Joey DeFrancesco – „40“

26. leden 2012

Joey De Francesco tento týden přijíždí do Prahy se svým novým triem (23.1., Divadlo u hasičů). Co můžeme čekat, naznačuje i deska, kterou nedávno vydal ke svým 40. narozeninám.

Joey De Francesco, který je považovaný mnohými znalci za nejlepšího současného hráče na varhany Hammond B3, pochází z muzikantské rodiny. Děd Joseph DeFrancesco hrával na harmonium, otec „Papa” John DeFrancesco je rovněž skvělý jazzový varhaník. Joey se o varhany začal zajímat ve čtyřech letech a než mu bylo pět, hrál s dokonalou přesností písně Jimmyho Smithe. S přibývajícími roky se jeho láska k varhanám a hudbě prohlubovala. Otec ho v době od pěti do deseti let brával s sebou na vystoupení a občas ho nechal za sebe zaskočit.

Pokud přeskočíme celou řadu jeho sidemanských aktivit (Miles Davis, Ray Charles, Steve Gadd, Elvin Jones, John Scofield a Joe Lovano atd.), již mnoho let vydává sólové projekty, navazující na hammondkářskou estetiku 60. let, ale samozřejmě ji v mnohém přesahuje.

02534827.jpeg

V anketě hudebních kritiků a čtenářů časopisu Down Beat obsazoval pravidelně od roku 2002 nejvyšší příčky, je držitelem ceny jazzových novinářů i bezpočtu dalších ocenění. Roku 2004 byl Joey za nahrávku Falling In Love Again nominován na cenu Grammy, další nominace přišla v roce 2010 za titul s názvem Never Can Say Goodbye (High Note Records).

Na nahrávce „40“ se DeFrancesco obklopuje triem v klasickém složení, ale s novými hráči: na bicí hraje Ramon Banda a na kytaru Rick Zunigar. Kapela, které dal DeFrancesco titul „B3 Party Trio“, neoslňuje nijak objevnými postupy, je to reminiscence na klasické desky jazzové minulosti, nicméně velmi dobře řemeslně zvládnutá a také se skvělým zvukem.

Naživo hraje trio asi takhle:

DeFrancesco pro kapelu složil šest autorských kompozic, které dovedně propojil se třemi covery. Ačkoli je to hudba do značné míry vycházející z blues, formální strukturu blues mají pouze dvě ze skladeb (Bluz 'n' 3, Ashley Blues). Poslechněte si první jmenovanou:

Spíš na straight-ahead vlně se vezou dvě svižnější kompozice Life is Good a úvodní Donny’s Tune. V nich dostávají větší příležitost DeFrancescovi spoluhráči, především kytarista Rick Zunigar. Poslechněte si jeho sólo v Donny’s Tune:

Nelze opomenout ani zmiňované covery. Zejména DeFrancescovo pojetí I Got a Woman z repertoáru Raye Charlese má strhující drive, ne nepodobný originálu. Ačkoli DeFrancesco na desce také zpívá, pravděpodobně z úcty k předloze tak nečiní v této skladbě. Poslechněte si ukázku:

Ačkoli některé ze skladeb mají poměrně razantní groove (I Got a Woman, One Hundred Ways), DeFrancesco dokazuje, že je také mistrem balad. Ty jsou zde dvě: zatímco známé Caruso Lucia Dally předvedl ve velmi komorním duchu pouze sólově jako jistou tečku za celým albem, vlastní baladu Gloria věnoval své ženě a také v ní zpívá. Poslechněte si jak:

Trio v tak klasickém obsazení jako hammondky-kytara-bicí samozřejmě může být velmi avantgardní. O to však DeFrancescovi rozhodně nejde: má své vzory, skvěle nakročenou hudební cestu a na desce „40“ samozřejmě také jistým způsobem účtuje se svou dosavadní tvorbou. I když deska není nikterak překvapivá, ani neposunuje hranice žánrů, s určitou dávkou nostalgie určitě stojí za poslech.

Joey DeFrancesco – „40“

Joey DeFrancesco – hammond organ, zpěv Ramon Banda – bicí, perkuse Rick Zunigar – kytara

02534826.jpeg

Label: High Note Records, 2011 www.joeydefrancesco.com

Album týdne je programový blok ve vysílání Euro Jazzu, tedy webcastu na novém jazzovém webu Českého rozhlasu. Album týdne vybírá Redakce jazzu a populární hudby ČRo 3 – Vltava s přihlédnutím k aktuálnosti, originalitě, hudebnímu přínosu a dramaturgické relevanci (často podle tematického rámce daného týdne). Vybrané Album týdne získává v daném týdnu vyšší rotaci, než je obvyklé u ostatních alb. Ukázky z něj se vysílají na Euro Jazzu pravidelně každý den od pondělí do pátku vždy v 11:00 a 19:00

autor: Petr Vidomus
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.