Uloveno na síti: Přišlo razantní jazzové oteplení

Harry Christelis – Preserving Fictions

Album Preserving Fictions potvrzuje, že kytarista Harry Christelis patří k nejzajímavějším postavám současného post-jazzového Londýna. Dokáže zkoumat nové cesty, aniž by vytvářel pustý experiment pro experiment. A jeho snivá hudba je snadno posluchačsky přístupná, aniž by se podbízela či klouzala k pouze náladotvorné banalitě.

Originální je i koncepce desky, nahrané v kvartetu mj. s excelentním trumpetistou Christosem Stylianidesem: „Zkoumání, jak může hudba a umění sloužit coby prostředek k uchování a dokumentaci zdánlivých pravd, viděných, slyšených, cítěných a prožívaných každý den.“ Troufám si tvrdit, že Christelisův hudební dokument bude mít nadčasovou platnost.

Brandon Seabrook – Hellbent Daydream

Zůstaňme ještě u kytary jako hlavního nástroje, ale přesuňme se přes Atlantik.

Newyorský kytarový eklektik a neúnavný hledač Brandon Seabrook (krom kytary experimentuje i s banjem, za sebou má spolupráci s Anthonym Braxtonem, Cécile McLorin Salvant, Frankem Londonem, ale také Davidem Byrnem) se tentokrát rozhodl zkoumat „logiku snů“ a vyprávět „surreálné příběhy“. Tahle trochu poťouchlá a lehce halucinační hudba opravdu dokáže spouštět fantazii na plné obrátky.

Taupe – waxing | waning

Glasgowské trio Taupe, novátorsky spojující volnou improvizaci, noise, math rock i elektroniku do s nadsázkou míněné žánrové škatulky „non-jazz“, popisuje svoje třetí album jako „akt kulturního vzdoru v zoufalých časech“. Energická hudební výpověď, natlakovaná do tu mikroskopicky přesné, brilantní souhry saxofonu, zkreslené kytary a bicích, jindy vybuchující ve vlnách řízeného chaosu, je vážně účinnou ventilací nahromaděného vzteku. S katarzním, pozitivním výsledkem.

Mimochodem, album waxing | waning má „český rozměr“. Díky nadšení z koncertu a osobního setkání vychází u zdejšího labelu Minority Records. I jeden ze křtů tak proběhne v Praze, 15. dubna v klubu Punctum.

Niklas Lukassen – Still Waters

Německý kontrabasista, hráč na bezpražcovou baskytaru a skladatel Niklas Lukassen tentokrát přizval do svého kvarteta, ve kterém figuruje coby kmenový člen i pianista a varhaník Kit Downes (z tria ENEMY), navíc i řadu zajímavých hostů. Sound příležitostně zpestřuji kytarista Kurt Rosenwinkel, saxofonista Wanja Slavin nebo zpěvačka Céline Rudolph.

Pestrost se v „Tichých vodách“ ovšem nemění v roztěkanost a konzistentní sound si Niklas bez problému uhlídal.

Youn Sun Nah – Lost Pieces

Původem jihokorejská zpěvačka pojala svoje v pořadí 13. album jako „výroční“, oslavující 25 let od vstupu Youn Sun Nah na scénu.

Zároveň jde o autorský manifest, důsledné přijetí role písničkářky, jež se nemusí spoléhat na standardy. I když je samozřejmě umí náramně a nijak na ně nezanevřela, jen prostě momentálně chce mluvit víc sama za sebe. „Písně na albu jsou mojí cestou k sebepoznání a sebepřijetí,“ vysvětluje.

John Vanore & Abstract Truth – Easter Island Suite

Což vyrazit na závěr březnového „Uloveno“ na jižní polokouli? Philadelphský trumpetista, skladatel a kapelník John Vanore se nechal natolik očarovat Velikonočním ostrovem a tamními záhadnými sochami moai, až ho to inspirovalo k monumentální čtyřvěté suitě pro big band. Pracoval na ní od roku 1984 a první kus inspirovaný představami o vzdáleném koutu světa, jeho tajemné kultuře a krajině, nahrál už v roce 1990 na album Blue Route. Postupně se dílo rozrostlo.

Proč zrovna Velikonoční ostrov? „Byl jsem jedné velikonoční neděle doma sám. A tak jsem začal být zvědavý, jaké je ‚nejopuštěnější místo na světě‘? Zjistil jsem, že se tak říká Velikonočnímu ostrovu. Sedl jsem za piano a napsal první téma,“ vzpomíná Vanore.