Jazzové vaření: Jiří Slavík po návratu do Čech

16. říjen 2014

Dokumentárně-kulinářská série Jazzové vaření pokračuje na ČRo Jazz svým osmým dílem. Hostitelem bude tentokrát jazzový basista a skladatel Jiří Slavík. O jazzu i vaření bude řeč v pořadu, který vysíláme v pátek 17. října od 14:00 na ČRo Jazz.

Havířovského rodáka Jiřího Slavíka (1986) v Česku až donedávna mnoho lidí neznalo. V Praze se objevoval zřídka, protože jako syn diplomata žil už od třinácti let v zahraničí - nejprve v Itálii, posléze v Londýně a Paříži. V české jazzové komunitě se však zviditelnil v roce 2013 náhle poté, co na svém blogu kriticky popsal dění na závěrečném večeru Klausova Jazzu na Hradě. Chuť a odvaha věci měnit mu zajisté nechybí a jistý nadhled nad českou jazzovou scénou byl možná i jedním z důvodů, proč jej jiný basista, Jaromír Honzák, přizval do nově budovaného týmu učitelů na jazzovém oddělení HAMU.

Pro brněnský web Město hudby nedávno prohlásil: „Většina lidí gastronomii za umění nepovažuje, ale já ji částečně jako umění vnímám.“ Tato věta nemohla ujít pozornosti autorů pořadu Jazzové vaření, kteří jej vyhledali v jeho novém útočišti, činžáku na Praze 5, kde se v září uchýlil po svém „přechodném návratu“ do Čech. Slova o vztahu umění a gastronomie z úst jazzového muzikanta se potvrdila plnou měrou, když nám Jiří Slavík představil plánované tříchodové menu: Aglio olio e peperoncino (Špagety, přesněji druh bucatini s česnekem a feferonkou), filet ze pstruha a jako dezert neočekávané spojení jablka, mozzarelly a křenu.

Italské jídlo jako první chod bylo svým způsobem příznačné. Byl to totiž právě Řím, kde Slavík nalezl cestu k jazzu (předtím se věnoval folklóru a klasice). „Může za to učitelka tance Roberta Garrison, manželka slavného basisty Jimmyho Garrisona, která mi přinesla známou Coltraneovu Love Supreme,“ vzpomíná na osudové setkání, které vyústilo až v stipendium na londýnské Královské akademii, kde se již naplno věnoval jazzu. Špagety Aglio olio jsou pro něj také „nej-jazzovějším jídlem“, jak vysvětluje při přípravě: „Vařil jsem je mnohokrát pro různé skupiny muzikantů po koncertě, a to v různých denních či nočních hodinách. Zároveň je velice jednoduché a rychlé.“

03225563_1.jpeg

Ke klasickému jídlu podle Slavíka patří i jazzová klasika, proto k prvnímu chodu vybírá píseň If Dreams Come True s Billie Holiday a Lesterem Youngem. K druhému chodu - pstruhovi připravovaném ve speciální vodní lázni - zvolil tento známý příznivec volné improvizace také překvapivě klasickou nahrávku Maple Leaf Rag od Scotta Joplina (kompletní playlist spolu s receptem najdete níže).

 

V závěru pořadu došlo i na Slavíkův pravděpodobně největší projekt - album La Jeunesse (= Mládí), které vznikalo téměř čtyři roky. „Velmi chytře jsem v tom utopil úspory ze stavebního spoření,“ říká basista s úsměvem. Při skládání desky La Jeunesse si kladl velmi ambiciózní cíl - dokonale propojit dva obtížně spojitelné jazyky kompozice a improvizace. Podrobnosti o ní najdete i v našem starším Rozhovoru měsíce.

Na rozdíl od La Jeunesse, což je dílo plně prokomponované, zvolil Slavík pro závěrečný dezert čirou improvizaci - jablečný dezert s křenem a mozzarellou připravoval skutečně poprvé.

Podrobnosti se dozvíte v pořadu Jazzové vaření, který vysíláme 17. října od 14:00 na ČRo Jazz (v repríze ve 22:00). Průvodci budou Tomáš Černý a Petr Vidomus.

02850407.jpeg

Doporučená hudba k vaření

Billie Holiday, skladba If Dreams Come True, album Complete Billie Holiday Lester Young 1937-1946

Liam Noble a Paul Clarvis, skladba Maple Leaf Rag, album Starry Starry Night

Jiří Slavík, skladba Bourée, album La Jeunesse

1. chod: Aglio olio e peperoncino

tvrdé těstoviny, např. bucatini1 palice česnekuolivový olejfeferonkyparmezánbylinky (např. bazalka, koriandr)

2. chod: filet ze pstruha se salátem a omáčkou

03225571_1.jpeg

filety ze pstruhadijonská hořčicestrouhankaomáčka: zakysaná smetana, citron, sůl, 2 lžíce olivového oleje, nakrájená pažitkasalát, např. polníček

3. chod: pečené jablko s křenem a mozzarellou

jablkamáslocukrmedkřenpepřvlašské ořechybuvolí mozzarella

autor: Petr Vidomus
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?