Výkvět londýnského jazzového undergroundu oživil Milese

11. duben 2023

Název projektu London Brew říká, před kým muzikanti smekli klobouk. Ale teprve když prozradíme, kdo se pod ním skrývá, tedy Nubya Garcia, Shabaka Hutchings, Theon Cross a další výtečníci „nového“ britského jazzu, je jasné, že nepůjde o prvoplánové tributní album.

Netřeba po tisící opakovat, jak moc celý hudební svět ovlivnilo buřičské, vizionářské dvojalbum Milese Davise. Není divu, že k legendární kontroverzní nahrávce Bitches Brew, oslavované jako geniální i zatracované coby antihudba, mají hluboký vztah i „šlechtitelé“ dalšího z čilých a životaschopných hudebních „voříšků“. Londýnského křížence jazzu, hip hopu, afrobeatu, dub/reggae atd. atd.

„Podle mě je Bitches Brew přesně o tom: Máte bandu muzikantů, kteří dělají muziku kvůli samotné lásce k tvorbě. Jako sociální sílu, jako výtvor společnosti. Vytvářejí něco, co vyjadřuje jednotu a pohyb, něco, co přežije. Nic nemůže být živějšího než tohle,“ vyznal se Shabaka Hutchings a zároveň ztotožnil ideu Milese Davise s manifestem dnešního britského synkretického jazzu.

Zkrátka, o spřízněnosti koncepce Prince temnot a jeho spoluhráčů s londýnskými hledači živelných fúzí nemějme pochyb.

Místo koncertu dvojalbum

Projekt dvojalba, na kterém se setkají nejinvenčnější londýnští tvůrci, vedle jmenovaných například DJ a producent Benjamin Benstead zvaný Benji B (zaměstnaný mimo jiné v BBC Radio 1), kytarista Dave Okumu (Tony Allen, Jane Birkin, Amy Winehouse, Jack De Johnette, Anna Calvi, do Londýna doputoval z Vídně) či původem dánský klávesista Nikolaj Torp Larsen (Amy Winehouse, Forence + The Machine, Adele) přitom vznikl jaksi z nouze. Švédský kytarista a producent Martin Terefe (Jamie Cullum, Mary J. Blige, KT Tunstall) a výkonný producent Bruce Lampcov totiž původně chtěli dát tuhle partu dohromady „jen“ pro exkluzivní koncert v Barbican Centre.

Bohužel, zamýšlené vystoupení, načasované k 50. výročí vydání Bitches Brew na začátek roku 2020, překazila pandemie. Ale když už měli Terefe a Lampcov pohromadě takhle exkluzivní sešlost hudebníků, řekli si, že by byla škoda nápad nedotáhnout. A rozhodli se pro pořízení nahrávky. Nejdříve, jak to bylo z důvodů izolací a lockdownů možné, tedy na sklonku roku 2020. Což se ukázalo jako výborné načasování.

„Možnost hrát s větším ansámblem, po roce poznamenaném pandemií, navíc s takhle svobodným přístupem, byla neuvěřitelně silná a povznášející zkušenost,“ pochvaluje si atmosféru ve studiu Theon Cross.

Svérázný londýnský Bastard

Od tak originálních muzikantů nečekejme, že se zaobírali přesným stahováním improvizovaných sól Milese Davise, Wayneho Shortera, Johna McLaughlina a spol. či pustým kopírováním groovů. Kdepak, i když styčné momenty a citace nálad a rytmů nepřeslechneme. Mimochodem, všimněme si, že na albu jaksi zcela záměrně chybí jeden důležitý hudební nástroj.

Londýnská pocta Bitches Brew totiž spočívá nikoliv v reinterpretaci, ale „jen“ v koncepci, v základní myšlence improvizačního alba. Londýnská sestava vycházela z předlohy po svém a sofistikovaně. Jako například Nubya Garcia, která zcela dle vlastní fantazie a vlastních pocitů přetransformovala Miles Runs The Voodoo Down, Davisovu poklonu Jimimu Hendrixovi, v kuse Miles Chases New Voodoo In The Church:

„Jde o naši vlastní interpretaci Milesovy ódy na Jimiho. Mě osobně vždy inspirovaly kreativní mozky jak Milese, tak Jimiho… Oba byli inovátoři, kteří si vyšlapávali svoje vlastní trasy, o což ve svojí kariéře usiluji také,“ vysvětlila saxofonistka. Ale aby se přiblížila estetice obou hráčů, důkladně zaexperimentovala s „krabičkami“, rozuměj s pedálovými analogovými zvukovými efekty.

Hudebníci nemohli a ani nechtěli hrát jako v New Yorku na přelomu 60. a 70. let. Vždyť jde o London Brew 20. let 21. století. Jazzrockový koncept Bitches Brew je použit spíše jako optika, díky které v londýnské muzikantské současnosti můžeme vnímat její historii, inspirace, a pochopitelně i konkrétní vliv fusion.

„Samozřejmě, že nahrávka London Brew je inspirována také… Londýnem. Městem, jeho obyvateli, jejich kreativitou a jejich bojem. Koncept se zrodil z těžkého roku, kdy jsme se snažili vyrovnat s tím, co je vlastně lidství. Sound a melodie odrážejí celou škálu lidských emocí od něžných a starostlivých po hrubé a zlostné. Nic nezůstalo nevyřčeno,“ potvrzuje producent Lampcov.

Přesně vystiženo. London Brew dokazuje jak nadčasovost Milesovy koncepce, tak osobitost londýnské scény. Zdánlivý rozpor, díky kterému se London Brew mění z „pouze“ tributní desky na svébytnou a hlavně aktuální hudbu.

London Brew

Benji B - mix, „zvuková recyklace“

Raven Bush – housle, elektronika

Theon Cross – tuba

Nubya Garcia – saxofon, flétna

Tom Herbert – baskytara, kontrabas

Shabaka Hutchings – saxofon, dřeva

Nikolaj Torp Larsen – syntezátory, melodika

Dave Okumu – kytara

Rick Ramm – piano, syntezátory

Dan See – bicí nástroje

Tom Skinner – bicí nástroje

Martin Terefe – kytara, elektronika

 

Label: Concord Jazz, 2023

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka