Joanna Kucharczyk Quartet – More

02996353.jpeg

Zpěvačka Joanna Kucharczyk u nás není příliš známá. Její novinka by nás měla zajímat nejen proto, že se na ní do velké míry podílel pianista Vít Křišťan (Inner Spaces, Jaromír Honzák). CD More jsme zvolili Albem týdne.

Cesty mladých polských i českých hudebníků se občas protínají a leckdy procházejí i obdobnou trajektorií. Nezatíženi minulostí, snaží se co nejvíc získat ze studií v tuzemsku, a pak rychle nasát čerstvý závan inspirace v zahraničí. Podobně jako se svého času u nás mluvilo o exodu mladých českých jazzmanů do Polska (zejména na univerzitu v Katovicích, kde odcházeli kvůli nedostatku vzdělávacích příležitostí v tuzemsku), tak se i v Polsku v poslední době hovoří o „dánské vlně“ – pěkné řádce mladých Poláků, kteří odešli studovat na hudební školy v Dánsku, zejména v Odense (Marek Kądziela, Tomasz Dąbrowski, Artur Tuźnik, Maciej Czajkowski atd.).

K této „dánské vlně“ patří i pětadvacetiletá zpěvačka Joanna Kucharczyk – vlastně stejně jako český pianista Vít Křišťan studovala nejprve na akademii v polských Katovicích, a pak zkusila štěstí v Odense (Syddansk Musikkonservatorium). Podařilo se jí absolvovat řadu přínosných workshopů, mimo jiné s Kurtem Ellingem nebo Gretchen Parlato (ta ji, zdá se, výrazněji ovlivnila). Ale především jí Dánsko otevřelo oči, umožnilo oprostit se od některých bariér, s nimiž se jazz i v Polsku pojí:

„Mám pocit, že v Dánsku se příliš nezabývají kategorizací hudby, ale tím, jak to ve výsledku zní. Zato v Polsku jakoby jsme se jazzu báli – ta hudba je tu vnímána jako těžká a elitářská, takže už samo slovo jazz mnohé odrazuje,“ řekla Joanna Kucharczyk v jednom z rozhovorů.

02993783.jpeg

Loni v Odense založila svěží elektro-akustické trio Private Silence (v nezvyklém složení zpěv, klávesy, bicí), s nímž mají za sebou první EP, a spolupracovala s vokálními ansámbly Jazz City Choir a Sound'n'Grace. Vedle toho však vede svůj vlastní kvartet, s nímž nyní vydala desku More.

Vedle již zmiňovaných společných cest Křišťana a Kucharczykové je zde zřejmé dlouhodobější napojení a společná zkušenost s ostatními hráči. Vždyť basista Max Mucha je znám z česko-polské kapely Inner Spaces, která vznikla v Katovicích a jíž je Křišťan členem. Bubeník Karol Domanski zase studoval na stejné dánské škole jako Křišťan a hráli spolu např. v projektu Ephemeric Quintet.

Podívejte se na klip z natáčení alba:



Podobných uskupení vedených zpěvačkou u nás příliš mnoho není – zde totiž nejde o obehrávání standardů, ale ryze autorskou tvorbu. Která je svěží, melodická, ale současně nesklouzává k jazz-popovému pozlátku, ani nablýskanému swingaření. Kapela je tu rovnocenným partnerem, což se projevuje jak v kompozicích (skladby vznikaly často v tvůrčím duu Kucharczyk-Křišťan), tak v prostoru, který zde instrumentalisté dostávají.

Vlastně není divu, že si Kucharczyková pro tuto práci vybrala právě Křišťana. Je totiž nejen stále schopnější skladatel a aranžér (viz jeho letošní CD Imprints), ale sám se příležitostně věnuje zpěvu (jakkoli nejistě), nebrání se žánrovým přesahům (Soul Resolution, Dan Bárta) a ve svých vlastních projektech dává před free přednost důrazu na melodiku a vlastně poměrně přehledné struktuře. Což jsou přesně ty vlastnosti, které můžeme oceňovat na nové desce.

Kucharczyková zde zásadně zpívá anglicky, povětšinou i na vlastní texty. Jak říká, sama se při zpěvu v angličtině cítí bezpečněji. „Polština je krásná, ale pro zpěv méně melodická a pohodlná, než angličtina. Krom toho, pokud se snažíme o rozšíření naší hudby (a myšlení!) za hranice Polska, je angličtina asi jediná možnost,“ vysvětluje.

Na CD převládají baladické kompozice dávající vyniknout zpěvaččině barevnému hlasu, který dokáže být křehký, hřejivý i smyslný. Silnou stránkou zpěvaččiných textů je podmanivá poetika a zřetelný důraz na příběh. Zmiňovanou Američanku Gretchen Parlato občas připomíná nejen neortodoxností projevu, ale občas i barvou hlasu či rytmizací písní beze slov (Something About Us).

02993781.jpeg

Křišťan coby pianista a z velké části autor dokázal skvěle podchytit a do značné míry podpořit zpěvaččiny přednosti, což vynikne především v lyričtějších kouscích typu Farewell nebo A Walk. Některé z písní (In My Dreams, More) mají překvapivě téměř hitový potenciál – tj. ambici překročit stín jazzového ghetta a zasáhnout i širší publikum. Na druhé straně, vychodiska i zázemí hudebníků je bezpochyby jazzové, jak dokazuje způsob práce rytmiky (jakkoli otevřené jiným žánrům), relativně větší podíl sólových vstupů (třeba vyzdvihnout výborně vystavěné sólo Křišťana v In My Dreams), způsob práce s harmoniemi apod.

Rytmika Domanski-Mucha je nejen skvěle nazvučená, ale především vyniká telepatií stvrzenou dlouhodobou sehraností, flexibilitou, kreativitou při podpoře témat a barevností při vykreslování ploch.

V Česku jsme si populární fúzi jazzu a popu zvykli spojovat především s Danem Bártou (s nímž mimochodem Křišťan občas hrává). Joanna Kucharczyk je na tomto poli příjemným objevem, který není natolik zatížen minulostí a do budoucna má ještě dozajista co nabídnout.

Pozn. Křest nového alba Joanny Kucharczyk proběhne 1. 11. v pražském klubu Reduta.

Joanna Kucharczyk Quartet – More

02993785.jpeg

Joanna Kucharczyk – zpěv, kompoziceMax Mucha – kontrabasKarol Domanski – bicíVít Křišťan – piano, kompozice

Label: Fundacja im. Sławomira Kulpowicza, 2013

Album týdne je programový blok ve vysílání stanice Český rozhlas Jazz. Ukázky z vybraných CD vysílá ČRo Jazz pravidelně každý den od pondělí do neděle vždy v 11:00 a 19:00. Album týdne vybírá redakce s přihlédnutím k aktuálnosti, originalitě, hudebnímu přínosu a dramaturgické relevanci. Album týdne získává v daném týdnu vyšší rotaci, než je obvyklé u ostatních nahrávek.