Lesk a bída berlínských klubů: jazzman se tu uživí jen těžko

Berlínský pianista táhne klavír na kole: ilustrační foto
Berlínský pianista táhne klavír na kole: ilustrační foto

Jak se žije jazzmanům v hlavním německém městě? Je skutečně místem otevřeným pro nadané hudebníky? Pro zářijový Stop Time to zjišťovala Veronika Vlachová. Poslouchejte reportáž v audiu!

Berlín je už přes třicet let synonymem centra evropské elektronické hudby. Sjíždí se do něj nejen umělci a producenti z celého světa, ale také jazzoví hudebníci. Už v polovině 60. let se zde konal jazzový festival, trvající dodnes. A od té doby vznikla spousta dalších, které díky současné reputaci německé metropole mají vysoké ambice i vysokou kvalitu. 

Johanna Summer, mladá pianistka původem z Drážďan, se do Berlína přesunula před nedávnem. Vystudovala bakaláře na hudební škole, začala vyučovat klavír a do hlavního města se přesunula s vidinou dalšího kariérního rozvoje. 

„Věděla jsem, že Berlín je mnohem větší a že je v něm zkrátka mnohem větší jazzová scéna. V minulém roce jsem odtud nějaké hudebníky poznala a viděla na nich, že v Berlíně jde udělat i něco víc,“ vypráví mi mladičká pianistka na berlínském nádraží, ze kterého dvakrát v týdnu odjíždí do rodného města.

Záznam z koncertu klavíristky Johanny Summer:

V Drážďanech vyučuje klavír, což ji v současné době finančně zajišťuje. Má v plánu svou obživu zakotvit i v Berlíně? O tom ještě přesvědčená není. 

Sázka na jistotu: hraní v hotelích 

„Dobré peníze se podle mě jazzem ani v Berlíně vydělat nedají, pokud nemáte velké jméno. Je zde spousta velice dobrých muzikantů. Kvůli tomu, že je ve městě tolik hudebníků, vzniká veliká nabídka a naopak poptávka je velice nízká. Trochu jiné je tomu například v dalších německých městech, jako je Mnichov nebo Hamburg.“

Na co ale nedá v Německu dopustit, je sociální systém, který podporuje zdejší umělce. „Tady existuje Úřad sociálního zabezpečení umělců, což je sociální systém, který v ostatních zemích není, a hudebníci si tam musí sami platit to, aby mohli aspoň trochu žít. S tímto systémem je to pak mnohem jednodušší. V každém případě je to důležitý zdroj peněz.“

Berlínský pianista Marc Schmolling

Jazz zní v Berlíně nejen v klubech, ale i luxusních hotelích. V jednom z nejnovějších v Berlíně, Hotelu Orania v Kreuzbergu, pracuje jako hudební dramaturg dlouholetý jazzový pianista s českými kořeny, Marc Schmolling. Sám po dlouholeté zkušenosti aktivního jazzového muzikanta říká, že v jistém ohledu se hraní v hotelu nijak od toho v klubu neliší. 

„Tady to má dokonce i takový obývákový charakter, což je velice příjemné. Rozdíl ale je, že tady je skutečně výborné křídlo. Jako pianista to nemám zvlášť v jazzu vůbec lehké - situace v klubech je tristní. Pokud má člověk opravdu štěstí, tak v klubu klavír alespoň je. Ale jsou většinou staré. Není to takové parádní křídlo jako třeba zde,“ vyjmenovává výhody hotelového hraní Schmolling. 

Nezapomene také zmínit zdejší finanční ohodnocení. „Je to v každém případě slušně zaplacené. Je to víc, než by člověk dostal v klubu, kde se hraje za vstupné.“ Schmolling je zajímavý ještě jednou věcí: v roce 2011 spoluzaložil IG Jazz, společnost na podporu financování jazzu v Berlíně. 

Berlínská ulice: ilustrační

„Ze své pozice jsem vyjednával s radními. V té době rozpočet nebyl nijak vysoký. Nebudu mluvit o konkrétních částkách, ale výmluvné je srovnání s 90. lety, kdy šla na jazz z městského rozpočtu docela solidní částka. Nicméně tehdy se o to nikdo nestaral a peněz stále ubývalo, až se rozpočet zmenšil zhruba na desetinu. A od roku 2011, kdy na tom pracujeme, se nám podařilo sumu opět desetkrát navýšit.“

Město jazz začíná podporovat

V současné době v představenstvu IG Jazz Berlin působí i jazzová harfenistka Kathrin Pechlof, která se stará o to, aby se navyšoval rozpočet města pro jazz a peníze putovaly na nadějné muzikanty, jejich koncerty, stáže či zajímavé projekty. Přesto má k financování výtky: 

„Když byl před osmi lety založen IG jazz, bylo v celém Berlíně na jazz vyčleněno 135 tisíc euro. Dnes je to 800 tisíc. Takže něco už se podařilo. Je to stále ještě velmi málo ve srovnání s tím, jak jsou podporovány vážná hudba, divadlo či výtvarné umění. Ve srovnání s těmito uměleckými odvětvími je ovšem jazz spíš na začátku – je třeba ho více ukotvit v povědomí lidí.“

Koncert Kathrin Pechlof na Jazzahead: 

Nahlédněte do berlínských lokálů, kde se hrává jazz. Poslechněte si plnou verzi reportáže v audiu!

Spustit audio

Související