Maria Faust. Do Dánska a zpět aneb Návrat ke kořenům estonské saxofonistky

6. listopad 2018

Největší předností estonské saxofonistky a skladatelky Marie Faust, která působí na kodaňské jazzové scéně přes 10 let, je nekompromisní upřímnost. Nonkonformní hudebnice, která odmítá tradiční skladatelská klišé, si získala dánské kritiky svým niterním albem Sacrum Facere. I její další tvorba, v níž často zkoumá své kořeny, kolektivní paměť a pohnutou historii vlastní země, učarovala fanouškům crossover jazzu, a to nejen v Dánsku.

Náš člověk v Kodani. Dánské jazzové depeše Luboše Soukupa.

18:00 Pořad vysíláme jednou měsíčně v rámci Jazzového podvečera.

Maria Faust má rozpolcenou duši romantické umělkyně, která si nade vše cení opravdovosti ve všech aspeketech života i tvorby. Jak sama přiznává, jednou z jejích největších inspirací jsou pocity. Její filosofií je dávat průchod emocím, ať už to je láska nebo nenávist.

Moje kreativita je jako divoká opice, kterou jen tak nemůžete zavřít do klece. Moje jediné pravidlo je, že nepíšu, pokud nemám co říct. Zatím se mi to osvědčilo.
Maria Faust

Dalším oblíbeným motivem Marie Faust je paměť a to ve všech možných formách — osobní, kolektivní, dlouhodobá, krátkodobá, či paměť těla. Toto téma se objevuje v jejích dřívějších nahrávkách a vrací se k němu i ve svém nejaktuálnějším projektu Machina, jehož hudební materiál se skládá z neobvyklého mixu tradičních forem propojených s improvizací, jazzem a zvukovými plochami. Své originální kompoziční nápady formuje bez rytmické podpory bicích nástrojů, za to ale s podporou dechů, dvou kontrabasů, jednoho violoncella a klavíru. Tento projekt byl letos nominován na dánskou paralelu ceny Grammy.

Život v Dánsku

Ačkoliv Dánsko není o moc větší než Estonsko, dánská hudební scéna je podle Marie Faust bohatší. Sama také vnímá tuto zemi jako strategickou základnu, ze které se snáze cestuje do dalších koutů zeměkoule, a která nabízí snazší přístup ke hmotným i nehmotným zdrojům hudebního světa, jako jsou například přátelé, talentovaní hudebníci, nápady a finanční podpora.

Nekompromisní Maria Faust se také netají tím, že se její hudební kariéra rozvinula i díky vlně místních feministických hnutí, které se zasazují o rovné pracovní příležitosti, a to i v hudebním průmyslu. Nicméně ona sama zastává názor, že pohlaví v hudbě nehraje roli a ti nejzajímavější umělci a umělkyně vystupují z davu tak jako tak.

Nadšení z života v Dánsku u Marie Faust však pomalu utichá. Estonská rodačka v posledních době začíná uvažovat o tom, že by se vrátila do své domoviny. Důvodem není jen pozvolná změna dánského politického klimatu a škrty ve státním rozpočtu, které omezují kulturu, ale i touha být blíže přírodě, která jí v Dánsku chybí. O posilování jejích kontaktů s Estonskem nasvědčuje mimo jiné i připravovaný projekt s tamější hráčkou na varhany Ulle Krigul.

Kdo je Maria Faust?

Maria Faust se narodila v roce 1979 v 13 tisícovém městečku Kuressaare na západním pobřeží Estonska, kde získala klasické hudební vzdělání. Své dětství a mládí prožila pod tlakem sovětského komunistického režimu, který podle jejích slov nenabízel téměř žádný prostor pro hudební experimenty a kreativitu. K jazzu a improvizované hudbě se dostala později v Tallinu. Nicméně ani hudební scéna estonského hlavního města ji nejdříve nenaplnila a Maria se rozhodla pro odchod do Dánska.

V roce 2014 zaujala dánské jazzové kritiky svou deskou Sacrum Facere. Hudební inspiraci pro album našla Maria v pohraniční oblasti mezi Ruskem a Estonskem, kde dosud žijí potomci deportovaných pravoslavných Rusů. Zde sbírala pracovní písně, lidové nápěvy a ukolébavky, které poté zaranžovala pro středně velký ansámbl. Výsledkem jsou kompozice, ve kterých se prolínají vlivy klasické hudby, jazzu, zvuku tamních dechových kapel a volné improvizace.

Další silné album vydala Maria Faust o dva roky později. Desku s názvem In the Beginning připravila a natočila s dánskou zpěvačkou Kirou Skov v Estonsku mezi zdmi ruského pravoslavného kostela. Silný genius loci tohoto opuštěného místa bez tekoucí vody a zavedené elektřiny rezonoval v přítomných muzikantech a nesmazatelně se vtiskl do každého tónu jejich hudby. Melodie jsou protkány hypnotickými chorály, které vyprávějí příběhy inspirované sakrálními ortodoxními hymny, estonským folklórem, a které i přesto nesou otisky západní kultury. Maria a Kirou na projektu spolupracovaly s estonským pěveckým sborem, švédským trumpetistou Tobiasem Wiklundem, estonským basklarinetistou Meelisem Vindem, americkým tenor saxofonistou Nedem Fermem, dánským basistou Nicolaiem Munch-Hansenem a skotským bubeníkem a perkusionistou Sebastianem Rochfordem. Projekt In the Begginning vloni získal řadu dánských hudebních ocenění.

autor: Luboš Soukup
Spustit audio

Související