Kurt Elling: Univerzální klíč k úspěšné písni neexistuje
Kurt Elling zavítal v rámci svého turné s projektem vánočních písní The Beautiful Day do Blue Note Jazz and Music Baru v Novém Meste nad Váhom. Byli jsme u toho a krátce slavného zpěváka vyzpovídali!
Chicagský rodák, zpěvák, skladatel a aranžér Kurt Elling vydal k dnešnímu dni třináct alb, zpíval na nahrávkách takových hudebníků jako Fred Hersch, Lee Ritenour, John Pizarelli, Yellowjackets a mnoha dalších. Jednu z dvanácti nominaci Grammy Awards proměnil v roce 2009 na vítězství v kategorii Nejlepší jazzové vokální album.
Na jaře představil v New Yorku premiérově svůj projekt The Big Blind, který v současnosti upravuje na jeho evropskou premiéru. Jedná se o hudební drama ve stylu noir z autorské dílny Kurta Ellinga a Phila Galdstona. Děj se odehrává v 20. letech minulého století a ve hře zazní Ellingovy adaptace hudby Dukea Ellingtona, Charlese Minguse, Jamese Newton Howarda, Waynea Shortera, Joe Zawinula, Joe Jacksona a Jaca Pastoria.
Váš dnešní koncert byl monotematicky zaměřen na vánoční písně. Podle jakého klíče jste je na album The Beautiful Day vybíral a aranžoval?
Obecně mohu říci, že pokud při poslechu hudby slyším zajímavou hudební myšlenku nebo nápad, zkouším s ním dále pracovat. Pokud to zafunguje, pustím se do toho naplno. Co se týče aranží, vždy záleží na potenciálu konkrétní skladby. Občas se pustím do aranžování sám, jindy zas skladbu podsunu svým spoluhráčům a sleduji, jak na ni reagují.
Celý prosinec jste na dlouhé vánoční šňůře. Co vás čeká potom?
Poslední koncert odehrajeme 21. prosince a pak se pustím do příprav projektu The Big Blind. Je to rozhlasová hra, kterou jsem psal několik let a budeme ji hrát 31. ledna s BBC Concert Orchestrem v londýnské Queen Elizabeth Hall. Je to velmi náročný projekt a věřím, že bude pro mě nejen trápením, ale i velkým triumfem. V budoucnu bych ho rád představil živě také v San Franciscu.
The Big Blind jste hrál premiérově v New Yorku na jaře 2019. Proč na něm musíte ještě dále pracovat? Nebyl jste spokojen s výsledkem?
Hráli jsme ho dva dny po sobě v březnu v Rose Theatre v Jazz at Lincon Centru. V podstatě se jednalo o velký veřejný workshop a londýnské představení bude naším druhým workshopem. Momentálně se nacházím v pozici, kdy se těším důvěře lidí, kteří fandí mým velkým nápadům. Mám na mysli především promotéry a fanoušky, jimž se cítím zavázán. Proto mi záleží na tom, abych jim předal ze sebe to nejlepší. Přípravy projektu byly nekonečné, neustále jsem upravoval a vylepšoval scénář, pracoval jsem na něm i v autě cestou z Vídně na dnešní koncert. A vím, že budu v úpravách pokračovat až do dalšího uvedení. Když bude po všem, budu znovu přemýšlet nad tím, jak bych ho do budoucna vylepšil.
V čem se bude lišit londýnská verze od newyorské?
V první řadě budeme mít mnohem větší hudební těleso. Na newyorském představení hrál bigband (Ulysses Owens Jr. 's New Century Big Band pod vedením britského trumpetisty a aranžéra Guye Barkera, pozn. aut.) spolu s orchestrem. V orchestru jsme měli jen osm smyčcových nástrojů, v Londýně smyčcovou sekci zvětšíme a orchestr se rozšíří z třiceti pěti hráčů na dvaasedmdesát. V představení zazní i nové písně a budou hrát jiní herci. Jsem přesvědčen, že výsledkem mého úsilí bude podstatně vylepšený děj.
Na jaře vychází ve vydavatelství Edition Records vaše nové album Secrets Are the Best Stories, na kterém hostuje Danilo Pérez. Jak jste daleko s přípravami alba?
Album je již nahráno, v současnosti probíhá finální mastering a dáváme dohromady celkový vizuál, včetně textu k bookletu. Na albu bude mnoho nových skladeb. Některé jsem složil já s Danilo Pérezem a Miguelem Zenonem, písně jsem otextoval já sám. Kromě našich autorských skladeb jsme na album zařadili i kompozice Waynea Shortera a Vince Mendozy, též s mými texty.
V jaké sestavě jste album nahrál?
Na albu hraje Danilo Pérez na klavír, Clark Summers na basu, Rogerio Boccato na perkuse, Miguel Zenon na saxofon a Jonathan Blake na bicí.
O čem pojednávají písně na novém albu? Má nějaké speciální poselství?
Secrets Are the Best Stories navazuje na mé předchozí album The Questions. Situace na politické scéně se mezitím výrazně zhoršila, zvýšila se míra ohrožení lidstva a společnosti. Ze strany mé vlády přibývají neuvěřitelně násilné výpady vůči zcela bezbranným přistěhovalcům a domácímu obyvatelstvu.Čtěte také
Proč jste nazval album Secrets Are the Best Stories? Má něco společného s vašimi osobními tajemstvími?
Tajemství se nacházejí všude kolem nás. Jedním z nich je i umění. V umění objevíte všechno.
Jste znám také tím, že často změníte skladby jiných hudebníků téměř k nepoznání a pak je otextujete. Podle jakého klíče píšete texty? Máte nějaký vlastní „patent?“
Neexistuje žádný vzorec, ani tajný klíč, za vším se skrývá jen inspirace a tvrdá dřina. Poslouchám hudbu a když mi evokuje nějaký text, zpozorním, zaposlouchám se pozorněji a udělám si první náčrt. Každá píseň krystalizuje svým specifickým způsobem. Někdy se nechce odhalit vůbec, jindy se vyjeví zcela nečekaně, někdy to jde jako po másle. Občas je to velmi pracné a nemohu tomu přijít na kloub.
Na albu The Beautiful Day zpíváte titulní skladbu spolu s vaší dcerou. Bude své pěvecké ambice rozvíjet na vašich dalších albech?
Luzin zpěv se mi tehdy do písně perfektně hodil, protože má nádherně čistý, nevinný hlásek. Zpívá krásně a intonačně čistě, ale musím přiznat, že to udělala jen kvůli mně. Nevím, kam povedou její kroky v budoucnu, ale nechám ji jít směrem, který ji učiní šťastnou.
Konec roku je čas, kdy si stanovujeme cíle na další rok. Co bude v příštím roce pro vás největší výzvou?
Neztratit víru v dobro a naše schopnosti, protože v poslední době mám pocit, že se vše ubírá stále horším směrem.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.