Uznání Palestiny neznamená, že jako stát existuje, upozorňuje poslanec Balaš

4. duben 2024

Palestinská samospráva obnovila žádost o získání statusu plnohodnotného člena OSN. Její státnost se chystá uznat Španělsko a v Evropě o tom dále uvažují Irsko, Malta a Slovinsko. Podle poslance a odborníka na mezinárodní právo Vladimíra Balaše (STAN) by to ale neznamenalo nic převratného, Palestinu už uznává téměř 140 států: „V Evropě bývá uznání svázáno s tím, že stát respektuje lidská práva a právní stát. Tady si nejsem jist, že tomu tak je,“ soudí.

Z uznání svrchovanosti může vyplývat respektování imunity představitelů státu: „Do jisté míry by mohli být představitelé Hamásu, kteří by reprezentovali Palestinu, vyňati z pravomoci soudů těch států, které uznávají Palestinu jako svrchovaný stát. Ale jinak si myslím, že nic dalšího to nepřinese,“ míní Balaš.

Vedle toho zároveň existuje otázka, zda palestinský stát vůbec existuje, přestože je některými zeměmi uznán.

Čtěte také

„Třeba německý soud, který se zabýval otázkou palestinských uprchlíků, dospěl k závěru, že jsou to lidé bez státní příslušnosti. Tím vlastně konstatoval, že Palestina státem není,“ dodává.

Vlastní stát jako odměna za terorismus?

Balaš dále zdůrazňuje, že uznání státu má deklaratorní, nikoli konstitutivní charakter. Zásadní je přitom normalizace vztahů se sousedy, zejména s Izraelem, který Palestinu neuznává a čeká na demokratické zvolení legitimní palestinské vlády dodržující lidská práva.

Izrael argumentuje, že pokud by Palestinci získali vlastní stát jako odměnu za teroristické útoky z loňského října, bylo by to morálním selháním. Balaš připouští, že i když má každý národ právo na sebeurčení a může se ho pro sebe domáhat i silou, tak tyto prostředky nejsou neomezené a bojůvky Hamásu naplňují definici terorismu.

Španělskou deklaraci vnímá jako snahu podpořit mírové řešení konfliktu. Otázkou ale je, zda k uznání nakonec dojde a jestli není cílem Izrael upozornit na to, že pokud bude porušovat humanitární právo, nebude se Španělsko rozpakovat uznat druhou stranu, která dělá totéž nebo ještě horší věci.

Čtěte také

Česko a Palestina

Palestinu v roce 1988 za svrchovaný stát uznalo i Československo. „Česká republika to nezpochybnila, oficiálně se nic nezměnilo, jen jsme trochu zdrženlivější ve spolupráci s Palestinou. Dokonce je zde velvyslanectví. Je ale otázka, jestli je obsazeno lidmi, kteří reprezentují skutečně Palestince, a jaké má postavení,“ podotýká poslanec.

Představitele palestinského velvyslanectví, které reprezentuje administrativu Západního břehu, přijal i sám Balaš. „Ale i u něj je problematické, koho vlastně reprezentuje, protože demokratické volby tam neproběhly už dlouho. A jedna část je ovládaná Hamásem, který nerespektuje žádná pravidla. Jeho vojenské křídlo porušuje základní lidská práva a páchá válečné zločiny,“ konstatuje.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související