Jazz míří do škol
Jazz jako náplň „výchovných“ koncertů pro školy? V zahraničí nic neobvyklého, v Česku však na jazzové programy pro děti a mládež teprve čekáme.
„Většina dnešních teenagerů si myslí, že jazz poslouchají výhradně lidé nad 50 let a že jazzové zpěvačky musí mít minimálně 150 kilo,“ říká s úsměvem jazzová zpěvačka Lucia Lužinská, která před čtyřmi lety stála u zrodu slovenského projektu Jazz ide do školy. „Málokdo z nich tuší, že právě jazz položil základy moderní populární hudbě.“ Lužinská má pro popularizaci jazzu u mladých skvělé předpoklady: nejen že zpochybňuje zmíněné stereotypy, ale na Slovensku je populární i jako herečka a vystudovala jazzový zpěv na renomované univerzitě v rakouském Grazu.
V jazzových programech, se kterými objíždí slovenské školy spolu s kytaristou Borisem Čellárem, dbá na to, aby hodinové setkání se středoškoláky bylo co nejvíc interaktivní. „Studenti na vlastní oči vidí, co to znamená hrát na různé hudební nástroje tzv. jazzovým způsobem, jak v jazzu používat elektronické efekty, nebo jak se scatuje. Také s námi mohou improvizovat na pódiu a zábavnou formou si ověřit svoje dovednosti,“ vysvětluje Lužinská.
Podle zpěvačky jsou tyto „výchovné“ koncerty určené nezaujatým studentům a ne fanouškům jazzu. I proto na minulých ročnících bylo možné propojení jazzu s hip-hopem (na loňský ročník přijal pozvání prominentní slovenský rapper Rytmus). Kapela to demonstrovala například jazz-hiphopovou verzí slavné Summertime.
Dosud koncerty Jazz ide do škol na Slovensku navštívilo přes 5000 studentů a doprovází je i navazující e-learningový kurs. Letos projekt proběhne v pěti slovenských městech v druhé polovině října. Podívejte se na reportáž z loňského ročníku:
Česko na jazz do škol terprve čeká
V Česku měly podobné jazzové programy pro školáky dosud spíše lokální ráz: například mezi plzeňskými středoškoláky si získalo popularitu představení Jak se dělá jazz s Antonínem Procházkou a bandem pianisty Kryštofa Marka. Program se soustředil hlavně na postižení historie jazzu.
Zárodky nového jazzového programu pro mládež nyní vznikají také v Praze. Ambiciózní projekt Jazz’n’Relax I-III je odstupňován podle věku (programy pro 1. a 2. stupeň ZŠ a střední školy) a spustit by se měl pravděpodobně v pražském klubu Reduta na přelomu října a listopadu. „Navazujeme tím na podobný projekt z 90. let, kdy jsme pro děti a mládež odehráli kolem 250 koncertů,“ říká basista Michal Filek z pořádající Media Market Agency.
„Učitelé si často stěžují, že jejich žáci nemají smysl pro rytmus – rádi ho sice poslouchají v hudbě, ale nemají praktické zkušenosti s jeho provozováním. Je pak pro ně těžké rytmus udržet.“ Vedle hlavní jazzové náplně bude proto program doplněn o aktivní zapojení při hře na perkusní nástroje. „Děti dostanou k dispozici jednoduché ozvučné a perkusní nástroje, díky nimž si ověří, jak nelehké je hrát správně rytmus. Nástroje si potom odnesou domů, jako památku na zajímavý zážitek a také pomůcku pro další rytmické pokusy,“ vysvětluje Filek.
Filkova agentura chce do projektu zapojit hlavně pražské kulturní instituce a školy, jedná už ale i s pořadateli v regionech (Humpolec, Plzeň, Pardubice, Hradec Králové). Pokud bude Jazz’n’Relax úspěšný, rád by tento model „exportoval“ také do Německa. „Bylo by skvělé, kdyby se na tamních školách sešli na jednom pódiu čeští i němečtí jazzmani.“
Dva účinkující (Michal Filek – kontrabas, Alois Hedervári – bicí) se budou vyskytovat ve většině představení pro mládež, další hráče bude Filek vybírat ponejvíce z řad hudebníků, které jeho agentura zastupuje (což je například Metropolitan Jazz Band, Swing Trio Bohemia atd.). Školy a kulturní zařízení, které mají zájem se jazzových programů pro děti a mládež účastnit, mohou kontaktovat přímo agenturu Media Market Agency.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.