Král flamenca Paco de Lucía se vrátí do Prahy

Paco de Lucía pochází z hudební rodiny a vlastně se jmenuje Francisco Sánchez Goméz. Od útlého mládí patřil k vyhledávaným kytaristům a v jednadvaceti letech začal doprovázet nejlepšího zpěváka 20. století, živelného romského rebela El Camaróna de la Isla. Natočili spolu deset zásadních alb, a když El Camarón v roce 1992 zemřel, flamenco díky oběma už dávno překročilo hranice Španělska.

Paco de Lucía tehdy prohlásil: „Když jsem byl mladý, uvědomil jsem si, že flamenco je jazyk, jehož slovník má deset slov. A moje teorie byla, že se dá rozšířit, aby jich měl tisíc, pokud se dodrží jeho duch, esence, charakter, osobnost.“ Jako první pak flamenco uvedl do divadelních sálů, spojil se s doprovodnou skupinou, jejíž rytmiku tvořil do té doby neznámý peruánský cajon a zanesl do něho klasiku, latinskoamerické rytmy a jazzovou improvizaci.

Od té doby natočil celou řadu vynikajících desek, mimo jiné s kytaristou Larry Coryelem nebo pianistou Chickem Coreou. Koncertní spolupráce s kytarovými velikány – Johnem McLaughlinem a Al Di Meolou – a jejich živá alba patří k vrcholům jeho tvorby.

V současné době v de Lucíově kapele vynikají především strhující zpěvák Duquende a virtuózní tanečník Farruco, vnuk největšího romského tanečníka El Farruca, zakladatele legendárního andaluského tanečního rodu. „Dva a půl tisíce lidí v sále přestalo dýchat a s vypětím všech sil pozorovalo démonické pohyby jeho těla a tleskání dlaní. Připomínal tornádo, divoké andaluského býka, surový diamant z dědictví velké El Farruca,“ napsal o něm španělský tisk upozorňující rovněž na fakt, že podobně jako Paco de Lucía dokázal uvést do harmonické rovnováhy respekt k flamencové tradici a uměleckou svobodu.