Uloveno na síti: Podzim na jazzových klávesách

7. říjen 2021

Ne že by šlo o nějakou povrchní dramaturgii, ale v posledních týdnech se prostě nápadně sešla řada výtečných klavírních alb. Včetně pietního titulu Chicka Corey a suity od Hiromi. Nelze vynechat ani desku varhanní a klavírní zároveň, zvláště když Joey DeFrancesco zvolal „ať je tu víc hudby“.

Eliane Elias, Chick Corea, Chucho Valdés – Mirror Mirror

Brazilská pianistka a skladatelka Eliane Elias zvolila pro svoje cca třicáté album formát klavírních duet. Nikoliv poprvé, podobně koncipovala už desku Solos And Duets (1995), na kterou přijal pozvání Herbie Hancock. Tentokrát natočila čtyři kompozice společně s Chickem Coreou a tři s ChuchemValdésem. V době nahrávání pochopitelně netušila, že se album stane zároveň pietní vzpomínkou na prvně jmenovaného hosta.

„Název Mirror Mirror jsem pochopitelně nevybrala jen proto, že se tak jmenuje jedna z Chickových kompozic. Všechno na albu je o dvou klavírech, postavených proti sobě jako nádherný zrcadlový obraz. Každý duet odráží nápady a ideje spoluhráčů tam a zase zpátky. Jsem hrdá, že jsem měla možnost zaznamenat muzikantské setkání s takovými mistry,“ pochvaluje si souhru Eliane.

Chick Corea Akoustic Band – Live 2018

Koncem září se na trhu objevila i další deska „oživující“ maestra Chicka: „Tento titul slouží jako slavnostní připomínka výjimečného génia Corey, s více než dvěma hodinami inspirovaného hraní a oduševnělého kamarádství,“ uvádí tisková zpráva labelu Concord k oprášené nahrávce Coreova tria s Johnem Patituccim a Davem Wecklem, pořízené 13. ledna 2018 ve floridském St. Petersburgu.

Pro přesnost dodejme, že už v roce vzniku vyšel menší zájmový náklad tohoto záznamu na vlastní Coreově značce Stretch. Nové vydání je tedy po „technické“ stránce vlastně nadnárodní reedicí ve velkém nákladu.Pochopitelně každého hned napadne, nakolik je nové publikování archivního alba vedeno upřímnou snahou udržovat dílo génia živé, a nakolik prostě jen kapitalizuje pozůstalost. Proti radosti zakleté v hudbě a umělecké svrchovanosti živáku ovšem nelze říci ani písmeno.

Marcin Wasilewski Trio – En attendant

„V jazzovém vesmíru jsou celé galaxie klavírních trií, ale jen málokteré září tak jasně jako to Marcina Wasilevského,“ poznamenali v BBC Music Magazine na adresu polských muzikantů, stylově usazených v katalogu ECM. Chvála to není přehnaná. Marcin a spol. znějí originálně nejen ve vlastních, společně vytvořených skladbách, ale do celku dokáží konzistentně zapustit i osobité úpravy tak odlišného materiálu, jakým jsou kompozice J. S. Bacha, Carly Bley nebo The Doors.

Gonzalo Rubalcaba, Ron Carter, Jack DeJohnette – Skyline

„Když jsem emigroval do USA, hraní s těmito dvěma osobnostmi pro mě představovalo tu opravdovou školu,“ vzpomíná Rubalcaba na první setkávání s „klasiky jazzové rytmiky“ Carterem a DeJohnettem koncem 90. let. Nyní si kubánský pianista dopřál souhru s legendami z největších na vlastním albu. Víc asi netřeba dodávat. Vlastně ano, podle Gonzala jde o první díl trilogie, kterou se chystá publikovat prostřednictvím vlastního labelu 5Passion. O první ze tří triových alb „se sidemeny, kteří skutečně posunou můj sound dál“. Můžeme začít tipovat další hvězdná obsazení.

Joey DeFrancesco – More Music

Nejmladší z klanu DeFrancesců dokáže brilantně střídat varhanní a klavírní techniku hry, což využívá i na novém albu. I na koncertech u nás jsme zažili, jak zároveň s hammondkami hrál na trubku. Na nové desce si také zazpíval píseň And If You Please od argentinského muzikanta Maria Romana. Jenže to není vše, Joey svůj arzenál ještě rozšířil. Poprvé na nahrávce rozezněl i tenorový saxofon po dědovi Josephu DeFrancescovi.

„Táta (varhaník „Papa“ John DeFrancesco) mi řekl, že si to ságo mohu vzít, ale jenom v tom případě, když na něj budu hrát. Tak hraju,“ vysvětlil Joey lakonicky.

Souvisí s tím nějak název alba More Music? Nikoliv. „Po těžkých časech, kterými jsme prošli, je zkrátka čas na víc muziky,“ objasnil klávesista stručně. Snad jeho využití minulého času „prošli“ není příliš optimistické.

Hiromi – Silver Lining Suite

Optimistkou musí být také Hiromi. Jinak by nenazvala nové album a jeho stěžejní čtyřvětou kompozici Silver Lining, což do češtiny můžeme volně přeložit jako „blýskání na časy“, „naděje umírá poslední“ nebo „světlo na konci tunelu“. Její suita začíná větou nazvanou „Izolace“ a končí částí pojmenovanou „Odvaha“.

Pokud hádáme, že čas na zkomponování hudby pro album v klasicizujícím obsazení pro klavír a smyčcové kvarteto nalezla Hiromi v nejistých dobách lockdownu, trefili jsme se. Snad má japonská umělkyně pravdu a blýská se, blýská. A kdyby ne, Hiromina hudba potěší snad za všech okolností.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.