Kvadrofonická premiéra Points-Rataj Quintetu

26. říjen 2015
Basista Tomáš Liška

Basista Tomáš Liška v rozhovoru pro ČRo Jazz představuje nový projekt, propojující kapelu Points s elektronikem Michalem Ratajem.

Kontrabasista Tomáš Liška má výrazný žánrový rozptyl. Od akustického jazzu fúzujícího s world music na albu Invisible World s Davidem Dorůžkou a Danielem DiBonaventurou, přes latinskoamerický folklor a moravské inspirace s Martou Töpferovou, bluegrass a newgrass s kapelou Druhá Tráva, sefardské písně s kapelou Kon Sira, soudobou vážnou hudbu s vlastním projektem Pente, flamenco s Fiesta Flamenca, až po spojení jazzu s elektronikou, které přináší nový projekt Points-Rataj Quintet. Ten bude mít svou koncertní premiéru ve čtvrtek 29. 10. v pražském klubu Roxy. „Ozvučeno to bude kvadrofonicky, takže budeme společně s posluchači v jednom ozvučeném prostoru a zvuky na nás budou lítat ze všech stran,“ říká o blížícím se koncertu.

Jak došlo ke spolupráci s Michalem Ratajem?Michala jsem do kapely pozval já. Byla to moje iniciativa. Potkali jsme se zhruba před rokem a půl, kdy mě pozval na křest svého alba Škrábanice, které natočil s Jaromírem Typltem. Od té doby jsme byli v kontaktu a Michal mi stále vrtal hlavou. Points jsme zakládali před lety s Miroslavem Hloucalem, Lubošem Soukupem a Tomášem Hobzekem jako kvartet bez harmonického nástroje. Hráli jsme řadu let. Potom se kapela trochu změnila. Já si dal pauzu kvůli jiným aktivitám, které tehdy byly přednější. Mezitím zase z Points odešel trumpetista Miroslav Hloucal a nahradil ho Oskar Törok. S mým návratem do kapely jsme řešili nějaký nový prvek, nový zvuk. Nabízelo se pozvat na hostování nějaký další nástroj. Navrhl jsem klukům, s čím by mohl přijít Michal, co by mohl nabídnout. Dali jsme si pár zkoušek a fungovalo to od první chvíle.

Nemáš pocit, že spojení elektroniky s jazzem nebo jakoukoliv jinou hudbou je už za zenitem?Za zenitem je prvoplánová elektronika, ale to, s čím přichází Michal, je celkem nevšední. On má virtuální instrument, který se skládá z padů, touchů, modulátorů... ani to neumím všechno pojmenovat. Všechno to má propojené přes mixážní pult s počítačem, kde je další softwarová nástavba. Jeho deviza je v tom, že hraje nejen jako samplerista, ale přichází s něčím živým. Něco má samozřejmě připraveno takzvaně „z domova“, ale převážná část jeho práce se tvoří na místě pomocí toho virtuálního nástroje a zároveň pomocí live samplingu. Může si nás při hraní nahrávat a pohybovat se v čase a prostoru těch zvuků tam a zpátky. Díky tomu vznikají neuvěřitelné věci.

V pořadu Jazzové novinky jsi to ilustroval ukázkou Harlem. Proč právě tato? Ve skladbě Harlem propojuje Michal připravený materiál s live samplingem. Michal byl na výletě v New Yorku. Navštívil tam v Harlemu kostel a na telefon, který držel nad hlavou někde v rohu, si nahrál kázání. A to je velmi silná nahrávka. Má natočeno 10 nebo 15 minut. Sestříhal z toho asi dvouminutovou část a my kolem toho kázání hrajeme. V podstatě jsme v tu chvíli taková kostelní kapela. Pojali jsme to ale přeci jen trochu jinak. Naučili jsme se fráze toho kazatele, zpívali je, hráli na nástroje. Zkoušeli jsme různé přístupy a Michal pouští tuto nahrávku, nahrává nás a pohybuje se v čase. Je schopen kdykoliv si ten záznam zastavit a pracovat s tónem a vkládat jej zpět do hrané skladby.

03499036.jpeg

Není to tedy tak, že by Michal jen vytvářel zvuky nebo zvukové koláže do hotových skladeb, ale i jeho prvotní nápad je příčinou vzniku nové skladby?Děje se to oběma směry. Někdy Michal přijde s jakousi zvukovou mapou nebo koláží a nás už to někam vede. Nebo máme i skladby; jsou to spíš takové skicy, kolem kterých se pohybujeme, ale nikde není vyloženě stanovené kolikrát se co opakuje. V tomto je to dost volné, i když jistou formu se tomu snažíme dát, aby to nebyl úplně jam. Protože ten někdy může dopadnout dobře, ale někdy to může být dost velká nuda.

Co tebe osobně baví na takové muzice?

Otevřenost; člověk může mít jistou představu o podobě skladby, ale taky může sám sebe hodně překvapit. Třeba tu skladbu Harlem jsme už hráli několikrát a pokaždé vyjde dost jinak... ale opravdu hodně jinak. To se mí na tom líbí. Forma může být nějak daná, skica nějak navržená, ale jestli se budeme stylově pohybovat v barokní hudbě nebo ve free jazzu... to všechno se může stát.

Je to pro tebe větší dobrodružství, než když hraješ hudbu, která je víc rozepsaná?Je to jiné dobrodružství. Člověk si otestuje a probudí jiné receptory, které v jiném žánru nepoužívá.

Mohou posluchači na koncertě očekávat i zpěv členů kapely, o kterém jsi mluvil v souvislosti se skladbou Harlem?To právě nemůžu říci. To nemůžu slíbit (smích). Je to možné, ale třeba budou zpívat posluchači (smích). V NoDu půjde v podstatě o první koncert PRQ. Bude nám předskakovat Michal Rataj se svým projektem Škrábanice s Jaromírem Typltem a my volně navážeme na jejich vystoupení.Ozvučeno to bude kvadrofonicky, takže budeme společně s posluchači v jednom ozvučeném prostoru a zvuky na nás budou lítat ze všech stran.

Slyšel jsem, že s tímto projektem plánujete album. V jaké je to fázi?Jednáme o tom s Českým rozhlasem a pevně doufáme, že spolupráce vyjde.

Kde mohou posluchači najít informace o tomto projektu?Dali jsem dohromady web pointsrataj.wordpres.com, kde je možné si poslechnout také několik ukázek.

Pozn. Rozšířená verze kapely Points (Points Septet) dnes také vydala nové album u vydavatelství Animal Music. Více o této nahrávce přineseme v Rozhovoru měsíce s Lubošem Soukupem (ČRo Jazz, 6. 11.).