Miles Davis: Malý průvodce životem a tvorbou věhlasného trumpetisty

Miles Davis - 70. léta

Letošní dvojí kulaté výročí Milese Davise (90 let od narození, 25 let od úmrtí) přímo vybízí k retrospektivnímu zhodnocení jeho tvorby či k poslechu zaprášených nahrávek, které jsme dlouho nevložili do přehrávače. K základní orientaci vám může napomoci i tento přehled vybraných článků a pořadů, které doposud Český rozhlas o Davisovi publikoval.

Miles Davis během své půl století dlouhé kariéry vydal desítky studiových a živých alb. Spolupracoval s legendárními hudebníky o generaci staršími i s nováčky o generaci mladšími, z desítek těch druhých se později staly další hvězdy. Jeho album Kind of Blue (1959) bývá uváděno jako nejvíc prodávaná jazzová deska vůbec. Trumpetista, jehož Duke Ellington nazval „Picassem jazzu“ se po většinu své aktivní dráhy pohyboval na špici jazzové avantgardy a byl u řady inovací posouvajících tento žánr dál. Zároveň bojoval s rasovými předsudky i s vlastními závislostmi na drogách.

Základní informace o tvůrčích obdobích a životě slavného trumpetisty zjistíte z článku Roberta Candry pro Radio Wave. Autor v něm poznamenává, že Davis je „hudební vizionář, který po sobě zanechal rozsáhlé dědictví, které dodnes vzrušuje a inspiruje nové a nové generace posluchačů.“ Profil si můžete poslechnout také v audiu zde:

 

V češtině sice nevyšlo mnoho publikací přímo o Davisovi, je ale dostupná jeho vlastní Autobiografie, kterou sepsal spolu s Quincy Troupem. Ačkoli je tato kniha v některých ohledech nepřesná, zůstává cenným a autentickým zdrojem mnoha Davisových vzpomínek. Autorem českého překladu knihy je Josef Rauvolf, s nímž si můžete o knize poslechnout rozhovor zde:

 

Pravděpodobně nejprodávanější Davisovo album - Kind of Blue - vzešlo z trumpetistova velice agilního tvůrčího období konce 50. let. Za stěžejní ve vývoji Davisovy kapely konce 50. let je možno považovat angažmá pianisty Billa Evanse, který nahradil v roce 1958 svého předchůdce Reda Garlanda. Na půdorysu nově vzniklého Davisova sexteta pak vzniklo i LP Kind of Blue. O sextetu té doby se dozvíte více v tomto pořadu Antonína Matznera:

 

Jiné světlo do části Davisovy tvorby vnesly v poslední době některé nově vydané komplety, obsahující dříve nevydané (zejména koncertní) záznamy trumpetistovy kapely. Záslužná je zde především řada Bootleg Series vydavatelství Columbia. O této sérii nahrávek jsme na webu ČRo publikovali řadu textů, zejména o záznamech z let 1967 (tzv. druhý Davisův kvintet), 1969 (tzv. Lost Quintet) a 1970 (z Fillmore East). Přečíst si je můžete zde:

Mimořádným davisovským počinem z poslední doby je 4 CD komplet Miles Davis At Newport 1955-1975: Bootleg Series Vol. 4. Na něm nalezneme řadu záznamů Davisových uskupení mezi lety 1955-1975, zaznamenaných na newportském jazzovém festivalu. I méně znalý posluchač zde při srovnání snadno docení neuvěřitelný záběr Davisovy tvorby a podstatu tvůrčích mezníků jeho kariéry.

Poslechněte si ukázku z newportského kompletu (Berlín 1971): 
 
 

Je dobře známo, že ze zdravotních důvodů Miles Davis v druhé polovině 70. let na několik let zanechal tvorby a aktivněji začal nahrávat opět až v roce 1980. S plnou silou se pak vrátil na scénu s alby The Man With the Horn a We Want Miles. O tvorbě Milese Davise v 80. letech si můžete přečíst v knize The Last Miles (George Cole), nebo si alespoň poslechnout starší pořad Pavla Dostála Jazzová myš:

 

Na Davise už za jeho života navazovala řada více či méně úspěšných (invenčních) následovníků. Také o nich se můžete na webu rozhlasu dozvědět spoustu informací. I v současnosti ostatně vychází řada nahrávek, které dokonce na Davise odkazují přímo, nebo si z něj mnoho půjčují. Český rozhlas Jazz psal např. o projektu Bitches trumpetisty Nicholase Paytona (odkaz na Bitches Brew je více než zřejmý), o projektu Miles Español saxofonisty Boba Beldena (odkazuje na Sketches of Spain) nebo o kapele Animation od téhož hráče, která vzdává opět hold Bitches Brew. Rozruch v jazzové komunitě vzbudil pokus americké skupiny Mostly Other People Do The Killing, která Davisovo album Kind of Blue okopírovala doslova notu po notě. O všech těchto projektech čtěte zde:

Vážnějším zájemcům o Davisovu tvorbu lze více než doporučit web Miles Ahead davisovského historika a diskografa Petera Losina. Ve vyčerpávající šíři mapuje všechny známé koncertní i studiové nahrávky věhlasného trumpetisty. Pro svou přesnost a spolehlivost se stal v této oblasti skutečně autoritativním zdrojem informací.