Chick Corea a Béla Fleck: Legendy se loučí s grácií

Nezvyklé duo banja a piana zaznamenalo svoji tvorbu na dvou výtečných titulech, studiovém The Enchantment (2007) a koncertním Two (2015). I pódiová komunikace dvou osobností působila brilantně a zároveň zábavně, ostatně zažili jsme to i u nás v roce 2007 v pražském Obecním domě. Spolupráce Chicka Corey a Bély Flecka se tím ovšem nevyčerpala. Poslední nevydaný repertoár dua Fleck shrnul, s pietním odstupem tří let od Coreova odchodu, na desku Remembrance.

Remembrance obsahuje jak studiový, tak na koncertech natočený materiál. Album (dowload, CD i 2LP) ovšem naštěstí nepůsobí jako skrumáž nesourodých zbytků. Dokonce se ani žádnými skladbami nepřekrývá s těmi vydanými už na předchozích albech dua, byť by i šlo o odlišné verze. Čímž je asi nejcennější.

„Dokonce tu jsou tři nové Chickovy skladby, které nikdy nikde v žádné podobě nevyšly,“ doplňuje Fleck. A navíc pětice krátkých Coreových improvizací do Fleckových zkomponovaných podkladů, nápovědně pojmenovaných Impromptu a s vtipnými podtituly vybranými z Carrollovy Alenky v říši divů - Zajíc březňák, Paželv, kočka Šklíba… Právě ty desku prokládají, provazují a starají se o pocit koncepce a kontinuity skladeb, i když jinak jsou skladby velmi různorodé.

Od jazzu a progresivního bluegrassu až do baroka

Výtečný je hned úvodní Fleckův autorský příspěvek The Otter Creek Incident. Jazzově uchopený kus, který ovšem neztratil countryově-bluegrassovou příběhovost, chytlavou melodii a jasnou „písňovou“ strukturu. Tušený příběh, nesený jakoby hymnickou, osudovou melodií, budí zvědavost, cože za incident se to na Vydřím potoce událo. Znalci americké historie mohou vylovit z paměti, že povodí řeky Otter Creek na hranicích Vermontu má pohnuté dějiny a vyvrcholila tu i druhá americká válka o nezávislost s Británií.

Zdařilou hříčkou s proplétáním banjového a klavírního zvuku v rychlých bězích a v latinskoamerickém stylu pak je Coreův autorský kus Enut Nital. Což „v překladu“ není nic jiného než Latin Tune, psáno naopak.

Čtěte také

Chick Corea: méně známé živáky génia jazzu

Vedle autorských a spoluautorských kusů pak pánové uchopili a před publikem si střihli Monkův (a Bestův) standard Bemsha Swing. Známý motiv v neznámé komunikaci banja a piana působí mimořádně nevšedně. Samotný Monk by jistě podupával do rytmu.

Ještě svérázněji se však Corea a Fleck pustili do koláže ze stylotvorných sonát italského barokního skladatele, varhaníka a cembalisty Domenica Scarlattiho (1685-1757). Svérázně však neznamená špatně: Naopak, netradiční zvuk, instrumentace i interpretace klasických motivů zní živě a přesvědčivě. Ostatně vlivy evropské klasické hudby patří k oběma hudebníkům.

Nejlepší na repertoáru ovšem je, že polopaticky neprozrazuje, co je „vážná“ záležitost a co nadsázka až legrace. Protože i hudební humor, vedle interpretační a skladatelské serióznosti, patřil k hlavním přednostem hravého dua.

Hledání zvukové soudržnosti

„Deska zprostředkovává nový, pohodový pohled na Chicka Coreu, na odlišný způsob hraní, než s jakým jsme si ho spojovali dříve,“ píše Fleck na svém webu.

Hlavně tím ale myslí, aniž by zmínil vlastní nesporný přínos, pokrok v novátorském „výzkumu“ souhry nástrojů, které se k sobě už kvůli krátkému dozvuku banja vlastně nehodí. Tedy přesněji, v obsazení jazzového dua nehodí (ať nejsme chytáni za slovo, v raných jazzových kutálkách s pianem samozřejmě i banja, tehdy ale pochopitelně ta čtyřstrunná, břinkala do rytmu, o country nemluvě).

Když ovšem na nástroje hrají tací mistři, cestu k sobě najdou. Už na The Enchantment dokázali Corea a Fleck proměnit neobvyklé obsazení v klad a vyzrát nad zvukovou nesouměřitelností svých nástrojů. Těžko srovnávat, ale souznění dvou legend je snad na Remembrance opravdu ještě samozřejmější. Respektive není důvod, proč toto Fleckovo tvrzení rozporovat, když pokrok cítí samotný spolutvůrce.

Bohužel, můžeme jen hádat, jak by dopadla další „řadová“ deska dua. Rememberance je ovšem nečekaný, vítaný a obsažný dovětek za společnou tvorbou Corey a Flecka. Vzpomínka vyprávěná s ohromnou grácií.