Aldo Romano/Louis Sclavis/Henri Texier – 3 + 3
Legendární francouzské trio Romano-Sclavis-Texier tentokrát není tak úplně trio, protože na svou novou desku 3+3 přizvalo neméně známé hosty (Rava, Nguyen Le, Bojan Z). Výsledek stojí určitě za poslech, a tak jsme nahrávku vybrali za Album týdne.
Jde o čtvrté pokračování příběhu, který začal v roce 1990. Toho roku bubeník Aldo Romano, saxofonista Louis Sclavis a basista Henri Texier odjeli na třítýdenní turné po šesti zemích střední Afriky. Na cestách je doprovázel známý fotograf agentury Magnum Guy Le Querrec, a tak byly jejich africké imprese zmapovány nejen hudebně na oceňovaných albech Carnets de Route (1995), Suite Africaine (1999) a African flashback (2005), ale i vynikající sérií černobílých fotografií, která dotvářela celkový dojem.
Nová kapitola dvaadvacetiletého přátelství neodkazuje na Afriku tak explicitně jako alba předchozí. Název 3 + 3 pak naznačuje asi hlavní změnu; na ambiciózní snímek přizvali hudebníci tři výrazné osobnosti evropského jazzu: italského trumpetistu Enrica Ravu, pianistu Bojana Z a kytaristu Nguyena Le. Už tedy nejde jen o trio, ale v různých skladbách příležitostně o kvartet, kvintet i celý sextet. Ačkoli přizvaní hráči jsou dosti svébytné individuality, je až zarážející, s jakou lehkostí vpluli do tvůrčího mikrosvěta dlouhodobě budovaného tria.
Podívejte se na ukázku z koncertu tria:Změnu naznačuje už úvodní Sclavisova skladba Vents qui parlent, v níž hraje sextet v plném obsazení. Nelze se ubránit dojmu, že Sclavis zde chtěl plně využít zejména potenciálu kytaristy Nguyena Le. K jeho výbušnému projevu nemusel dlouho hledat cestu, vždyť koncept skladby i obsazení se podobá Sclavisově rockem napájené volné improvizaci, jakou v poslední době předváděl např. na posledním albu Lost on the Way. Poslechněte si kytaristovo sólo:
Trumpetista Enrico Rava není pro zúčastněné žádnou neznámou (hrává např. s Aldo Romanem). Jestliže v první skladbě překvapuje syrovostí a přímočarostí výrazu, ve svém autorském příspěvku (Ravages) dává základnímu triu maximum prostoru pro volnou improvizaci a vynikajícím způsobem se realizuje ve vzniklém předivu hlasů, které zde hrají zcela rovnocenné úlohy.
Také původem vietnamský kytarista Nguyen Le není pro základní jednotku žádným nováčkem; s Aldo Romanem hrává už od počátku 90. let a nalezli bychom ho na mnoha albech francouzských umělců. I Nguyen Le na snímek přispěl autorskou kompozicí – nejedná se o úplnou novinku, protože vybraná skladba Idoma se objevila již na kytaristově vlastním albu Three Trios v roce 1997. V kolektivní souhře s novým triem dostává Le sice méně prostoru než na původní verzi (stěžejní roli v první polovině má nově basklarinet Louise Sclavise), přesto však nezapře jeho kompoziční rukopis. Starší verze měla naneštěstí (díky použitým kytarovým efektům i perkusionistovi Mino Cinelu) o poznání plnější a barevnější výrazové spektrum. Poslechněte si zmiňované Sclavisovo sólo:
Nezaměnitelnou postavou na francouzské scéně je také původem srbský pianista Bojan Z, který se členy tria spolupracoval při různých příležitostech. Sám zde nemá tolik možností k výraznějším vstupům a figuruje tu jednak jako hvězdný host, jednak jako silná harmonická podpora. Výjimkou je Bojanova autorská vložka v podobě skladby Seeds. Na melodii silně postavená balada začíná křehkým dialogem piana se Sclavisovým klarinetem a od poloviny pokračuje i s rytmikou ve swingu (tedy na kontext dosti rozvolněného snímku neobvykle).
Podobně komorní a veskrze tradiční vyznění mají i Texierovy skladby, balada Bayou se vstupy Ravy a Nguyena Le a závěrečný valčík Valse a l'âme.
K tradici volnější improvizace známé ze starších „afrických“ alb se hlásí zejména skladby s kolektivním autorstvím (Nous trois, Rituel a trois) či Sclavisově podobně naladěnému naturelu vyhovující autorská Moins qu'une ombre. Asi nejlépe jsou v nich znát telepatické schopnosti ve vzájemné souhře a paleta výrazových prostředků, jimiž trio v žádném případě nenudí ani při absenci harmonického nástroje a kterými v současném evropském jazzu vyniká.
Nové album proslulého tria Romano/Sclavis/Texier s přizvanými hosty ani v nejmenším nepůsobí jako nesourodá sbírka individualit. Snímek 3 + 3 na předešlou „africkou trilogii“ navazuje spíše volně: je věrný tradici skvělé improvizační pověsti kapely, ale zároveň celek obohacuje o inspirační zdroje z posledních let a také autorský vklad velmi aktivních a rovnocenných hostů. Výsledek je zvukově pestřejší než předchozí snímky tria a lze ho bez nadsázky považovat za jeden z nejvýznamnějších evropských jazzových objevů roku 2012.
Aldo Romano/Louis Sclavis/Henri Texier – 3 + 3
Aldo Romano – bicí, perkuseLouis Sclavis – saxofon, klarinetHenri Texier – kontrabas Hosté: Enrico Rava – trubka (1,2,7,10)Nguyen Le – kytara (1,3,7,10)Bojan Z – piano (1,5,10)
Label: Label Bleu, 2012
Album týdne je programový blok ve vysílání Euro Jazzu, tedy webcastu na novém jazzovém webu Českého rozhlasu. Album týdne vybírá Redakce jazzu a populární hudby ČRo 3 – Vltava s přihlédnutím k aktuálnosti, originalitě, hudebnímu přínosu a dramaturgické relevanci (často podle tematického rámce daného týdne). Vybrané Album týdne získává v daném týdnu vyšší rotaci, než je obvyklé u ostatních alb. Ukázky z něj se vysílají na Euro Jazzu pravidelně každý den od pondělí do pátku vždy v 11:00 a 19:00.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
