Smithe jsou všechno jiné než konvenční. A z hebkých souzvuků dokáží překvapit nečekanými shluky tónů a působivými výstřednostmi, kterým se za starých časů říkalo „disonance“.

Colin Fisher – Suns Of The Heart

Torontský virtuózní kytarista, ale také saxofonista a bubeník, zkouší zajímavou metodu. Natočí svoje pódiové improvizace, snímek pak vezme do studia, rozloží na prvočinitele, elektronicky upraví sound, přehází stopy, doplní stopy další. S cílem dosáhnout odlišné atmosféry: Předchozí titul zamýšlené trilogie Reflections Of The Invisible World (2021) zněl meditativně, zatímco novinka je spíše nervní.

Samozřejmě nejde o nový styl práce, podobně už vytvářeli hybridní „živo-studiová“ alba a „dodatečně dokomponované improvizace“ třeba Frank Zappa, Robert Fripp s King Crimson i další. Ale nevšední technika stále přináší zajímavé výsledky.

Miles Okazaki – Miniature America

Také newyorský hráč na nejrůznější kytary včetně bezpražcových a mikrotonálních Miles Okazaki (John Zorn, Mary Halvorson, Steve Coleman) používá na svém dvanáctém profilovém albu nahrávací studio jako další „nástroj“. Ovšem jinak než Fisher. „Došlo mi, že mohu napsat pár instruktážních kusů, abych vytvořil surovinu pro desku. A pak v nich vykopáním ze země, broušením a leštěním najít skryté hudební artefakty. Výsledkem této metody pak je spíše než kompozice něco jako hon za zvukovým pokladem,“ vysvětlil.

K pokusům s broušením zvukových faset zlanařil chápavé muzikanty, třeba původem mexickou vibrafonistku Patricii Brennan nebo trombonistu (a také skladatele scénické hudby pro filmy) Jacoba Garchika. Výsledkem je „22 abstraktních fragmentů, atmosfér a mysteriózních událostí“, kterými chtěl autor ve zkratce vystihnout náladu doby a místa.

Emil de Waal – Fire Øjne

Respektovaný dánský bubeník a experimentátor zvolil tentokrát pro album formu duetů s odlišnými osobnostmi. A leckdy vyšel, krom autorských skladeb a improvizací, i z toho nejtradičnějšího jazzu. Třeba z kompozice Limbo Jazz od „Duke“ Ellingtona. Ale no teda… nepoznáte ji. Tedy poznáte, ale jak se mu předlohu podařilo reinterpretovat je vážně objevné.

Z běžné mainstreamové praxe se vymyká i volba nástrojů. Duet si tu s de Waalem střihla například americká hráčka na pedálovou steel kytaru Susan Alcorn. A když už klavír, tak preparovaný, jako v případě duetu s dánskou pianistkou Henriettou Groth, známou spíše z oblasti soudobé hudby. To vše pak podkreslují elektronické manipulace se zvukem.

Córas Trio

Trio z Belfastu v obsazení akustická kytara, housle a perkuse působí na první pohled folklorně a málem konzervativně. Také inspirace irskou lidovou hudbou nenaznačuje nic experimentálního. Dokud si nepustíte desku. Hlavní roli tu hraje volná improvizace, nevšední techniky hry, nečekaně „roztržené“ a přeskládané melodické motivy, atypické rytmické zvraty. A akustický zvuk doplňují i elektronickými dróny načrtnuté sonické krajiny.

Ne nadarmo si pánové vymysleli škatulku free folk a otevřeně se hlásí k inspiraci free jazzem. Pozoruhodný debut!

Natsuki Tamura & Satoko Fujii – Aloft

Japonsko je velmocí jazzové avantgardy. A manželský pár Natskuki Tamura (trubka) a Satoko Fujii (piano) posunul představy o „telepatii“, tedy přesněji o vzájemném vcítění, na nejvyšší úroveň. „Sama se divím, že po třiceti společných letech a tolika koncertech a deskách toho máme stále tolik k vytvoření,“ směje se paní Fujii.

A prozrazuje i tajemství spolupráce: „Velmi soustředěně si nasloucháme, ale zároveň máme naprosto odlišnou citovost a vyjadřovací prostředky. A rádi hrajeme kompozice tak, jako kdyby šlo o improvizaci, a improvizujeme, jako kdyby šlo o komponovanou hudbu.“ Schválně, poznáme, co je tu kompozicí připravenou a tou vytvořenou v reálném čase? Těžko.

Heartcore for Nepal - Sambandha

Obvykle nedávám do Uloveno singly a tenhle ani nenaplňuje „avantgardní“ koncepci srpnových tipů. Jenže si zaslouží výjimku díky svojí záslužnosti. Po sedmé se tým berlínského vydavatelství Kurta Rosenwinkela vydal na charitativní misi, produkovanou Michaelou Bókovou. Tentokrát se natáčelo s dětmi v Nepálu a s nahrávkou písně pomohli takové osobnosti jako Gerald Clayton, John McLaughlin, Kit Downes či Christian McBride.