Jak nalákat publikum na jazz? Britský promotér radí

10. červenec 2017
Jazz (ilustrační foto)

Jak důležitá je pro jazzové hudebníky vlastní sebepropagace? A měli by se jí vůbec zabývat? Možné odpovědi nabízí Matt Fripp, manažer a odborník na propagaci kapel, s nímž přinášíme krátký rozhovor.

Hudební agent Matt Fripp se na scéně pohybuje téměř deset let, zastupuje hned několik výrazných jazzových talentů, v loňském roce přidal ke svým četným aktivitám ještě webový průvodce pro hudebníky Jazzfuel.com, kde poskytuje cenné rady a užitečné tipy profesionálním muzikantům.

V rozhovoru pro červencové číslo měsíčníku Harmonie, které vyšlo minulý týden, se Fripp dělí o některé praktické tipy, uvažuje nad smysluplností různých showcasů, hudebních veletrhů či jazzových ocenění. Se svolením redakce Harmonie přinášíme úryvek z interview Anny Mašátové:

Jedním z vašich projektů je web Jazzfuel.com, velmi užitečný nástroj, na kterém sdílíte tipy, praktické rady i příklady pro muzikanty a hudební profesionály. Součástí je také newsletter a navíc je tato služba zdarma. Taková štědrost se v byznysu jen tak nevidí. Co vás k tomu vedlo?

Začal jsem s tím v loňském roce, někdy v té době jsem také zakládal vlastní společnost. Ale popravdě už jsem měl ten nápad v hlavě dlouhé roky. Jako agenta vás kontaktuje tolik skvělých kapel, jenže zkrátka není dost času zastupovat ani desetinu z nich. Než bych řekl „promiňte, teď vám nemohu pomoci“, jsem si raději řekl, že by bylo dobré sdílet pár tipů a myšlenek, jak se mohou sami rozvíjet.

Matt Fripp – zakladatel Jazzfuel.com

Ačkoliv je bezesporu jednodušší prosadit se, pokud máte v hudebním průmyslu zasvěcence bojujícího za ve váš prospěch, je zde stále plno muzikantů, kteří si vše dělají sami, a já doufám, že to číslo jen poroste.

Uvědomil jsem si, jak důležitá je ta nehudební stránka kariéry muzikanta, jak přistupují k promotérům, jaké materiály a tiskové podklady mají, jak vypadají jejich webovky, jak jsou aktivní na sociálních sítích a tak dále. Chtěl jsem zkusit tyto informace shromáždit, aby kapely mohly zapracovat i na těchto věcech svépomocí. A není to zcela nesobecké ‒ doufám totiž, že nakonec začnu spolupracovat s některými z hudebníků, kteří odebírají Jazzfuel.com oběžník, a že budeme moci všechny ty informace aplikovat na jejich projekt.

Omyly nedělají jen hudebníci samotní, ale také jejich zástupci. Jaká je nejčastější chyba manažerů a booking agentů, kterou jste vypozoroval?

To je těžké. Snažím se studovat úspěšné manažery a agenty, ale už se tolik nezaměřuji na chyby. Myslím, že nabrání si příliš mnoha umělců je častou chybou. Slyšel jsem od mnoha muzikantů, jak jsou nadšení, že mají agenta, ale nakonec byli méně produktivní, než kdyby si věci dělali sami. Toho se snažím sám vyvarovat.

A chyby jejich svěřenců?

Z praktického pohledu si myslím, že je velkou chybou, když muzikanti nepřemýšlí nad tím, jak vystupují a působí na publikum během koncertů. Tím nechci říct, že musí dělat opičky a lidi rozesmívat, ale ti nejúspěšnější hudebníci dokáží kromě hudby samotné vnést do sálu jistý pocit a atmosféru, která lidi vtáhne.

Samozřejmě, že někteří to umí, aniž by nad tím nějak přemýšleli, ale pokud nejste tímto uměním nadán od přírody, myslím, si, že není žádnou hanbou nahrát si koncerty a zeptat se na zpětnou vazbu, abyste se zlepšili. Pokud chcete, aby se lidé na koncerty vraceli, musí mít návštěvníci zážitek, který nezískají pouhým poslechem desky.

Když se opět vrátím k obchodní stránce věci, muzikanti, kteří nemají dobře udělaný web a profesionálně natočené video, přicházejí o příležitost dostat více kšeftů. Ani jedna z těchto věcí nemusí být v dnešní době finančně nákladná, ale musí se jim věnovat péče. Jako agent bych se zdráhal pracovat s umělcem, který nemá nástroj ke snadnému představení své tvorby ‒ a video je tou absolutně nejjednodušší cestou.

Jak důležitá jsou podle vás hudební ocenění z pohledu promotérů a programových ředitelů?

Vzhledem k tomu, kolik je skvělých kapel, potřebují promotéři způsob, jak upoutat pozornost publika a prodat lístky; známá ocenění jsou k tomu snadnou cestou. Samozřejmě, že lidé nemusí být z dané hudby úplně nadšeni, ale někdy dokáže ocenění, nebo i jen dobrá zmínka v tisku, upoutat dostatečnou pozornost diváka.

Navíc pro promotéra, který dostává sto a více emailů za den, je to také velmi efektivní způsob, jak hudebník zaujme a vlastně tím řekne ‒ nebojte se, nejste jediným člověkem, který chce tento projekt podpořit.

Kompletní rozhovor čtěte v červencovém vydání časopisu Harmonie.

Autor:Anna Mašatová