Lesk a bída berlínských klubů: jazzman se tu uživí jen těžko

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Berlínský pianista táhne klavír na kole: ilustrační foto

Jak se žije jazzmanům v hlavním německém městě? Je skutečně místem otevřeným pro nadané hudebníky? Pro zářijový Stop Time to zjišťovala Veronika Vlachová. Poslouchejte reportáž v audiu!

Berlín je už přes třicet let synonymem centra evropské elektronické hudby. Sjíždí se do něj nejen umělci a producenti z celého světa, ale také jazzoví hudebníci. Už v polovině 60. let se zde konal jazzový festival, trvající dodnes. A od té doby vznikla spousta dalších, které díky současné reputaci německé metropole mají vysoké ambice i vysokou kvalitu. 

Johanna Summer, mladá pianistka původem z Drážďan, se do Berlína přesunula před nedávnem. Vystudovala bakaláře na hudební škole, začala vyučovat klavír a do hlavního města se přesunula s vidinou dalšího kariérního rozvoje. 

„Věděla jsem, že Berlín je mnohem větší a že je v něm zkrátka mnohem větší jazzová scéna. V minulém roce jsem odtud nějaké hudebníky poznala a viděla na nich, že v Berlíně jde udělat i něco víc,“ vypráví mi mladičká pianistka na berlínském nádraží, ze kterého dvakrát v týdnu odjíždí do rodného města.

Záznam z koncertu klavíristky Johanny Summer:

V Drážďanech vyučuje klavír, což ji v současné době finančně zajišťuje. Má v plánu svou obživu zakotvit i v Berlíně? O tom ještě přesvědčená není. 

Sázka na jistotu: hraní v hotelích 

„Dobré peníze se podle mě jazzem ani v Berlíně vydělat nedají, pokud nemáte velké jméno. Je zde spousta velice dobrých muzikantů. Kvůli tomu, že je ve městě tolik hudebníků, vzniká veliká nabídka a naopak poptávka je velice nízká. Trochu jiné je tomu například v dalších německých městech, jako je Mnichov nebo Hamburg.“

Na co ale nedá v Německu dopustit, je sociální systém, který podporuje zdejší umělce. „Tady existuje Úřad sociálního zabezpečení umělců, což je sociální systém, který v ostatních zemích není, a hudebníci si tam musí sami platit to, aby mohli aspoň trochu žít. S tímto systémem je to pak mnohem jednodušší. V každém případě je to důležitý zdroj peněz.“

Berlínský pianista Marc Schmolling

Jazz zní v Berlíně nejen v klubech, ale i luxusních hotelích. V jednom z nejnovějších v Berlíně, Hotelu Orania v Kreuzbergu, pracuje jako hudební dramaturg dlouholetý jazzový pianista s českými kořeny, Marc Schmolling. Sám po dlouholeté zkušenosti aktivního jazzového muzikanta říká, že v jistém ohledu se hraní v hotelu nijak od toho v klubu neliší. 

„Tady to má dokonce i takový obývákový charakter, což je velice příjemné. Rozdíl ale je, že tady je skutečně výborné křídlo. Jako pianista to nemám zvlášť v jazzu vůbec lehké - situace v klubech je tristní. Pokud má člověk opravdu štěstí, tak v klubu klavír alespoň je. Ale jsou většinou staré. Není to takové parádní křídlo jako třeba zde,“ vyjmenovává výhody hotelového hraní Schmolling. 

Nezapomene také zmínit zdejší finanční ohodnocení. „Je to v každém případě slušně zaplacené. Je to víc, než by člověk dostal v klubu, kde se hraje za vstupné.“ Schmolling je zajímavý ještě jednou věcí: v roce 2011 spoluzaložil IG Jazz, společnost na podporu financování jazzu v Berlíně. 

Berlínská ulice: ilustrační

„Ze své pozice jsem vyjednával s radními. V té době rozpočet nebyl nijak vysoký. Nebudu mluvit o konkrétních částkách, ale výmluvné je srovnání s 90. lety, kdy šla na jazz z městského rozpočtu docela solidní částka. Nicméně tehdy se o to nikdo nestaral a peněz stále ubývalo, až se rozpočet zmenšil zhruba na desetinu. A od roku 2011, kdy na tom pracujeme, se nám podařilo sumu opět desetkrát navýšit.“

Město jazz začíná podporovat

V současné době v představenstvu IG Jazz Berlin působí i jazzová harfenistka Kathrin Pechlof, která se stará o to, aby se navyšoval rozpočet města pro jazz a peníze putovaly na nadějné muzikanty, jejich koncerty, stáže či zajímavé projekty. Přesto má k financování výtky: 

„Když byl před osmi lety založen IG jazz, bylo v celém Berlíně na jazz vyčleněno 135 tisíc euro. Dnes je to 800 tisíc. Takže něco už se podařilo. Je to stále ještě velmi málo ve srovnání s tím, jak jsou podporovány vážná hudba, divadlo či výtvarné umění. Ve srovnání s těmito uměleckými odvětvími je ovšem jazz spíš na začátku – je třeba ho více ukotvit v povědomí lidí.“

Koncert Kathrin Pechlof na Jazzahead: 

Nahlédněte do berlínských lokálů, kde se hrává jazz. Poslechněte si plnou verzi reportáže v audiu!

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...