Uloveno na síti: říjnový jazz nezní v nouzovém režimu

4. říjen 2020

Ačkoliv se kultura zase jednou stává rizikovým sektorem, na bohatství „virtuální“ jazzové nabídky to zatím naštěstí znát není. Zajímavé nahrávky pustili do světa Chick Corea, Florian Arbenz s Gregem Osbym nebo třeba domácí Zabelov Group. A trochu víc se zaměříme na klavírní alba, jako stvořená k podzimnímu rozjímání.

Takuya Kuroda – Fly Moon Die Soon

Název šestého alba v Japonsku narozeného, v NYC působícího trumpetisty může působit poněkud apokalypticky. Podobně jako koncepce desky, kterou Takuya vyjádřil takhle mnohosmyslně: „Album pojednává o ironickém vztahu mezi velikostí přírody a nádhernou obscénností lidství. Melodie přeletují tam a zpět od duchovna k vulgaritě.“

Ale nelekejme se, na nahrávce jde opět o v podstatě roztančený mix funk-jazzu a hip hopových vlivů. I když onen taneček může být záměrně „trhaný“. Kurodovy melodie zůstávají invenční a nosné, ať už míří do nebíčka nebo do peklíčka.

Florian Arbenz & Greg Osby – Reflections Of the Eternal Line

Švýcarské klavírní trio Vein, známé i z našich pódií, se s hvězdným americkým saxofonistou potkává déle než dvě dekády. Vzniklo i společné album. Tentokrát ovšem zvolil Florian Arbenz, bubeník a tahoun Vein, jiný způsob komunikace. Intuitivní duo.

„Free“ hra bez harmonického nástroje má svoje kouzlo, duo Arbenz & Osby si ovšem věc příjemně „zkomplikovalo“. Arbenz krom běžné bicí soupravy používá řadu laděných perkusí. Například kalimby nebo tajemně znějící balijské gongy. A také jím samotným navržené bicí nástroje. To vše umožňuje „vrátit do hry“ i harmonické výplně a basové linky. Nad rytmicko-harmonickým předivem pak Osby kouzlí na sopránový saxofon i na altku. Výsledkem je nahrávka zvukově bohatá a vrstevnatá.

Zabelov Group – Madhouse Session EP

Nejen Arbenz s Osbym v nové várce nahrávek ukazují, jaká zvuková pestrost se dá vyčarovat v sestavě dua. O česko-běloruském projektu multiinstrumentalisty Jana Šikla a akordeonisty i zpěváka Romana Zabelova je čím dál tím víc slyšet. Právem, takhle originální sound nezazní na scéně každý den. Zabelov Group ostatně úspěšně vyjíždí, umožňují-li to okolnosti, i na koncerty do Německa, Holandska či Polska. Duo si zahrálo i v roli předskokanů Portico Quartet.

Zatímco předchozí titul Eg (2018) představovalo pečlivě konstruovanou studiovou nahrávku s řadou hostů, na novém EP jdou pánově na věc jinak. Jde o snímek z domácího studia, zachycující živou, s pomocí „polidštěných technologií“ na pódiu plně proveditelnou podobu repertoáru.

Michal Worek – PIANO

V Česku zůstaneme i v dalším tipu. Ne kvůli současné potenciální obtížnosti cestování, ale protože se tu děje dost zajímavých věcí. Pianista a skladatel Michal Worek, absolvent klasického i jazzového klavíru na „Ježkárně“ a skladby na HAMU, byl dosud známý jako sideman. A to spíše pop/rockový, se záběrem od kapel Lucie či Chinaski po projekt Vivaldianno.

O to příjemnější překvapení představuje první sólové album. Nejde sice o klasickou desku sólového piana, jak by se mohlo zdát. Worek neváhá vrstvit piano třeba s rytmickými smyčkami i synteticky upravenými zvuky. Činí tak ovšem decentně a klavír zůstává v hlavní roli. Pokud bychom hráli na škatulkovanou, zapadne nahrávka do kategorie „klasicizujícího“ evropského jazzu, silně ji ovlivnil minimalismus, ale i (vkusná) popová a easy listening estetika.

Michael Wollny – Mondenkind

Zvuk sólového piana s lehkým (jazzově) romantickým nádechem funguje jako pěkný nostalgický soundtrack k padajícímu barevnému listí, že? Německý pianista Michael Wollny v posledních letech nahrával především v triu, podařila se i společná deska s Vincentem Peiranim. Ale dokonale mu svědčí i královská klavírní disciplína.

Koncepci alba Mondenkind popisuje vydavatel jako „vyjádření samoty, vytvoření hluboce osobního světa, vnitřní dialog mezi extrémně rozpornými elementy“. Wollny tu kombinuje autorské skladby s přepracováním různorodého materiálu, od „vážného“ skladatele Albana Berga (Schliese mir die Augen beide) třeba po rockovou písničkářku Tori Amos (Father Lucifer).

Nejde tu však o nic depresivního, v samotě hledá Wollny krásu. Pianista označil za jednu z inspirací slova astronauta Michaela Collinse, čekajícího v kosmické prázdnotě na palubě Columbie, až se Neil Armstrong a Edwin Aldrin vrátí z „výletu“ na povrch Měsíce. Collins totiž mluvil o „samotě uvědomění si sebe sama, očekávání, sebedůvěry, satisfakce, samotě málem jásavé“. Odtud motiv obalu alba i název první z kompozic.

Chick Corea - Plays

Závěr prvního letošního podzimního „Uloveno“ nechejme na skutečném Maestrovi (nejen) sólových recitálů. Sestřih z koncertů turné roku 2018 představuje oslavu hravosti a čiré radosti z hudby. Ať už si Chick pohrává s motivy Mozartovými, Chopinovými či Monkovými, vytváří „tónové básně“ pro náhodně vybrané posluchače z publika, neplánovaně improvizuje s Yaronem Hermanem či Charlesem Heisserem nebo vybírá ze svého volného pásma Children’s Song.

Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, šéfredaktorka Radia Wave

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.