Vokální sextet Skety: interview o novém albu

28. květen 2015
03395037.jpeg

Český a capella ansámbl si v poslední době získal nebývalý respekt, i díky vítězství v soutěži Vokal Total. Nyní vydává debutové album, jehož ukázky zazněly v předpremiéře na stanici ČRo Jazz.

„Všichni máme hodně rádi jazz a od toho se všechno odvíjí. Když zní původní skladba třeba trochu popově, vezme ji do parády Petr Wajsar a najednou je z toho jazz. Nebojíme se udělat starší popovou písničku nebo jazzový standard,“ říká jedna z členek sexteta, zpěvačka Veronika Vítová.

Debutové album tohoto objevu české a cappella scény se natáčelo za dohledu producentů Erika Bosia a Tobiase Huga. O mix a mastering se postaral Bill Hare, který patří ke špičce světové a capella produkce.

Debut obsahuje autorské písně převážně z pera skladatele Petra Wajsara i jeho aranže jazzových standardů, popových či art-rockových skladeb (například od kapely Pink Floyd). Svými aranžemi přispěli i Štěpán Janoušek a Skip Wilkins.

Album je zvukově i žánrově pestré: Skety své posluchače utvrzují v tom, že ačkoli jsou jazzovým souborem, jejich repertoár přesahuje do popu a rocku. Sextet se s novým albem chystá na turné po České republice, ale i na Tchaj-wan, Británie nebo Austrálie. Deska bude pokřtěna 31. 5. v pražském klubu Jatka 78.

Podrobnosti o vzniku nové nahrávky přinesl pořad Jazzové novinky, z nějž vybíráme i následující pasáž – rozhovor s Petrem Wajsarem a Veronikou Vítovou:

Jak probíhá výběr písní do repertoáru, shodnete se? PW: Je to dost autokratické, protože aranže píšu já a Štěpán (Janoušek). My si samozřejmě vybíráme to, co se nám líbí. Pak nám ten nápad ostatní buď schválí, nebo neschválí. Repertoár je u nás hodně otevřená záležitost a nezavíráme si dopředu dveře nikam.

Čím vás skladba nebo písnička musí zaujmout, abyste se jí začal věnovat? PW: Třeba Flat Foot Floogie, což je píseň ze třicátých let od autorské dvojice Slim Gaillard a Slam Stewart, u mě zarezonovala raně swingovým frázováním, ke kterému dobře sedí moderní bicí a to spojení zní neuvěřitelně současně. U Money od již zmíněných Pink Floyd mě zaujalo, že má Štěpán hlas jako Roger Waters (úsměv).

03395038.jpeg

Je pro vás důležitý i text, nebo ho berete jen jako nástroj pro tvorbu melodie? VV: Text je pro nás důležitý. Zpíváme pozitivní písničky o pěkných věcech.PW: Třeba právě Money...to je moc pozitivní věc... o střílení a jak je to vše prolezlé... (smích).

Petře, jak vznikají aranže? Berete na vědomí hlasové možnosti jednotlivých členů, nebo se je snažíte lehce posouvat mimo jejich komfortní zónu? PW: Posouvám je jedině záměrně (smích). Jinak by to byla chyba. Do partů už píšu přímo jména, takže to píši s vědomím vlastností daného hlasu.

Jak moc jsou aranže rozepsané do detailu? VV: Petr píše aranže hodně do detailů. Veškeré hlasy jsou rozepsané a potom přijde moment, kdy každý z nás má v písničce sólo nebo první hlas. Petr je příznivcem střídání prvních hlasů a zní to zajímavě. Štěpán naopak odhaduje, komu by skladba nejvíc seděla, a tomu aranž přizpůsobuje. Třeba skladbu pro server Hit Hit jsme dělali na soustředění, točili na mobil a pak poslali Petrovi video. Každý asi deset sekund záznamů a on z toho složil písničku.

Jak moc se držíte původních verzí skladeb? PW: Do všeho se snažím vložit autorský přístup. Dokonce existuje i postup, kdy se změní i nosná melodie. Mně přijde dobré, když skladba zůstane s původní melodií, ale třeba se předělá z valčíku do polky. To celkem funguje i na posluchače. Vnímají známou melodii, která je ale docela zakuklená.

Snažíte se sehnat původní notový zápis nebo skladby odposloucháváte?

PW: Většinou odposlouchávám. Hlavně u starých swingových písní existuje mnoho verzí. Každá kapela ji hrála jinak a už se nedá přesně říci, která verze je ta původní. Většinou se snažím poslouchat tu nejznámější verzi.