Eric Legnini & The Vox, koncert z Bruselu, 2011

Belgický rozhlas a televize (RTBF) slavil loni v listopadu 50. výročí svého založení. Na mimořádnou oslavu přizval také jednoho z nejznámějších belgických jazzmanů: pianistu Erica Legniniho. Záznam bruselského vystoupení jeho kapely The Vox se spoustou zajímavých hostů odvysíláme v sobotu 28. dubna na Euro Jazzu!

Eric Legnini patří k nemnoha belgickým jazzmanům, kteří se dokázali prosadit i za hranicemi Belgického království, a dnes sídlí v Paříži. V novém projektu The Vox proplouvá vodami afro-beatu, jazzu, soulu a angažoval pro něj výraznou americkou zpěvačku Krystle Warren.

Eric Legnini se narodil v roce 1970 v Belgii italským rodičům. V polovině 90. let již coby talentovaný pianista exceloval v kvartetu Stefana Di Battisty. Jeho piano bylo výborným protipólem k energií sršícímu alt saxofonistovi. Jeho čisté a smyslné frázování s výrazným citem pro melodii i vokalisty z něj pak učinilo jednu z hvězd pařížské jazzové scény a otevřelo mu cestu do oceňovaných projektů bratrů Belmondových (Stéphane a Lionel).

Legnini původně odrostl na klasické hudbě, k jazzu ale přešel již v polovině 80. let, když poprvé slyšel album Errolla Garnera. Strávil pak mnoho času studiem techniky hry velkých pianistů jako McCoy Tyner, Chick Corea, Keith Jarrett a samozřejmě Herbie Hancock. Koncem 80. let strávil dva roky v New Yorku, kde hrával s umělci typu Vincenta Herringa, Branforda Marsalise či Kenny Garretta. Vedle prohloubení svého vztahu k post-bopu si zde však oblíbil také funk a hip-hop.

Od poloviny 90. let Legnini vydává autorská alba v Belgii a Francii. Ta jsou sice zakotvena spíše v straight-ahead jazzu, nicméně možná právě newyorská zkušenost vysvětluje, proč se nikdy příliš neuzavíral před fúzemi s jinými žánry. Hostoval tak např. v projektech na pomezí jazzu a elektroniky (Julien Lourau, Alexandre Tassel) či R&B a hip-hopu (DJ Cam, Dominic Ntoumos).

Legniniho nová kapela The Vox má razantní rytmickou sekci (Frank Agulhon na bicí, Thomas Bramerie na kontrabas, dva funkoví kytaristé Daniel Romeo a Kiala Nzavotunga), která skvěle slouží v rychlejších funkových kusech, kterých je na záznamu většina (s podporou dechové sekce), ale v užší akustické sestavě je schopna i přesvědčivého přednesu v baladách

Podívejte se na sestřih z koncertu The Vox na festivalu Jazz à La Villette 2010:

The Vox pracují s jazz-funkem à la Brecker Brothers, ale tu a tam do něj přimíchávají prvky soulu, hip-hopu, samplů a smyček. „Taková hra mezi hranicemi žánrů,“ říká k tomu Eric Legnini, „chtěl jsem zůstat jazzový v harmoniích, ale funkčně směřovat k afro-beatu.“

V Paříži a Londýně usazená americká zpěvačka Krystle Warren dodává kapele svůj nezanedbatelný šarm (v šesti z patnácti skladeb), přičemž její barva hlasu může vzdáleně připomínat třeba Cassandru Wilson. Warrenová dodává Legniniho kompozicím bezpochyby nový rozměr (na jaký jsme nebyli u předchozích prací zvyklí); její výraz je bezprostřední, vřelý, prosycený swingem a gospelem, ale zároveň originální a plně současný.

Podívejte se na ukázku, skladbu Near the House of the Hill:

Protože v Bruselu šlo o narozeninový koncert, závěr večera patřil překvapení: v několika skladbách hostuje původem kubánská zpěvačka Mayra Andrade a (ano!) malijská diva Mamani Keita. Šlo o první koncertní propojení těchto zpěvaček s kapelou The Vox a, jak se vyjádřil Eric Legnini, dopadlo velmi dobře. Nenechte si ujít vynikající (tentokrát dvouhodinový!) Jazz Club na Euro Jazzu!

Eric Legnini & The Vox, koncert z Bruselu, 2011

Eric Legnini – piano, el. pianoThomas Bramerie – kontrabasFranck Agulhon – bicíJulien Alour – trubkaJerry Edwards – trombonBoris Pokora – saxofon, flétnaKiala Nzavotunga – kytaraDaniel Romeo – kytaraKrystle Warren – zpěvMayra Andrade – zpěvMamani Keita – zpěv

www.myspace.com/ericlegnini

Jazz Club je série koncertních záznamů, vysílaných každou sobotu od 20:00 na Euro Jazzu. Koncertní záznamy pocházejí buď z archivu Evropské vysílací unie (European Broadcasting Union), archivu Českého rozhlasu, nebo jde o záznamy již vydané na komerčně dostupných nosičích.