Vychází filmová hudba Jazz Q Martina Kratochvíla

1. srpen 2014

Když Otakar Vávra koncem 70. let natáčel film na motivy Čapkova Krakatitu, chtěl coby skladatele využít osvědčeného Zdeňka Lišku. Ten mu však pro snímek Temné slunce doporučil o dvě generace mladšího Martina Kratochvíla z jazzrockové skupiny Jazz Q. Soundtrack k natočenému filmu Temné slunce nyní vyšel poprvé na CD.

Rozhovor měsíce: Martin Kratochvíl a hudba jako rituál

Martin Kratochvíl

Po 28 letech natočila skupina Jazz Q v čele se skladatelem a klávesistou Martinem Kratochvílem nové studiové album. O desce nazvané Znovu si povíme více v červnovém Rozhovoru měsíce, který vysíláme na ČRo Jazz v pátek 7. června ve 14:00.

Za vydáním soundtracku k filmu Temné slunce stojí polské vydavatelství GAD Records, které již dříve od Jazz Q vydalo jeden archivní koncertní záznam. Album s dvaatřiceti filmovými melodiemi vychází v limitovaném nákladu 500 kusů.

Kratochvíl, skladatel obdařený nevšední hudební představivostí, který se krátce před nahrávkou vrátil ze studií v USA, se rozhodl postavit hudební doprovod na zvucích analogových syntezátorů.

Minimoog, ARP Omni a čtyřhlasý polyfonní Oberheim se sekvencerem skvěle vystihly charakter nepřirozeného světa znázorněného ve filmu: jeho industriálních prostorů, technologické studené války a neutronového teroru. Hudba zapadá do konvence známé z tehdejších sci-fi filmů, přičemž se lehce dotýká space-rockové stylistiky.

Překvapivá může být stylizace některých písní, které vědomě navazují na americký gospel a černé blues. „Mohlo by se zdát, že podobné věci spíše nepatří do vědeckofantastické adaptace Čapkova románu. Přesto ale do tohoto kontextu zapadly takřka dokonale,“ konstatuje po letech Kratochvíl.

Coby ilustrace známé scény protiválečné demonstrace posloužil song Válku válce v provedení formace C&K Vokál a Luboše Pospíšila, jednoho z jejích členů.

Za mix hudebního doprovodu k filmu byl zodpovědný samotný Kratochvíl. Celý materiál byl – podobně jako Sgt. Pepper’s skupiny The Beatles – zaznamenán na čtyřstopý magnetofon. Ve finálním mixu zabraly party orchestru až dvě stopy; to znamená, že všechny ostatní zvuky se musely vejít na zbývající dvě:

Jazzrocková Elegie vychází v novém lesku

Martin Kratochvíl

Spolupráce polského vydavatelství GAD Records a českého Supraphonu nese další ovoce. Aktuálně v podobě nové reedice kultovního alba Elegie (1976) jazzrockové skupiny Jazz Q. Jak se patří rozšířené o neznámé nahrávky a raritní bonusy.

Bylo tam hodně kopírování a pre-mixů,“ vysvětluje Kratochvíl. „Sound syntezátorů tím naštěstí příliš netrpěl, protože nikdo nemohl uhodnout jejich původní barvy. Jinak tomu bylo v případě orchestru nebo živé kapely, kde by byla jakákoliv, třeba i ta nejmenší zkreslení okamžitě patrná. Orchestrální party jsme příliš rozsáhle nekopírovali, kdežto syntezátory jsme mohli kopírovat donekonečna a stejně by si nikdo ničeho nevšiml.“  

V průběhu práce na filmové hudbě k Temnému slunci se Kratochvíl často radil se zmiňovaným skladatelem Zdeňkem Liškou. Jeho filozofii si vzal k srdci, což ilustruje i právě vydaný soundtrack.

„Liška mě naučil skromnosti. Pomohl mi pochopit, že filmový skladatel nemůže být do sebe zahleděný sobec, který zastiňuje obraz vlastním dílem. Naopak - musí k tomu snímku přistoupit s pokorou, potlačit vlastní pýchu a snažit se vydestilovat z něj hudbu, která v něm dřímá.“

autoři: Petr Vidomus , Łukasz Hernik
Spustit audio