Chci napsat hitovky z rádia, které mají hloubku, říká Keyon Harrold

Keyon Karim Harrold se narodil ve Fergusonu, v americkém státě Missouri, jako jedno z šestnácti dětí v muzikantské rodině. Studoval na The New School v New Yorku a dlouhodobě za své vzory považoval hudebníky jako Miles Davis, Prince, Dr. Dre, J Dilla nebo Common.

Právě posledně jmenovaná formace je klíčová v tom, že mu umožnila poprvé profesionálně vystoupit naživo. Přihlášku na konkurz mu zařídil Robert Glasper, spolužák z The New School. A jen pro zajímavost, tuto školu absolvovali i Maxwell, PJ Morton nebo Gregory Porter. A díky Common si Keyon vyzkoušel nejen jaké to je stát na pódiu, ale v roce 2016, v rámci NPR Tiny Desk Concert, si také zahrál v Bílém domě.

Pro účely tohoto speciálu se podařilo pořídit i rozhovor s umělcem, u kterého nás zajímaly i další angažmá, která jej posunula dál. „Po Mary j Blige následovala spolupráce s rapperem jménem 50 Cent, kterému jsem pomáhal hlavně s produkcí. Vše se tak vyvrbilo, protože jsem jednoduše dostal info, že se na dalším albu formace pod vedením rappera Common nebudou nacházet party pro trumpetistu, tak jsem se začal poohlížet po jiných možnostech a produkce se jevila jako ideální možnost,“ říká Keyon.

Další jméno, které patří na seznam Keyonových spoluhráčů a také někdo, komu jsme již věnovali Jazz Profil, je i americký basista Derrick Hodge. V pořadu zazněla živelná skladbu Boro March z alba Live Today, na němž Keyon hostuje.

„Boro March byla boží skladba a já jsem rád, že mě na ni přizval. Byl to jednoduše jam. Kombinuje gospelu, soulu a blues. Je to perfektní mix. A navíc vás donutí se hýbat. Na první dobrou máte pocit, že je to snadné, ale musel jsem na to hodně cvičit. Když posloucháte basovou linku, tak je to jen výchozí bod a rád jsem tam dost experimentoval,“ vzpomíná Keyon.

Keyon Harrold|foto:Kwafu Alston

Jak přežit lockdown

Během lockdownů vznikala Keyonova nejnovější deska Foreverland. „Bylo to období stagnace, vyčerpání z výzev okolo, ať už společenských, včetně neutuchajícího rasismu, či osobních,“ naráží Keyon především na úmrtí maminky a v neposlední řadě veřejně propíraný rasistický útok na jeho náctiletého syna.

Možná i proto rád utíká do zasněné melancholie a filozofických úvah: „Co o vás řeknou, až tady nebudete? Pokud skutečně nežijete a život vás nezmlátí, nezlomí vám někdo srdce, nevyhrajete, neprohrajete – co jste teda dělali do teď? Co se od vás mohou ostatní naučit? Pokud nikdy neskočíte po hlavě do ringu, tak nic nevyhrajete.“

Album Foreverland vznikalo tak, že na základě doporučení bratra hledal pauzu a inspiraci v Las Vegas. Nicméně ne u automatů, ale ve studiu. „Trvalo mi hodně dlouho, než jsem našel způsob, jak se vyjádřit a skutečně pochopit, co chci. Chci napsat songy, které vás dokážou zaujmout jako hitovky z rádia, ale zároveň v sobě mají hloubku, barvu a příběh.“

Na desce Foreverland, která mu vynesla nominaci na Grammy, má hned několik hostů mezi vokalisty, ale stejně tak investuje hodně energie do čistě instrumentálních partů. „Řadu věcí hraju tak, že slova by byla zbytečná,“ říká Keyon a přesvědčit se o tom můžete 1. listopadu v pražském klubu Jazz Dock, kde Keyon Harrold vystoupí.