Uloveno na síti: Červencové jazzové osvěžení

7. červenec 2026

Ať přijde teplá nebo studená fronta, ať bouří nebo vane mírný větřík, trocha jazzu potěší vždy. Zkusme třeba smršť s kroupami a hromobitím v podání Ferg’s Imaginary Big Band. Nebo v tichu vlahého tropického večera relaxujme s Omarem Sosou.

Ferg’s Imaginary Big Band – The New Atomic

Nenechejme se splést atomovým hřibem na obalu, nejde o hudební dystopii. To jen britský kapelník a skladatel Fergus Quill chce oslavit sound big bandu obecně, se všemi současnými možnostmi. A konkrétně zvuk a možnosti svého „třicetihlavého monstra“ Ferg’s Imaginary Big Band. Jako že je to „fakt bomba“.

Opravdu je, „oživení radikálního ducha bigbandu“ se Fergovi zdařilo. Fúzoval vše od swingu přes klasicizující experimenty, svéráznou úpravu písně Boba Dylana až po noise. A když noise, tak jde o takový zvukový tlak, jakého nedokáže dosáhnout žádná hardcoreová či metalová kapela. Protože Fergus má v sestavě vedle žesťů rovnou tři kytaristy, dva basisty a tři bubeníky (o perkusistech nemluvě) – a nebojí se je použít. Ale nic z toho není samoúčelné, s barvami si kapelník pohrál jako malíř-expresionista a nápady sype z rukávu.

Angažovaný podtext deska přece jen má. Svědčí o něm, že část výtěžku je určena pro neziskovku War Child, zabývající se podporou dětí postižených válečnými konflikty kdekoliv na světě.

Chuck Bergeron – Bass and Face

Byla úvodní masa zvuku příliš drtivá? Komorní, konzervativní nahrávka duetů kontrabasisty Chucka Bergerona (Stan Getz, Randy Brecker, Larry Coryell, kapelník South Florida Jazz Orchestra) s jeho oblíbenými zpěváky by mohla zklidnit nervy. A ne, ač i názvy projektů znějí podobně, nejde o americkou obdobu HLASkontraBAS. Žádné loopery, krom basu a hlasu jen tu tam jemné perkuse nebo jeden další nástroj, který si zpěvák přinesl do studia. A neexperimentuje se. Což vlastně občas taky není špatné.

Valér Miko – Continuum

Slovenský pianista a skladatel Valér Miko na albu Continuum zpestřil žánrovou paletu. K současnému jazzu přidal jazzrockové i prog-rockové inspirace, s klasicizujícími melodickými pasážemi členitých, rozmáchlých kompozic. A s využitím syntezátorů i zkreslené kytary.

Vedle zkušených slovenských instrumentalistů z jazzové i rockové scény jako Juraj Griglák, Pavol Bereza, Boris Čellár či „Ajdži“ Sabo zapojil také smyčcový Spectrum Quartett. A jako koření či vůni dálek přidal drobet orientálních motivů, třeba v partu oudu ve skladbě Roots.

Motýľ & Rothenstein – Heavy Weight Jazz Meeting

Zůstaňme ještě na Slovensku. „Těžkými vahami“ nemyslí hráč na basový trombon Michal Motýľ a hráč na barytonový saxofon Erik Rothenstein nic vychloubačného, byť by jako přední slovenští hudebníci právem mohli. Míněn je neobvyklý souzvuk jejich nástrojů. Tedy nezvyklý v „malé partě“, pochopitelně nikoliv v sekcích bigbandů.

V obsazení kvinteta (s kytarou Pavola Berezy v roli harmonického nástroje) působí sound „zatěžkaných“ dechů v rámci straight-ahead jazzové škatulky vážně příjemně neotřele. Jistě, samotný zvuk k výjimečnosti nestačí, ovšem deska je především nápaditá autorsky.

Michael Arbenz feat. Atom String Quartet & Florian Arbenz – J.S. Bach Suite III - A Living Organism

Jedno z ikonických děl baroka, Bachova Orchestrální suita č. 3 D dur, svádí k moderním úpravám různé kvality – včetně popového nevkusu. Ovšem švýcarský pianista Michael Arbenz přistoupil k autorským a improvizačním ohlasům suity s vytříbeným vkusem. Ostatně reinterpretace klasické hudební literatury jsou jeho dlouholetou vášní, stačí připomenout desku VEIN plays Ravel, kterou natočil s klavírním triem VEIN.

Tentokrát přizval z tria „jen“ bratra a dlouholetého spoluhráče, bubeníka Floriana Arbenze. A připravil originální aranžmá spolu s respektovaným polským smyčcovým Atom String Quartetem, jehož členům není cizí smysl pro improvizaci. Koncepce? „Bachovo dílo je živoucí organismus.“ A je jedině logické, že se vyvíjí a přizpůsobuje.

Omar Sosa – We Are Not The Headliner

Je to až trochu klišé, jenže z alba Omara Sosy s Quarteto Americano opravdu dýchne tropická pohoda. Původem kubánský klávesista navíc naladil hudbu většinou do rozjímavých, poklidných nálad, jaké navodí hned úvodní kus nazvaný výstižně Meditative. I když dojde i na trochu angažovanosti ve skladbě We Say Pt. 2.

Hodí se připomenout: Omar Sosa, ač s jiným projektem, vystoupí 6. srpna v Sono Music Clubu v rámci Maratonu hudby Brno. S Paolem Fresu a také v mimořádné spolupráci s rezidenčním umělcem festivalu Nguyênem Lêem. A navzdory názvu Sosova alba, tahle sestava jedním z headlinerů bezesporu bude.

Spustit audio