Manu Katché – Manu Katché

17. prosinec 2012

Na podzim francouzský bubeník Manu Katché znovu odehrál turné s Peterem Gabrielem. Ovšem nezapomíná ani na své jazzové aktivity. Jeho novou eponymní nahrávku s norskými muzikanty jsme zvolili Albem týdne.

Ano, čtvrtá Katchého nahrávka se jmenuje prostě „Manu Katché“. Tento bubeník (původem z Pobřeží slonoviny) je známý tím, jak od desky k desce neustále obměňuje obsazení své kapely (v minulosti v ní hráli např. Tomasz Stanko nebo Jan Garbarek), prý v tom však není prchlivost či nekompatibilita různých osobností, ale záměr:

„Když píšete svou vlastní hudbu, brzy narazíte na vlastní limity. Můžete se toho vyvarovat měnící se sestavou muzikantů, protože s sebou přinášejí věci, o kterých jste neměli tušení. Toto je má idea hned od prvního alba (Neighbourhood, 2004).“

Od posledního CD Third Round zůstal v kapele pouze norský saxofonista Tore Brunborg, svým soundem zjevně připomínající Garbarka, leč s lehce teplejším odstínem. Druhým melodickým hlasem je zde nečekaně trumpetista Nils Petter Molvær, který s Katchém spolupracuje relativně krátce – ačkoli sám se tento norský matador věnuje už takřka výhradně elektronice a zvuk svého nástroje všelijak deformuje, na tomto albu jde v jistém smyslu o jeho návrat do minulosti.

02786728_0.jpeg

Jaké minulosti? Zhruba do poloviny 80. let, kdy se blýsknul v kapele Masqualero (Arilda Andersena). Právě v ní hrál i zmiňovaný Tore Brunborg – jejich cesty se časem rozešly, ale zde se s novou intenzitou spojují. Čtvrtým do počtu je Jim Watson – britský pianista a hammondkář, o jehož spojnicích s Katchém ještě bude řeč. Absentuje zde basa, přesněji basista – basový rejstřík totiž supluje právě Watson pedály hammondek, případně Katché bicími.

Nahrávání desky asistoval jako obvykle Manfred Eicher, podívejte se na klip:



Katchého alba jsou známá pro svou silnou melodiku a cit pro výrazný groove. Mlhavý opar Molvaerovy trubky a garbarkovský Brunborgův saxofon tuto desku řadí k esenci toho, co tak rádi (a mnohdy nepřesně) řadíme ke škole „ECM sound“. Doplnění o hammondky (často paralelně s pianem) Katchému umožnilo rozšířit harmonické spektrum a nově pracovat s dynamikou, ale hlavně šlo o docela novou zkušenost:

„Je to poprvé, co hraji bez basisty. S basistou většinou spolupracuji velmi blízce. Basové zvuky vycházející z pedálů hammondek nejsou tak jasně ohraničené jako v případě baskytary nebo kontrabasu. Zvuk varhan mě obklopuje a já na něj reaguji mnoha různými způsoby,“ vysvětluje Katché.

Jak ukazují nejlépe skladby jako Bliss, Loose nebo Slowing the Tide, Katché a Watson si rádi užívají dialogy bicích a hammondek a v tomto neobvyklém spojení hledají nové zvukové možnosti:

02786729_0.jpeg

Watsona a Katchého pojí také podobné kulturní zázemí – sdílená zkušenost z kapel rockového a popového rázu. Ačkoli samozřejmě mají mnohaletou zkušenost s jazzem, dává jim to jisté sebevědomí (či odvahu?) při práci s jednoduššími a posluchačsky přístupnějšími melodiemi – jako v takřka popové baladě Loving You:

Molvaerův zvuk trubky je zkrátka nezaměnitelný, jak už ale bylo řečeno, v jeho případě je patrný jistý návrat. Zejména v dialozích s Brunborgem se nelze ubránit reminiscencím na zmiňované Masqualero:

Watson neplní jen zmiňovanou roli rozšíření harmonického spektra. Jednoduchý ostinátní motivek v Beats and Bounce rozvádí v promyšlené pianové sólo:

Tato sestava muzikantů je zároveň poučena jazzovou historií – nelze přehlédnout walking bass v lehce bopovém tématu Short Ride, v němž se Brunborg vynořuje na tenor ve zcela klasickém duchu.

Katchého nové album není sice kompozičně natolik silné jako některé jeho předcházející nahrávky pro ECM, přesto rozhodně stojí za poslech. Silné rytmické cítění se tu pojí se skandinávskou zvukomalbou a v katalogu mnichovského vydavatele patří deska k těm posluchačsky přívětivějším titulům.

Manu Katché – Manu Katché

Jim Watson – piano, Hammond B3Nils Petter Molvær – trubka, elektronikaTore Brunborg – tenor, soprán saxofonManu Katché – bicí, piano solo na Dusk On Carnon

02786730.jpeg

Label: ECM, 2012www.manu-katche.com

Album týdne je programový blok ve vysílání Euro Jazzu, tedy webcastu na novém jazzovém webu Českého rozhlasu. Album týdne vybírá Redakce jazzu a populární hudby ČRo 3 – Vltava s přihlédnutím k aktuálnosti, originalitě, hudebnímu přínosu a dramaturgické relevanci (často podle tematického rámce daného týdne). Vybrané Album týdne získává v daném týdnu vyšší rotaci, než je obvyklé u ostatních alb. Ukázky z něj se vysílají na Euro Jazzu pravidelně každý den od pondělí do pátku vždy v 11:00 a 19:00.

autor: Petr Vidomus
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.