Uloveno na síti: Září jazzem prozářené

Joseph Tawadros and Jack DeJohnette – Conversations with Jack

Conversations With Jack je jedním z posledních projektů, na kterých se před smrtí podílel legendární bubeník Jack DeJohnette. Iniciátorem nahrávky byl egyptský, v Austrálii působící hráč na oud Joseph Tawadros, propojující tradice blízkovýchodní a jazzové.

Mistři svých nástrojů se nesetkali poprvé. Jack DeJohnette účinkoval spolu s Johnem Abercrombiem a Johnem Patituccim už na Tawadrosově albu The Hour Of Separation (2010). Tentokrát ale vsadili na naprostou spontaneitu. „Vlastně jsem neměl nic připraveného, jen jsem chtěl vidět, jak přirozeně hudba vzniká. Méně řečí, více hraní,“ vysvětloval Tawadros. DeJohnette mu vysekl poklonu: „Obdivuji, co Joseph dokáže s oudem, je to tak moderní.“

Kosmos Trio – …and the Sun

Mladý dánský pianista Frede Holger Thorsen, navazující na tradici „severských“ klavírních trií, vsadil podle vlastních slov na druhém albu Kosmos Tria na pozitivnější a radostnější náladu, než jaká bývá v kraji zvykem. „Album …and the Sun pramení ve světle, lásce a vděčnosti za život,“ vysvětluje.

Tedy, po pravdě… hned úvodní mollový rozklad skladby Gregorian Rhapsody zní jako začátek dosti ponurého příběhu. Tklivé nálady, spojované se severským jazzem, přestože jde o klišé zdaleka ne vždy odpovídající realitě, ostatně Thorsen připouští: „Temnější, kontemplativní momenty ale vyvažuje vřelost a optimismus.“

O tom, co zní optimisticky či naopak chmurně zkrátka můžeme mít různé představy. Thorsenova hudba je ovšem každopádně melodicky nápaditá, technicky brilantní a přitom emotivní. A také hravá. Mimochodem, zaujal vás obal? Vězte, že jde o Thorsenovu vlastní malůvku, vytvořenou, když bylo pianistovi deset.

Ayn Inserto and WDR Big Band with Sean Jones – Jagged Edges & Elegant Lines

Když americké, v Singapuru narozené skladatelce a aranžérce Ayn Inserto zavolali z Německa objednávku programu pro WDR Big Band, prý v přeneseném smyslu skákala radostí – respektive okamžitě se po hlavě vrhla do práce. Zkomponovala čtyřvětou suitu pro svého častého spolupracovníka, trumpetistu Seana Jonese. A repertoár koncertu doplnila novými aranžemi svých oblíbených starších kusů.

„Prostě tour de force, se vším Ayniným náročným, a přitom elegantním komponováním pro špičkový a inspirativní big band, to vše brilantně zahráno naživo. Čirá radost poslouchat,“ vychvaluje záznam koncertu Aynin obdivovatel Miguel Zenón. Právem.

Andreas Paragioudakis Chamber Ensemble – Heritage

Řecký, momentálně v Rakousku působící pianista a hráč na laouto (tradiční dlouhokrkou krétskou loutnu) Andreas Paragioudakis dědictví středomořské melodičnosti propojuje s jazzem, modální improvizací i kompozičními technikami soudobé hudby. S nadnárodním ansámblem, přidávajícím hudbě další barvy a inspirace.

Málokdy se podaří pojmout nostalgii a chytlavé melodie tak nekonformně, vkusně a originálně. Určitě jedno z nejzajímavějších evropských jazzových alb letošního léta.

Nicola Miller's Living Things – SPIT!

Kanadská saxofonistka a skladatelka se na druhém albu projektu Living Things „vydala do divočiny“. Jinými slovy, album SPIT! je ještě avantgardnější a extrovertnější než eponymní debut Living Things. K dobru věci.

Nicola Miller s oblibou staví skladby od naprosté abstrakce, ovšem po čase se vyloupne groove, zpevní forma. Nebo naopak začne jemným, rozjímavým úvodem a postupně hudbu graduje. Ve striktně akustické sestavě se obešla bez harmonického nástroje, ovšem nikoliv bez originální práce s harmonií. Tu vytvářejí v kontrastu k sólům pevně dané souzvuky tří dechů.

John Donaldson – We Were Together, I Forget The Rest

O britské scéně se obvykle zmiňujeme v souvislosti s tamní mladou jazzovou generací. Byla by ale velká chyba zapomenout na „klasiky“.

John Donaldson věnoval svoji novou, hluboce osobní desku, natočenou v hvězdné sestavě se zpěvačkou Normou Winstone či bubeníkem Jeffem Ballardem, zesnulé manželce. Ne, nejde o drásavou tryznu. Skladby v sobě tají naději, smíření, tichou krásu. Dokonale souzní s blížícím se podzimem.