Zakladatelé rozhlasu v Československu
U zrodu rozhlasového vysílání v Československu stál také Eduard Svoboda. Původně obchodník, který se při pobytu ve Spojených státech nadchnul pro radiotelefonii.
Svoboda sice vystudoval elektrotechniku v Německu, ale brzy se začal věnovat podnikání v oblasti filmu. V roce 1918 stál u zrodu filmového obchodu na Slovensku a stal se ředitelem syndikátu filmových půjčoven v Bratislavě. O dva roky později založil spolu s Milošem Havlem akciovou společnost filmových továren AB na Vinohradech.
Jeho obchodní aktivity v oboru filmového průmyslu byly natolik úspěšné, že byl v roce 1921 pověřen americkou filmovou společností Universalfilm Manufacturing zastupováním jejích obchodních zájmů ve střední Evropě.
Stejná firma ho také přivedla do Spojených států. Když mu tam skončila pracovní smlouva, hledal nové uplatnění. Nalezl ho v oboru radiotelefonie – v rozhlasovém vysílání pro veřejnost.
Okolnosti, za nichž se inženýr Svoboda při pobytu ve Spojených státech seznámil s rozhlasovým vysíláním, popisuje v archivní nahrávce z počátku 60. let jeho dcera Eva.
Ve vzpomínce na svého otce a jeho úsilí o založení rozhlasu se paní Eva Svobodová zmiňuje o potížích. Měla na mysli především nesmírné svízele finanční, jež museli otcové zakladatelé vyřešit, ale neméně také nedůvěru, kterou celý projekt vzbuzoval.
O tomto problému se zmiňuje sám Eduard Svoboda v nahrávce z roku 1932.
Na další nahrávce vyjadřuje Svoboda svou víru v pokrok. Toto přesvědčení mu dalo sílu překonat všechny problémy, které na počátku vzniku rozhlasu stály.
Svoboda založil spolu s Milošem Čtrnáctým rozhlasovou společnost Radiojournal. V této společnosti byl do roku 1940 členem jednatelského sboru a do roku 1945 technickým ředitelem.
