Mammal Hands kreslí hypnotizující kruhy v kruzích

Od dob dávných šamanů známá věc: Totiž jak působivé je akceptovat v hudbě přirozené životní pulsy. Rytmy uvnitř rytmů, uzavírání a propojování cyklů, tep srdce ve spánku i bdění, v závislosti na střídání dne a noci. Mammal Hands si vzali prastarou pravdu, využívanou ostatně i dnešními tvůrci tribální taneční hudby, k srdci jako volnou koncepci.

Nebo přesněji, oni si ji vlastně k srdci nevzali. Spíše se jí nechali záměrně nevědomě vést. „Neměli jsme žádnou dopředu danou představu, jak bychom měli znít, netáhli jsme si žádná zavazadla,“ vysvětluje saxofonista Jordan Smart. A tisková zpráva upřesňuje: „Hudba reflektuje smysl pro cyklický vývoj, jako je například cirkadiánní (‚přibližně denní‘) rytmus, který dal albu jméno.“

Nahrávka tak mohla vzniknout během jediné sedmihodinové studiové frekvence těsně poté, co trio dokončilo první turné v novém obsazení s bubeníkem Robem Turnerem.

„Když jsme trávili čas společně v dodávce na cestách mezi štacemi a propojovali se navzájem povídáním o životě a muzice, rozhodli jsme se nahrát desku hned jak skončí poslední koncert. Zvolili jsme naprosto otevřený přístup k hudbě, posílali jsme jeden druhému fragmenty nápadů, vycházejících z improvizace, z intenzity prožitku daného okamžiku, což zajišťovalo dynamiku celé kapely,“ pokračuje v objasňování Jordan Smart.

Bratr Nick Smart mu od piana přizvukuje: „Všechno jsme prožívali naprosto rovnoprávně a empaticky, řídili se jen pocity a logikou vyprávěného příběhu.“

Óda na cykličnost

Čtěte také

JAZZ

Top pět desek v přehrávači Mammal Hands

Ve zmíněné muzikantské empatii je přitom ohromná disciplína, vzácně propojený timing a sehranost. Nikdo z hudebníků nikam „neulétne“, všichni si dávají záležet, aby ony kruhy uzavírali. „Nickův syntezátorový bas a Robovo bubnování jsou dokonale semknuté a vytvářejí nový rytmický základ, který propojuje celou desku,“ trefně vystihl kompaktnost titulu Circadia saxofonista Jordan.

Poznámka o „syntezátorovému basu“ je přitom trochu zkreslující, nepředstavujme si nic agresivně syntetického. Sound alba působí přirozeně akusticky, hřejivě, kdybych se o syntezátoru nedočetl, hádal bych pouze elektronicky lehce podpořený zvuk basových strun klavíru. Nevyčnívá ale např. ani nápadnější elektronické rozostření a hříčky s pozpátku puštěnými klavírními výplněmi ve Fallow Tide.

Mammal Hands|foto:Tania Blanco

Rob Turner po odchodu zakládajícího člena Jesse Barretta zapadl do sestavy opravdu hladce, jako kdyby s kapelou hrál odjakživa. Vlastně není divu. Jako někdejší člen spřízněné, podobnou estetiku a inspiraci sdílející sestavy GoGo Peinguin potkával členy Mammal Hands v rámci britské scény často.

Neznamená to ovšem, že by změna sestavy nepřinesla změnu kapelové „chemie“: „Potřebovali jsme znovuobjevit ducha naší hudby. A Rob ho transformoval v něco, co pokračuje v našem dědictví, ale zároveň ho posouvá dál,“ pochvaluje si Nick.

Hezká slova, ale jak se to projevilo na hudbě z hlediska posluchače? Mammal Hands ani v nové sestavě nevykročili ze svého typického vzorce, tedy nadžánrového sčítání minimalistických patternů vtahujících posluchače do děje, jazzové improvizace, hypnotických rytmů inspirovaných taneční hudbou, post-rockové naléhavosti a hymnických, až folklorně působících melodií. Ale to je dobře, proč opouštět slibný směr, když stejná východiska dokáže trio rozvíjet a dávat jim novou energii.

„Naše zkušenosti z různých projektů v Mammal Hands uzavřely kruh a staly se součástí většího cyklu,“ využil Jordan stejné a výstižné podobenství, jaké dalo albu jméno.

Circadia patří k titulům, na kterých nemá smysl rozebírat jednotlivé kusy, ale je lepší si užít albový formát. Přesto, v duchu rychlé doby, fungují i jednotliviny. Houpavým rytmem konejší a zároveň lehce zneklidňuje skladba Paper Boat. Balada A Thread In The Dark zase evokuje Ariadninu nit vedoucí temnotou k východu z labyrintu melancholie.

Hezky se u téhle „biorytmické“ desky sní. Přesvědčivá pozvánka na koncert Mammal Hands v rámci festivalu Spectaculare, který proběhne 18. března v pražském Paláci Akropolis