Mladý německý jazz: Alba, kterým byste měli věnovat svůj čas

Bohatou mladou německou jazzovou scénu samozřejmě nelze obsáhnout v několika tipech. V žádném případě si v následujícím výčtu nehrajeme na úplnost nebo nějaké „best of“. Chceme spíše potěšit poslechem několika subjektivně vybraných desek a inspirovat k vašemu vlastnímu „lovu v síti“.

Heuken/Sadtfeld/Heigenhuber – Hallungen Tapes

Tři nadějné talenty v jednom netuctově obsazeném triu. Volker Heuken (1990) začal hrát v šesti letech nejprve na bicí, v sedmnácti přešel na vibrafon. Kompozici vystudoval pod vedením pianisty Michaela Wollnyho a v roce 2016 na sebe upozornil koncepčním albem Portugal pod hlavičkou Volker Heuken Sextett. Výtečný je ovšem i v úspornější sestavě.

Za velkou naději je považován i bubeník Max Stadtfeld (1993). I on už má na kontě sólové album Stax (2019), které také stojí za vyhledání.

Trojici doplňuje basista Lorenz Heigenhuber. Zkušenosti získal třeba v rámci „putující hudební laboratoře“ Criss Cross Europe. Do Criss Cross Bandu byl vybrán v roce 2016. Lze ho slyšet také v triu pianistky Olgy Reznichenko, se kterou ostatně hraje i Max.

Sophia & Olga – Shells In Motion

À propos, Olga Reznichenko. Narodila se v ruském Taganrogu, ale po studiích v Lipsku zakotvila na sympaticky kosmopolitní německé scéně. Nejen, že vede vlastní trio, ale má také velezajímavý, jazzově meditující, elektroniku decentně využívající projekt Sophia & Olga se zpěvačkou Sophií Bicking a dalšími mladými muzikanty. Na debutu Shells In Motion se podílela například saxofonistka a flétnistka Louise Volkmann.

V berlínské umělecké rodině narozená zpěvačka Sophia Bicking (1991) rozhodně patří k výrazným osobnostem. Je žánrově všestranná, pochopitelně ovládá jazzové standardy, ale má ráda i brazilskou hudbu a německou šansonovou tradici. Standardy a šansony zpívá třeba v Duu Magnolia s kytaristou Arnem Grußendorfem, bossa novu a sambu v sedmičlenném bandu Os Patos. Nejzajímavější je ovšem právě v projektu s Olgou.

Lucia Volkmann & Autochrom - RGB

V souvislosti se Sophií a Olgou jsme zmínili Louisu Isabelu Volkmann (1992) a rozhodně ji nemůžeme ponechat bez „linku“. Zatím má na kontě pár spoluprací, třeba desku s pařížským hráčem na chrámové varhany Didierem Matrym, a další „jazzově klasicizující“ album s vlastním početným ansámblem Été Large, nazvané Eudaimonia. Obě zdařilé desky najdete na bandcampu.

Pro seznámení ale zvolme trio Autochrom, ve kterém Louisu doprovázejí hráčka na kontrabas Athina Kontou (1990, talentovaná hudebnice z Frankfurtu nad Mohanem, mj. členka Johannes Bigge Trio, se kterým vydala zatím dvě desky) a bubeník Max Santner. Max působí v dalších interesantních kapelách: V kvartetu Hum, triu Sinularia a ansámblu Kim Collective.

Julius Windisch – Isolation

Agilní Max Santner nás seznámí s další osobností. Pravidelně totiž spolupracuje s berlínským pianistou, skladatelem a improvizátorem Juliem Windischem (1995), je členem jeho Windish Quartett, slyšme letošní desku Chaos.

Jako ukázku práce pětadvacetiletého Julia Windische ale vyberme jiné letošní album - Isolation. Inspirované... jistě, koronavirou izolací. Vznikalo tudíž z donucení metodou v jazzu neoblíbenou až opovrhovanou. Pomocí postupného vrstvení stop. Julius nahrál doma piano, syntezátor či harmonium, občas si k němu sám playbackem přihrál další stopu. Nebo poslal snímek některému ze svých hudebních přátel, kteří pak v domácím studiu přihodili svoji „trošku do mlýna“. Vlastně ta komunikace na dálku vůbec nezní špatně, že?

Erna Rot – Angst & Weltschmerz

V Berlíně narozená, v Kolíně nad Rýnem působící zpěvačka Erna Rot zpívá moderní vokální jazz s příměsí šansonu. A dokáže přitom dokonale pracovat s němčinou, což jí jen přidává na výjimečnosti. Zajímavě znělo už Ernino album Ode an die Freude (2015), větší respekt jí pak přinesl titul Angst & Weltschmerz u prestižní značky ACT.

Johanna Summer – Schumann Kaleidoskop

Mimochodem, zmíněná deska Erny Rot vyšla v rámci ediční řady Young German Jazz pod hlavičkou ACT, kterou tímto také doporučujeme vaší ctěné pozornosti. V minulosti přinesla třeba desky experimentujících „jazzových metalistů“ Panzerballet, trumpetisty Matthiase Schriefla či Jörg Brinkmann Tria.

Letos bylo v téhle edici publikováno například album pianistky Johanny Summer. Už jeho název Schumann Kaleidoskop prozrazuje, že obsahuje jazzové variace na Schumannovy skladby.

Jak vidíte podle dalších náznaků a tipů u každého alba, hledání se snadno a přirozeně větví. Každý ze snímků inspiruje k dalšímu pátrání. Doufáme, že jsme vás navnadili.

Pozn. Na německou scénu se zaměří letošní (posunutý) ročník festivalu United Islands. ČRo Jazz zde bude mít také svou vlastní scénu, rovněž se zástupci německé scény (Výstaviště Praha, 13. září).