Uloveno na síti: Dozrává úroda lockdownových alb

Anat Cohen & Marcello Conçalves – Reconvexo

Pro izraelskou klarinetistku Anat Cohen (sestru Avishaie – trumpetisty a Yuvala – saxofonisty) nepředstavují výlety do Brazílie žádné novum. Vedle desek s Trio Brasileiro už také natočila v duu s brazilským hráčem na sedmistrunnou kytaru MarcellemConçalvesem na Grammy nominovaný titul Outra Coisa (2017). Ke druhé desce dua se naskytla příležitost, když oba umělci uvízli v karanténě v Riu de Janeiro. Lockdown si totiž krátili sledováním streamů „obývákových“ koncertů brazilských legend jako Caetano Veloso, Milton Nascimento či Gilberto Gil.

„Snil jsem o tom, jak Anat ‚zpívá‘ slova těch písní prostřednictvím klarinetu,“ vypráví Marcello. A jak si vysnili, tak učinili. Přetavili songy brazilských zpěváků-písničkářů do intimních, tichých a nostalgických instrumentálek, aniž by z nich udělali jen nasládnou easy listening. Zachovali hloubku i emoce.

Omer Klein – Personal Belongings

Také pianista Omer Klein se nechal při komponování inspirovat pocitem izolace roku 2020. Tehdy se podle vlastních slov mohl zamyslet, „jakou je lidskou bytostí, hudebníkem, otcem, umělcem napříč různými kulturami“, a vytvořit „svoji dosud nejosobnější nahrávku“. Asi kvůli oné niternosti pro šest skladeb z deseti zvolil formu meditací pro sólové piano. Do zbylých čtyř ovšem zapojil i svoje stálé trio s basistou Haggaiem Cohenem Milem a bubeníkem Amirem Breslerem, což pochopitelně přidává albu na barvě.

Závěr alba je mimořádně prozářený. Klein pro něj totiž vybral variaci na snad nejvíce optimistický standard What A Wonderful World. Osobně by měl Omer Klein představit desku 19. ledna 2022 v pražském Jazz Docku.

Omar Sosa & Seckou Keita - Suba

Také kubánský pianista Omar Sosa a senegalský hráč na koru a zpěvák Seckou Keita točili druhé společné album v období lockdownu. A také oni by měli, pokud to situace dovolí, představit nový repertoár u nás. Koncert se chystá na 20. březen 2022 do Divadla U hasičů.

Název Suba znamená v západoafrickém jazyce mandinka Úsvit. „Pro mě je totiž koncepcí desky naděje, mír a spojení. V době, kdy se zdá, že se všechno postupně rozpadá, můžeme vnímat naše propojení s vlastním vnitřním hlasem a duchovnem, s našimi předky. Snažíme se sdílet naději prostřednictvím hudby a říci lidem, že navzdory okolnostem dokážeme zůstat spolu,“ vysvětluje Omar. A Seckou dodává: „I když čelíte určitým obtížím, dokážete resetovat mozek do normálního stavu. Uvidíte úsvit nového dne, novou výzvu, něco vzrušujícího. Stejně jako já, když jsem komponoval s Omarem.“

Michaela Antalová & Adrian Myhr – Zvony

Spojení slovenské hráčky na fujaru, ale také norskou flétnu selje fløyte (příbuznou „zdejší“ pastýřské koncovce) s norským kontrabasistou Adrianem Myhrem není unikátní jen co do nástrojového obsazení. Jedinečné je také propojení kultur. Stačí totiž při poslechu zavřít oči a možná se vám vybaví inverze v horách Karpatského oblouku, s peřinou mraků hluboko pod vámi, nebo třeba mlžné ráno v severské krajině. Nejde ovšem o samoúčelnou náladotvorbu. Pod širokou střechou evropského jazzu a improvisingu se tu podařilo propojit tradice slovenské i severské lidové hudby.

Fred Frith Trio with Lotte Anker and Susana Santos Silva – Road

Americký kytarista, zvukový čaroděj a guru volné improvizace Fred Frith je doma jak v „hlučnějších“, nervních polohách, tak v ambientních plochách. Ale i ve všech náladových odstínech mezi těmito extrémy. Koncertní dvojalbum Road, které Frith připravil k vydání během vynucené pauzy, se přiklání spíše k onomu hlasitějšímu pólu tvorby.

První disk zachycuje invenčními momenty nabité vystoupení Frithova „power tria“ v Kolíně nad Rýnem v roce 2019. Druhé album pak představuje sestřih z různých štací, kde se jako hosté tria vystřídaly dvě výjimečné dámy. Dánská saxofonistka Lotte Anker (s Frithem hrávala také v duu) a portugalská, ve Švédsku sídlící trumpetistka Susana Santos Silva (též Anthony Braxton či Hamid Drake).

Ayumi Tanaka Trio – Subaqueous Silence

Japonská pianistka Ayumi Tanaka je zajímavá osobnost. V roce 2011 se přestěhovala do Norska, okouzlena prací tamních improvizátorů, a začlenila se do skandinávské scény, aniž by obětovala osobitost. Brzy se prosadila jako sidewoman bubeníka Thomase Strønena, který ji dovedl pod křídla labelu ECM. Nebo jako členka projektu Nakama basisty Christiana Meaase Svendsena, který klavíristce oplácí služby v jejím vlastním triu.

Do Ayuminy stálé sestavy patří i další hvězdný norský hráč, bubeník Per Oddvar Johansen. A jako druhé album tria vznikla óda na ticho, jaké bývá pod hladinou moře. Nikoliv úplné, ale plné tajemných zvuků. „Pracujeme spíše jako komorní ansámbl. Sdílíme tok energie, dokonce i v tichu,“ vysvětlila kapelnice. A pokud máte rádi hudbu se zdůrazněnými prvky volné improvizace a zároveň decentní akustický sound, možná je pro vás Subaqueous Silence ideálním soundtrackem k podzimnímu rozjímání.